Pokemonová cesta

Walterovo přání

Walter, který se chce stát Mistrem Pokémonu a chce se vyhoupnout až na nejvýšší žebříček těch nejlepších Mistrů Pokemonu se rozhodl, že svůj začne splňovat v dnešní den svých desátých narozenin!Už dvakrát viděl v televizi zápasy Pokemonové Ligy na Indigovém stadioně, ale teď,když je mu 10 let,se konečně vydá splnit svůj sen!Den po svých desátých narozeninach řekne matce,že se chce vydat cestou Mistrů pokemonu!Matka mu šáhla na čelo jestli nemá horečku,a když zjistila že nemá,dala se do smíchu!"Ty se chceš stát Mistrem pokemonů?"zeptala se matka. "Ano,mami,"řekl jsem."Ale to chce velkou zodpovědnost a už ses vůbec díval do svého pokojíčku jaký je tam nepořádek po oslavě?"odvětila matka."No a co,trénink pokemonů je něco jiného než úklid po oslavě narozenin"řekl Walter už nazlobeně."Počkej až se zbudí tatínek a s ním si o tom promluv,uvidíme,co ti na to řekne"řekla matka,která se už nehodlala hádat."Dobře mami,ahoj!"

O tři hodniy později:

"Ahoj tati,konečně si doma"říka Walter otci,který se právě vrátil z práce."Co se stalo?"ptá se otec."Chtěl bych se vydat na cestu Mistra Pokemonů"říká Walter."Já nic nenamítam,ale nejdřív si běž už konečně uklidit v pokojíčku"říká otec a odchází do kuchyně."Díky tati"zavolá ještě Walter a pospíchá si uklidit v pokojíčku,aby se už zítra mohl vydat na cestu Mistra Pokemonů.

O hodinu později:

"Waltře,oběd"volá maminka."Už jdu mami jen si ještě něco zabalím"zavolal Walter,dal do brašny plyšového Pikachu a seběhl dolů na oběd.U stolu už seděl tatínek,maminka i Walterova 8 letá sestra Sandra."Dobré chutnání"řekl Walter a přisedl si ke stolu."Ještě sis to nerozmyslel?" ptá se maminka."Ne mami,už jsem si zabalil všechny věci,co budu potřebovat,ale ještě bych potřeboval peníze,"odpověděl Walter s plnou pusou."Tatínek ti dá jen tolik peněz,kolik bude nezbytných,"odpověděla maminka stroze."Ještě dnes ti nechám udělat kreditní kartu s vkladem deseti tísíc,což ti bude muset stačit na celý rok,a potom spolu zajdeme k profesorovi,jestli by ti nemohl poskytnout nějakého pokemona pro začátek"odpověděl tanínek a dal se znovu do jídla. "Díky tati,jsi fakt hodný"odpověděl nadšený Walter."Walter někam odchází?"zeptala se Sandra,která ještě o ničem nevěděla."Ano Sandro,chci se stát Mistrem pokemonů"odpověděl Walter a nabíral si polívku,aby si přidal."Jé,já chci taky"odpověděla Sandra."Ne Sandro,ty si ještě malá a až budeš velká,stanež se rozhodně něčím jiným,než Mistrem Pokemonů,protože to je jen pro kluky!"odpověděl tatínek"To není pravda,já jsem v televizi viděla i holky jako trenérky pokemonů,a to dost dobré"bránila se Sandra."To nevadí,protože ty se stanež něčím jiným!"rozhodl tatínek.Sandra smutně odcházela do svého pokoje.Walter odešel taky do svého pokeje,aby si tam promyslel,co koupí za danné peníze.

O dvě hodiny později:

"Už jsem vyřídil tu kartu,ale nesmíš utrácet!Máš na ni vklad 10 tisíc,a to ti musí vystačit na celý půlrok"volá tatínek na Waltera"Jé,díky tati,hned si ji schovám a nebudu s ní utrácet,přísahám" sebíha Walter ze schodů k otci."Ale nebude to zadarmo!Teď musíš uklidit celý dům od sklepa až nahoru,takže bys měl začít"varuje tatínek."Ach jo,už jdu!"říka zklamaně Walter a odchází.

O hodinu později:

"Už jsem to udělal,dáš mi teda tu kartu?"ptá se Walter."Tak dobře"!!!Zítra už můžež vyrazit na pokemonovou cestu!"řekl tatínek."Jé,díky tati,jdu si dochystat už všechny věci!"říka Walter a běží po schodech do svého pokoje!"Co tady děláš?"zhrozil se Walter,když uviděl svou sestru jak si balí věci."Já půjdu s tebou!Prosím,vem mě sebou,"škemrá Sandra."Ty dobře víš,že ti to rodiče nedovolili!Když si je přemluvíš,tak klidně,ale teď už odejdi z mého pokoje!"říka nazlobeně Walter!"Tak já to zkusím!"říka Sandra a odcházi do svého pokoje!"Waltře,pojď,už je čas jít k profesoru Oakovi pro pokemona"volá na něho tatínek."Tak jdeme"volá Walter a už sebíhá ze schodů!

U Profesora Oaka:

"Dobrý den profesore Oaku"pozdraví Walter!"Kde máš tatínka?"ptá se udiveně Oak."Vy už víte,proč sem tady?ptá se nechápavě Walter."No jistě,jdeš si pro pokemona,ale bohužel už tu mám jen Parase,žádného jiného už tu nemám"říka Oak."Jen Parase,s tím nic nezmůžu"říka si v duchu Walter."To nevadí profesore,já si ho vezmu"předstírá Walter,že ho to nemrzí."Tak dobře,tady ho máš a tady máš lístek,jak se o něho máš starat,aby byl silnější!"říká Oak."Díky profesore a nashledanou"říka Walter a odchází s Pokebalem v ruce!

Večer před spaním:

"Dobrou noc a dobře se vyspi"říka maminka Walterovi."Jasně mami,ale ještě si musím přečíst, jak se mám o mého Parasa chovat"říka Walter a začne číst."Tak dobře,ale moc neponocuj!Přečti si to a běž spát!"říka maminka a odcházi z pokoje."Jasně mami"volá ne ni Walter.Walter už byl někde v polovině četby,když do jeho pokojíčku vešla Sandra."Tak jak si do padla u rodičů?"ptá se Walter a čte dál."Řekl mi,že až budu stará jako ty,tak že to můžu taky zkusit"říká Sandra. Walter byl totiž o dva roky starší než Sandra."Tak to se ještě načekáš"odpovídá Walter."Já jsem trpělivá"upozorňuje Sandra a odchází do svého pokojíčku!Za chvíli to Walter dočetl a Přybali si to do baťohu.Už se těším,říka si Walter a za chvíli usne.

Těště se na další pokračování!