Michal, trenér Pokémonů

Hádka s Joy

12. Hádka s Joy

Wzkaz wšem: od této powídky se bude we slowech objewowat místo klasického véčka dwojté wé, ale spíš až hlouběji w příběhu. Na netu tak píšu a tak sem zwyklý psát takhle takže se omouwám wšem komu se to nelíbí, ale měnit to nebudu to bych si zase musel zwykat a to se mi nechce=)

„Jooooooooooo, jsem pán oblohy, je to skvělé“ křičí Michal stojíc na zádech letícího Hanova Dragonita. !Jo proto taky raději létám než jezdím různými dopravními prostředky, ale už si sedni už tam budem.“ Řekl Han. „Teda musím si pořídit nějakého pokemona co má křídla a je dostatečně silný, aby mě unesl, abych mohl taky takhle létávat…“ „Dívej dolů už tam sme. Tak Dragonite klesej už sme na místě.“ Dragonite na povel zamířil dolů. S bouchnutím dopadly Dragonitovi tlapy na zem před pražským pokecentrem. „Tak sme tady. Vysedej. Tví pokemoni už budou určitě vyléčení. U pultu dej tenhle lísteček tomu kdo tam bude." "Tak teda zatím se měj zdarec.“ „Jo čau Michale a dávej na sebe pozor.“ Han naskočil na Dragonita a zvolal: „Tak Dragonite vzhůru!“ už byl ve vzduchu když si Michal na něco vzpomněl „Hane a kdy začne můj výcvik?“ Han: „Jen dočkej času. Já se brzo objevím. Zatím se měěěěj.“ a už zmizel z dohledu.

Michal se obrátil a vešel do budovy. U pultu byla jen Chansey. Michal k ní došel: „Ehm jdu si vyzvednout pokemony.“ a podal jí lísteček, který dostal od Hana. „Chansey chan“ odpověděla Chansey a odběhla pryč. Michal se zatím posadil na židličky v čekárně. Za chvilku přišla Chansey společně se sestrou Joy. Michal: „Sestro děje se něco s mými pokemony?“ Joy: „Ne. Přišla sem ti jen říct, nebo spíš vynadat. Tvá Abra to málem nepřežila. Když ji ten chlap sem dovezl tak byla naprosto vyčerpaná. O hodinu pozděj a bylo by po ní.“ Michal: „Já vím, ale já za to nemůžu. Byla to velmi neobvyklá situa… „Ale nevykrucuj se. Určitě jsi ji chudáka nechal bojovat proti nějakému moc silnému pokemonovi a nechtěl jsi uznat, že jsi prohrál.“ skočila Michalovi do řeči Joy. „Neeeeeeeeeee! Tak to teda nebylo!“ zařval na ni Michal bylo to…v tu chvíli dolehla Michalovi do hlavy myšlenka, ne byl to hlas nějaký telepatický, ano je to on byl to Mewův hlas. Mew: „Nikomu neříkej o tom co se stalo ve středu v noci. Nikomu ani Martinovi, ani rodičům. Přijde čas a řekneš jim to, ale teď na to není vhodná chvíle.“ „No co to bylo?“ mluvila zvýšeným hlasem Joy. Michal: „To, to vám nemůžu říct. Je to velmi tajné.“ Joy: „No jistě to sem si přesně myslela. Buď rád, že je ti tvůj Growlithe tak věrný. Celou dobu co tu byl po tobě tesknil. Jinak bych ti tvé pokemony vůbec nedala, ale zavolala bych na ochránce pokemonů, aby tě zatkli za týrání.“ Michalovi už začínala cukat žilka na hlavě a pomalinku bublat krev. Když vybuchl: „No to by jste si mohla zkusit. Hnal bych vás před nejvyšší soud za urážku na cti, psychické újmě z dlouhodobého odloučení od mých pokemonů, z psychické ujmi Growla a za odcizení cizí věci a bez důkazného nařčení a nechal bych vám sebrat doživotně licenci a už by jste si ve světě medicíny ani neškrtla. Radši mně dejte moje pokemony a naschle ať už to tu nemusím snášet.“ Joy: „Ty tyy tyyyy, vrrrrr. Na tady máš. A vypadni ať už tě tady nevidím.“ práskla Joy Michalovi pokebaly do ruky a oddupala pryč. Michal stejně naštván jako Joy se podíval na pokebaly, otočil a odešel pryč. „Fuj do toho centra se už nikdy nechci vrátit. No radši se podívám na Abru a Growla. Tak Abro, Growle pojďte ven.“ Michal vyhodil do vzduchu oba pokebaly co mu zbyly. Z prvního vyskočila Abra a ze druhého Michalův Growlithe-Growl. Growl se okamžitě vrhl na Michala shodil ho na zem a začal ho olyzovat. „Notak Growl jo jo já vím, že mě máš rád já tě mám taky moc rád. Abro tebe taky tak nežárli.“ To se totiž Abra na slova Growle já tě mám taky moc rád otočila, že odkráčí pryč. „Tak Abro nežárli tebe mám rád stejně jako Growla. A nebýt tebe tak jsem už dávno mrtví…“ „Abra bra bra ab ra.“ odpověděla Abra a vrhla se Michalovi kolem krku. No tak vidíš. No a už oba dost já vím, že mě máte rádi to už by ale stačilo. Musíme pokračovat dál v naší cestě stát se mistry v pokemonu. Zažili jsme teď sice velkou ztrátu v našem týmu. Teda jestli se Growle taky bereš jako člen našeho týmu?“ „Growl grow(překlad=Si piš, že jo:)) „Tak to sem rád. No tak, abych to dokončil sice sme zažili velkou ztrátu, ale musíme se vzchopit, pochytat nové pokemony a co nejvíc zesílit, jelikož úplně na konci naší cesty nás bude opět čekat Mewtwo a my se s ním budeme muset utkat. Tak vyrážíme, ale ještě něco: chcete do pokebalů nebo půjdete po svých? „Bra“ řekla Abra a skočila si do pokebalu. Zato Growl si sedl na zem a zakýval hlavou k nesouhlasu. Tak dobře. Abro ty budeš cestovat v pokebalu a ty Growle po svých volně. Tak Growle jdeme si teď přímo na stadion pro náš první odznak. A tak vyrazili směr stadion. „V Praze má být kamenný stadion, takže by to měla být pohoda“ říká si pro sebe Michal…ale nikdy neříkejte hop dokud nepřeskočíte…

