Kapitola čtvrtá:Rudé jezero a Poliwhirl
Druhý den, po snídani se Wolfest rozhodl, že půjdou okamžitě dál – zapomněl totiž koupit v minulém městě zásoby, a tak museli spěchat!Scyther souhlasil, vyspal se totiž nádherně.Ale Firy a Ratiasu nechtěli, potřebovali nutně napít, po té poušti.Ratiasu dokonce ani nemohl létat!A tak se Wolfest rozhodl, že vyleze na skálu a rozhlídne se.A taky to tak udělal.Vylezl na nejvyšší skálu co našel a rozhlédl se – a to, co uviděl ho překvapilo – hned za skálou kde odpočívali bylo nádherné jezero!Wolfest rychle slezl dolů a vzal do náruče Firyho, Ratiasu tu chvíli zvládl letět – vždyť ho tam čekal odpočinek a voda!Všichni přelezli/přeletěli skálu a žasli – tak nádherné to tam bylo.Jezero bylo úplně čisté, okolo spousta stromů ve kterých jak vítr prolétával tak začalo tiše šumět, skály okolo byly tak zvětralé a plné jeskyněk, že vydávaly skučivé zvuky, sem tam zazpíval nějaký ten pták a žáby v rybníčku, který byl propojený šumícím potůčkem s jezerem kuňkaly svou písničku také.Všichni se natáhli na břeh Jezera až na Ratiasu a Firyho, kteří se oba okamžitě šli vykoupat a napít.Později se však i oni položili do zelené trávy, a všichni skoro usnuli, když najednou uslyšeli Poliwratha, jak utíká před – čímsi. Vypadalo to jako stín Scythera, co v sobě měl spoustu děr a na sobě trny. Ale když skočil Poliwrath do vody, hned se za ním vrhl! Firy a Ratiasu poučili Wolfesta, že to je “klon” Statonuse, a že ten se svých obětí musí dotknout.Wolfest se ihned rozběhl k Poliwrathovi, i když se ho jeho přátelé snažili zastavit.Skočil do vody a plaval k Poliwrathovi.Ale byl moc pomalý, a tak se potopil a počkal, až se Poliwrath uklidní.Už skoro nemohl dýchat, když se Poliwrath začal ohlížet a plaval na místě.Wolfest vyrazil z vody a chytil ho, viděl však, že už má narůžovělé oči, a tak ho rychle začal “normalizovat” – Začal mu Druhý den, po snídani se Wolfest rozhodl, že půjdou okamžitě dál – zapomněl totiž koupit v minulém městě zásoby, a tak museli spěchat!Scyther souhlasil, vyspal se totiž nádherně.Ale Firy a Ratiasu nechtěli, potřebovali nutně napít, po té poušti.Ratiasu dokonce ani nemohl létat!A tak se Wolfest rozhodl, že vyleze na skálu a rozhlídne se.A taky to tak udělal.Vylezl na nejvyšší skálu co našel a rozhlédl se – a to, co uviděl ho překvapilo – hned za skálou kde odpočívali bylo nádherné jezero!Wolfest rychle slezl dolů a vzal do náruče Firyho, Ratiasu tu chvíli zvládl letět – vždyť ho tam čekal odpočinek a voda!Všichni přelezli/přeletěli skálu a žasli – tak nádherné to tam bylo.Jezero bylo úplně čisté, okolo spousta stromů ve kterých jak vítr prolétával tak začalo tiše šumět, skály okolo byly tak zvětralé a plné jeskyněk, že vydávaly skučivé zvuky, sem tam zazpíval nějaký ten pták a žáby v rybníčku, který byl propojený šumícím potůčkem s jezerem kuňkaly svou písničku také.Všichni se natáhli na břeh Jezera až na Ratiasu a Firyho, kteří se oba okamžitě šli vykoupat a napít.Později se však i oni položili do zelené trávy, a všichni skoro usnuli, když najednou uslyšeli Poliwratha, jak utíká před – čímsi. Vypadalo to jako stín Scythera, co v sobě měl spoustu děr a na sobě trny. Ale když skočil Poliwrath do vody, hned se za ním vrhl! Firy a Ratiasu poučili Wolfesta, že to je “klon” Statonuse, a že ten se svých obětí musí dotknout.Wolfest se ihned rozběhl k Poliwrathovi, i když se ho jeho přátelé snažili zastavit.Skočil do vody a plaval k Poliwrathovi.Ale byl moc pomalý, a tak se potopil a počkal, až se Poliwrath uklidní.Už skoro nemohl dýchat, když se Poliwrath začal ohlížet a plaval na místě.Wolfest vyrazil z vody a chytil ho, viděl však, že už má narůžovělé oči, a tak ho rychle začal “normalizovat” – Začal mu povídat, ať se tomu vzepře, že u něj vůbec nemusí být, ale že bude vlastně jeho – aby ho Statonus nemohl zase ovládnout, a jakmile to Poliwrath uslyšel, že by byl svobodný, okamžitě se “znormálnil” a objal Wolfesta „Hele, to stačí, tohle je má povinnost – a mám vás, pokémony rád..“ Poliwrath okamžitě odpověděl „Ty-ty jsi vyvolený, že??Smím se přidat k tobě a tvým přátelům na cestě???Prosím!!“
„Ale je to nebezpečný..“ „To nevadí, pane, moc prosím!!“ „Tak jo – ale jedn pravdlo máme – pro vás jsem Wolfest, oki?“ „Ano p…Wolfeste!!“ „Tak je to správně ^_^“
|
