Pokemon !!! Gotta catch'em all !!!

31. Zvláštní setkání v Dark Cave

Jerry doběhl Moniku kousek od lesíka nedaleko za městem. Monika tam stála a soustředěně něco sledovala, přičemž Chikorita vydávala překrásnou vůni, točíc svím lístkem na hlavě. Jerry je chvíli pozoroval, když v tom tam přiběhl něaký malý pokémon. Chikorita se připravila do bojové pozice, a čekala na příkazy.

"Tak Chikorito, Nárazoví útok!" rozhodla Monika, přičemž se Chikorita rozeběhla, vyskočila do vzduchu a řítila se proti malému stvoření. Ten pokemon však hbitě reagoval a odrazil útok svím ocáskem- velmi silně švihl ocáskem chikoritu přez obličej, která se odkutálela zpět k Monice, jenž se snažila opět rychle reagovat:

"Chikorito jsi v pořádku? Skus listovou..." ovšem malý pokémon už se znovu přiřítil a znovu chikoritu švihnul ocáskem, která se opět odkutálela kousek zpět. Monika už začala trochu zmatkovat.

"Chikorito honem Listovou Břitvu!!" vykřikla zoufale Monika, jenže malý pokémon tu byl už potřetí, a opět Chikoritu odrazil svím ocáskem. To už ale Jerry nevydržel:

"Cyndaquile Hbitý útok teď!!" přikázal rázně, přičemž se Cyndaquil začal rychle pohybovat za strany na stranu, a rychle se tak přibližoval k malému pokémonu. Cyndaquil se najednou objevil vedle něj, kam malý pokémon švihl ocáskem, ovšem Cyndaquil se zase přesunul na druhou stranu (čímž se vyhnul) a odkud malého pokémona srazil k zemi.

"Víborně, a teď nárazoví útok!" řekl Jerry a Cyndaquil rychle vrazil do ležícího Pokémona, který se opět odkutálel dál.

"A teď plamenomet!" završil ohnivím útokem Jerry: Silný proud ohně pohltil malého pokémona, který už nemohl dál.

"Víborně cyndaquile, byl si vynikající!" pochválil svého pokémona Jerry, a stáhl ho do Pokeballu se slovy "Teď si odpočiň".

"Děkuju ti Jerry" sklopila oči Monika, přičemž se Jerry zářivě usmál: "Ale Moniko, byl to tvůj první zápas a vedla jsi si docela dobře, jsou i tací kteří by nevěděly jak zaútočit" zasmál se Jerry, ale Monika z toho byla stále celá nešťastná. "No tak, vždyť to byl tvůj první zápas, příště už to bude určitě lepší!" povzbuzoval Jerry, kterýmu už začalo být Moniky líto. "Jo, snad jo" řekla, a stáhla Chikoritu do Pokeballu se slovy "Vedla jsi si dobře...to já sklamala" a pomalu se začala šourat k lesu.

"Abych nezapoměl, Elm ti posílá PokeDex, kterej si u něj nechala" řekl Jerry podávajíc monice červenou krabičku, která při otevření vypadala jako malý počítač. "Děkuju ti Jerry" usmála se lehce Monika, a trochu přidala do kroku, takže už šla docela normálně.

Jerry se tedy přidal a šel vedle Moniky vztříc lesu. Po pár hodinách si řekl že by mohl trochu trénovat se Cyndaquilem, protože už je dost odpočatý. "Moniko, Pusť ven Chikoritu!" řekl Jerry, jenž dostal právě skvělý nápad a Monika se na něj nechápavě podívala, načeš Jerry rychle reagoval slovy "Trochu si zatrénujem", ovšem Monika se zatvářila trochu uraženě. "Vždyť by ste nás se Cyndaquilem rozdrtily!" odsekla naštvaně. "Ale kdo řekl že budeme trénovat soubojem?" usmál se a Monika se zatvářila ještě nechápavěji. "No dobře, Chikorito pojď ven!" rozhodla nakonec. "Víborně, Cyndaquile, ty taky" usmál se Jerry.

"Zahrajeme si takovou hru ano?" oznamoval pokemonům Jerry "Já s Monikou budeme házet do vzduchu různe klacíky, a vy se budete snažit je co nejrychleji sestřelit Listovou břitvou, nebo Plamenometem samozřejmě" oznámil Jerry svůj plán, přičemž se Cyndaquil s Chikoritou zářivě usmály a přikyvovaly.

"Ale aby to nebylo tak Snadné, budeme to dělat za chůze, dobře?" zeptal se Jerry a oba pokémoni přikyvovaly. "Co ty nato Moniko?" otočil se na ní Jerry, ovšem rychle se zase skrčil, protože už kolem něj letěl jeden klacek, který Monika hodila, protože byla z Jerryho plánu nadšená.