Jak si tak Michal kráčí pražskými uličkami vzpomenul si najednou, že mu někdo chybí. „Ježiš to sem blbej vždyť sem přišel skoro o všechny pokemony to mi chybí. Počkat ne to není ono. No jasně wždyť chybí Martin a Martina. Jak sem na ně mohl zapomenout.“ Michal rychle sáhnul do kapsy a wytáhl swůj mobil. Najel w seznamu na Martina a wytočil. „No zdarec brácha.“ „Nazdar nazdar Michale. Už tě pustili z nemocnice?“ „Jo a už jsem si wyzwednul i swé pokemony a těď mířím ke stadionu. A wy jste kde?“ „My sme se šli projít na Karlůw most, ale stadion je odtud blízko, takže třeba za 10 minut u stadionu?“ „Ok skočím na metro a za 10 minut jsem tam, zatím čau“ „Čau čau.“ Michal zawěsil a wydal se k nejbližší stanici metra. Tam si koupil lístek, zjistil kudy má jet a brzo už se řítil we wlaku směr stadion jelikož stanice byla přímo u stadionu nemusel ho nikde složitě hledat. Wyběhl ze stanice, rozhlédl se a jakmile uwiděl M. a M. (Martina a Martinu) wydal se k nim.

„Ehm Michale průser jak mraky.“ „Co, co se stalo?“ „Podíwej se na dweře stadionu na tu cedulku.“ Michal se otočil na dwěře a četl nahlas…

Co se to tak záwažného píše na oné cedulce? Získá Michal kamenný a tím i swůj prwní odznak? Co zažaije Michal dál? To se dozwíte w příštím díle…

To be continued…