Toby - trenér z Pallet Town

Zigzagoon

Po necelé hodině chůze dorazili na malou mýtinku. Tam Toby něco zahlédl.

Byl to Pokémon. Měl naježenou srst s klikatými, šedohnědými pruhy a černou „škraboškou“ kolem očí.

„Zigzagoon, Pokémon – mýval,“ ozval se ženský hlas z Pokédexu, který Toby zamířil na neznámého Pokémona. „Tento zvědavý Pokémon pochází z oblasti Hoenn. V Kanto se divoce nevyskytuje.“

„To asi znamená, že někomu patří,“ domyslel si Toby.

„No, já nevím,“ zamračila se Miki. „Kdyby někomu patřil, určitě by se jeho trenér už objevil.“

„Myslíš, že bych to měl zkusit?“ zeptal se váhavě Toby.

„Pak si ale pospěš!“ řekla Daisy a ukázala na Zigzagoona, který chtěl odejít.

„Chikorito, volím si tebe!“ vykřikl Toby a hodil Pokéball s Chikoritou před unikajícího Zigzagoona, který začal zmateně kličkovat.

„Chikorito, Razor Leaf!“ přikázal Toby.

Chikorita vypustila na Zigzagoona plátky ostrých listů. Nepřipravený Zigzagoon okamžitě padl k zemi. Toby vytáhl prázdný Pokéball a hodil ho na Zigzagoona. Ten se chvíli kmital a poté zhasnul.

„Já jsem ho chytil!“ vykřikl radostně Toby.

Miki to samozřejmě fotografovala.

„Máš to všechno?“ zeptal se Toby.

„Že váháš, bráško,“ odpověděla Miki.

Potom všichni pokračovali dál, směrem k Viridian City.

Ale zhruba po půl hodině, narazili na jednoho trenéra.

„Jsem Mark a hledám někoho, kdo by se mnou zápasil,“ řekl trenér.

„Nevyhýbám se výzvě,“ řekl Toby odhodlaně. „Každý jednoho Pokémona?“

„Tak tedy, jdeme na to,“ řekl Mark. „Sentrete, bojuj!“

Trenér hodil na zem Pokéball a z něj vyskočil kulatý, hnědý Pokémon, s dlouhýma ušima a tlustým hnědočerně pruhovaným ocasem.

„Sentret!“ prohlásil Pokémon.

„Vyzkouším svého nováčka,“ řekl Toby. „Zigzagoone, volím si tebe!“

„Zigzagoon?“ řekl překvapeně Mark. „Ty musíš být z Hoenn!“

„Ne, jsem z Pallet Town,“ opáčil Toby. „Zigzagoona jsem chytil kousek odtud. Ale nebudeme se tu přece vybavovat. Pustíme se do toho.“

„Sentrete, Tackle!“ zavelel Mark.

„Zigzagoone, Headbutt!“ přikázal Toby.

Zigzagoon a Sentret se rozběhli a oba do sebe prudce narazily.

Sentret zjevně nebyl na tak prudký náraz připravený. Zakymácel se a spadl k zemi.

„Myslím že je po všem,“ řekl zklamaně Mark. „Blahopřeji ti k vítězství. Jsi vážně dobrý trenér.“

„Díky,“ bylo jediné, co ze sebe překvapený Toby dostal.

„Vidíš bráško, zvládl jsi to,“ řekla Miki.

„Nemůžu tomu uvěřit,“ řekl, stále šokovaný, Toby. „Hned na první útok.“

„Je poznat, že jsi dobrý trenér,“ řekl Mark. „Určitě máš spoustu zkušeností.“

Při téhle poznámce se Toby konečně rozesmál. Miki a Daisy se začali smát taky.

„Co je tu k smíchu?“ zeptal se Mark nechápavě.

„Tohle byl můj druhý zápas,“ řekl Toby, když konečně potlačil smích. „A ten první jsem prohrál.“

„Neprohrál jsi,“ řekla Daisy. „Vzdal jsi ho v okamžiku, kdy jsi viděl, že tvůj Pokémon má problémy.“

„To je jen další důkaz, že jsi dobrý trenér,“ řekl Mark, který se zjevně nenechal vyvést z míry tím, že ho porazil úplný nováček. „Umět poznat, kdy má tvůj Pokémon dost, to umí jen opravdu dobrý trenér.“

Při téhle chvále se začal Toby červenat.

„Z tebe určitě jednou bude největší mistr Pokémonů na celém světě,“ řekl Mark.

Toby zrudl ještě víc.

„Já teď musím do Viridian City,“ řekl Mark.

„My tam máme namířeno taky,“ řekla Miki. „Nechceš se přidat k nám?“

„A proč ne,“ odpověděl Mark. „Už se sám docela nudím.“

A tak se všichni čtyři vydali do Viridian City.