"Víborně" usmál se Jerry a také začal do vzduchu házet různé kusy dřeva. Cyndaquilovi zezačátku trochu trvalo než použil plamenomet, ale potom už se zahřál a vrhal jeden za druhym. Oba pokémoni byly nadšení a vedli si velmi dobře, přičemž se Jerry s Monikou také víborně bavili. S touto hrou přestaly až na první rozcetí: "Kam půjdem? Blackthrone City v pravo a Cherrygrove City v levo. Tak tedy kam?" zeptal se Jerry. "No já bych šla do Blackthrone City, zní to zajímavěji" usmála se Monika a Jerry přikývl,načež se všichni daly cestou vpravo.

Po chvilce došly k jakési jeskyňce, která vipadala velmi útulně. "Tak tohle by měla být Dark Cave, žije v ní mnoho druhů pokémonu, ale z kraje jich moc není, tak co kdybychom se tu utábořily? Už se stmívá.." oznamoval Jerry, a Monika trochu nervózně přikývla: "Dobře, ale nežijý tam žádní moc silní pokémoni že ne?" zeptala se, přičemž se Jerry usmál "Žijí, ale ty jsou spíš v nitru, tady z kraje je nanejvíš pár Zubatů" řekl Jerry, načeš Monika vytáhla PokeDex: "Zubat?" zeptala se, a PokeDex hned hlásil:

"Zubat, netopíří pokémon, jedovatý typ. Během letu vydává nadzvukové tóny. Fungují jako sonar, používaný k hledání objektu, které jsou v ceste." Hlásil PokeDex.

"Hm, to snad nebude tak hrozný, ale nelíbí se mi to slovo 'Jedovatý'.." řekla nervózně Monika. "Neboj, oni bezdůvodně neútočí" ubezpečil jí Jerry. Monika se tedy trochu uklidnila, a vlezla do jeskyně za Jerrym. Ten už rozdělával oheň, položil si k němu karimatku a zalezl do spacáku, protože venku už se mezitím hodně setmělo, takže se snažil usnout, stejně jako Monika.

Po několika hodinách vrtění se ve spacáku to však Jerry vzdal, a řekl si že přiloží do ohne, takže vylezl ven z jeskyně aby posbíral něaké dřevo. Chodil okolo Dark Cave a sbíral všechny klacíky na které narazil, a když už jich měl plné ruce, řekl si že to zatim stačí a vrátil se do jeskyně. Pomalu začal přikládat do lehce hořícího ohýnku menší kusy dřeva, aby se rozhořel. Vzápětí však přikládal už i ty větší, takže oheň nyní poskakoval jedna báseň. Jeskyně byla dobře osvícená, a Jerry začal trochu prozkoumávat okolí. Moc se od Moniky nevzdaloval, přecejen se bál aby se jí nic nestalo, ale zvědavost mu nedala a dostal se trochu hloubjeji do jeskyně. Už skoro neviděl na krok, a připadal si trochu sám, a tak vytáhl pokeball:

"Cyndaquile, posviť mi prosím!" zaškemral Jerry a Cyndaquil se pokoušel rozhořet se. Asi dvě minutky mu to trvalo, ale pak vzplál a krásně osvítil jeskyni. Nyní tedy pokračovaly ještě hloubjeji do jeskyně. Jerrymu se však zdálo že podlaha i strop trochu vlhnou, a našlapoval se Cyndaquilem velmi opatrně.

Najednou se však podlaha propadla a Cyndaquil s Jerrym se začaly řítit dolů. "Cyndaquile vrať se, dole je možná voda a mohlo by ti to nepříjemně ublížit" zařval Jerry v letu, a stáhl svého pokemona zpět. Ošklivě se však mílil, najednou se obrovský a dlouhý tunel začal vyrovnávat, a Jerry sjel jako na klouzačce až dolů. přistál tvrdě na pevné skalnaté zemy. Trochu neohrabaně se postavil a začal zjišťovat jak moc je zraněný. Nebylo to ovšem nic vážnýho, pouze odřený kolena, poškrábaný ruce a pár pohmožděnin.

