Markova Cesta Johtovou ligou

Ve jménu přítele

Mark klečel na okraji propasti a stále dokola z plna hrdla křičel.

"TONY!TONY!slyšíš mě?"hlas se mu třásl zoufalostí.

Nedostával žádnou odpověď

"Musím ho zachránit."Řekl vyděšeným tónem Mark a sprintem se rozeběhl na levou dtranu propasti podél cesty.

"Určitě se někudy ostanu dolů."Opakoval si pořád pro sebe i když si myslel že žádná cesta dolů nejspíš nevede...

Markovi docházeli síly,ale mysl mu nedovolila zastavit a oddechnout si,šlo o život jeho kamaráda.

Propast se již blížila ke konci,nakonec byla tak malá že se do ní dalo seskočit.

Mark se pořádně zhoupl a skočil.

když byl dole v propasti,rozeběhl se opačným směrem čim dál více dolů aby našel Tonyho.

"Kde jsi kamaráde?"Opakoval stále pro sebe.

Mark běžel několik minut,až nakonec dorazil na druhý konec propasti od které již nebyl vidět vršek.

po Tonym ani stopy.

"Kam zmizel?"Koktal vyděšeně Mark.

Skutečnost,že Tony není v propasti ho vyděsila víc než když tam spadl.

"Kam se mohl podít?!!"Křikl přes celou propast Mark a klekl si na kolena.

"Musím se vrátit do Rathirinu a..."Zarazil se Mark.

Nadechl se a podíval se na nebe.

"Tony by nejspíš nechtěl,abych svoji cestu rušil kvůli jeho strátě."Odříkaval Mark a zapínal přitom ruce v pěst.

Zhluboka vydechl a postavil se na nohy.

Vyrazím do Banraie,a tam profesorovi oznámím co se stalo,poté porazím dalšího trenéra stadionu vv Tonyho jméně!"Rozkřikl se Mark a zvedl ruku k nebi.

"Až se stanu mistrem pokemonů,zvolám přes celá národ jeho jméno."Křikl Mark,jeho ozvěna se rozlehla přes celou propast.

Mark složil ruku k pasu,natáhl si baťoh na záda a vyšel na opačný konec Propasti.

"Ve jménu Tonyho..."Znělo stále po celé propasti.