Poměrně rychle se vzpamatoval a rozhlídnul se kolem. Na to jak hluboko se vyskytoval to tu bylo krásně osvícené, Jerry však nevěděl odkud. Vykročil, ale hned si to zase rozmyslel, protože ho všechno moc bolelo, takže radši skoumal dál. Třpytilo se zde menší jezírko, které bylo naplňováno vysokým a širokým vodopádem. Jerry se posadil a začal si trochu mnout svá zranění. Po chvilce si všiml něakého pokémona v rohu jeskyně. Ležel tam a vedle něj ležely dvě šišaté věci. Jerry se dobelhal k pokémonovi, a zkoumal jeho stav. Pokemon byl těžce zraněn, a potřeboval pomoct. Jerry se ho lechce dotknul, a chtěl mu něak zastavit krvácení na noze. Pokemon se na něj však pomalu otočil a zakroutil hlavnou. Jerry se na něj nechápavě podíval a pokémon se podíval na dvě šišaté věci kousek od něj. Byly to vejce. Pokemon se k nim ztěžka doplazil a přistrčil je k Jerrymu. Jerry mezitím pokémonovi obvázal nohu svím rukávem který si utrhl. Ten se na nohu vděčně podíval, naznačil Jerrymu že děkuje. Ten se podíval na dvě vejce která teď byla jen kousek od něj a vzal je do ruky.

"To jsou tvá?" špitl potichu a pokemon zavrtěl hlavou. "A ty ses o ně staral?" zeptal se znovu a pokémon přikývl. "A to mi je..dáváš?" zeptal se pokémona a ten opět přikývl. "Ale....proč?" zeptal se "Proč mě?" dodal. Pokémon se podíval na svou obvázanou nohu. Jerry to vzal jako vděčnost, a navíc by se o ty malé pokémony nedokázal sám v tomhle stavu starat. "Musím tě odnést do pokemonského střediska!" řekl rozhodně Jerry. Pokemon však rázně zavrtěl hlavou.

"Já se z toho dostanu, ale až za dlouho, prosím, postarej se o ty vejce...nevím co se z nich vyklube" zaznělo Jerrymu v hlavě. Jerry se na pokemona polekaně podíval, jenže ten už jen sklopil hlavu a lehl si. Jerry vztal a dobelhal se zpět ke klouzačce kterou se sem dostal. "Děkuju" řekl ještě pokemonovi, a opustil místnost. Hodně ztěžka šplhal nahoru, a to ještě jemně musel držet 2 vejce aby mu nespadla. Jerry byl uplně vysílený, ale nakonec zpět nahoru vyšplhal, a pomocí Cyndaquila se dostal zpět k ohni, kde stále ležela Monika. Venku se však už rozednívalo, ale to Jerry ignoroval, vlezl si do spacáku a obě vejce jemě položil ke svímu batohu, a během pár vteřin usnul se Cyndaquilem u hlavy, kterého taky zabalil do teplého oblečení.

---

Jerry se probudil do slunného dne, a Monika něco vařila na ohni. "Teda, ty jsi si ale pospal" usmála se na něj a zamíchala cosi v hrnci.

"Já šel spát až se svítáním" zamžoural ospale Jerry. "Jakto?" zeptala se Monika, a ochutnala svůj vítvor. "V noci jsem se byl se Cyndaquilem projít v jeskyni a..." začal vyprávět svou příhodu Jerry. "...no a ten modrý psí pokémon mi pak zato dal tyhle vejce." dořekl Jerry a ukázal na dvě vejce u svího batohu. Monika si je skoumavě prohlídla a posmutněle řekla "Tyjo, ty se máš že máš pokemoní vejce" ale Jerry se zářivě usmál "Jedno je pro tebe" a mrknul na Moniku, která se celá rozzářila. "Jůůů děkuju Jerry ^_^ mooc" zaradovala se Monika a hned popadla jedno vejce, které si přitiskla k tělu "Nemáš zač" usmál se Jerry a také si své vejce jemě uločil do batohu mezi teplé oblečení.

Jerry ztěžka vztal a Monika si všimla jeho zranění "Panebože, neřekl jsi že se ti něco stalo!!" zazmatkovala a honem mu krvácející ruce otírala kapesníčkem. "To je dobrý Moni, nech to bejt" usmál se Jerry, který si převlíkal roztržené tričko.

Pokrm v hrnci se začal vařit a poklička zvesela poskakovala. Monika dala hrnec z ohně a vytáhla dvě misky a lžíce. "Copak to je?" usmál se Jerry, a Monika se tajemě usmála "Uvidíš" řekla. Dala Jerrymu polovinu jídla a sama si zbytek také dolila. Jerry ochutnal a skoro se při tom rozzářil "Mmmmhhmhmmm to je vynikající!" komentoval jídlo Jerry. "Děkuju" usmála se Monika a také si nabrala na lžíci. Svím pokémonům nasipaly do misek také něaké dobroty, a začaly si balit.

Oba už stály venku před jeskyní, s vajíčky jemně a pečliě uloženými v batohu a se svímy pokemony u nohou pomalu vykročily dál k Blackthrone City, kde už čekal první stadión Jhotové ligy, který se naši přátelé chystaly navštívit. Jerry se ještě ohlídl přez rameno k jeskyni: "zbohem pokémone" špitl, a pokračoval bok po boku s Monikou dál.