Toby - trenér z Pallet Town

Odměna

Najednou se ozval ze zadu podivný zvuk. Vydával ho svázaný muž, který se na sebe snažil upozornit.

„Pane, jste v pořádku?“ zeptal se Toby, když toho muže společnými silami konečně rozvázali.

„Ano mládeži,“ odpověděl ten muž. „A musím vám poděkovat, že jste naši společnost zachránili. Já jsem Stone, ředitel Devon Corporation. A kdo jste vy?“

Všichni se mu postupně představili.

„Půjdeme zkontrolovat, jestli tu ti zločinci něco neprovedli,“ řekl pan Stone.

„Počkejte, pane Stone,“ ozval se Brendan. „Mám tu něco pro vás.“

Brendan vytáhl ze svého batohu balíček od profesora Birche.

„Tohle vám posílá můj táta,“ řekl Brendan. „A ať je to cokoliv, jsem rád že jsem se toho zbavil.“

„A profesor Birch sem s tím poslal vlastního syna?“ zeptal se šokovaně pan Stone. „Copak se ten chlap zbláznil? Svěřit tak nebezpečnou věc dítěti. Navíc ještě svému vlastnímu. To nechápu.“

„Mě o tom povídejte,“ řekl vztekle Brendan. „Tohle tátovi jen tak nezapomenu.“

„Nebuď na tátu zas tak tvrdý,“ řekl pan Stone s úsměvem. „Nejspíš to nedomyslel.“

„Tak to by bylo poprvé,“ řekl otráveně Brendan.

Pan Stone pochopil, že nemá smysl Brendana přesvědčovat a tak raději změnil téma.

„Chci vám nějak poděkovat za to, že jste zachránili mou společnost před Teamem Magma a Teamem Aqua,“ řekl pan Stone, zatímco šli po schodech dolů.

Pan Stone je zavedl do skladu. Do toho, ve kterém byla předtím spoutaná Jackie. Z jednoho regálu pak vzal několik krabiček.

„Tohle je Pokénav,“ vysvětlil pan Stone. „Je to vlastně elektronická mapa Hoenn s užitečnými informacemi. Jste první, kdo ho dostane, protože prodávat se začne až za měsíc.“

„Ale to přece nemůžeme přijmout,“ namítl Toby.

„Věř mi Toby, tohle je to nejmenší, co můžu pro své zachránce udělat,“ usmál se pan Stone.

Každý z nich si tedy vzal jeden Pokénav.

„Moc rád bych věděl, co bylo v tom balíčku,“ ozval se Brendan.

„Pojďte se mnou do mé kanceláře a já vám to ukážu,“ řekl pan Stone. „Myslím, že si zasloužíte vědět, proč jste riskovali život.“

A tak se tedy s panem Stonem vydali zpět do nejvyššího patra.

Když dorazili ke kanceláři, první co pan Stone udělal bylo, že odlepil papírek ze dveří. Pod ním byl ukryt nápis Stone.

Pan Stone je pozval do své kanceláře.

„Tak se na to tedy podíváme,“ řekl pan Stone a položil balíček od profesora Birche na stůl.

Byla v něm mapa, několik dalších papírů a především spousta podivných různobarevných koulí.

„Co to je?“ zeptal se Brendan.

„Právě to měl tvůj otec zjistit,“ odpověděl pan Stone.

„A zjistil?“ zeptal se Brendan.

„Zdá se že ano,“ odpověděl pan Stone.

„Ty koule otvírají tajemné komnaty, které ukrývají tři legendární Pokémony,“ četl Toby jeden z papírů. „Tyto komnaty jsou rozmístěny po Hoenn. Jejich umístění jsem zakreslil do mapy. Kteří Pokémoni se v těchto komnatách mají nacházet se mi však zjistit nepodařilo.“

„Alespoň teď víme k čemu ty koule jsou,“ řekl pan Stone.

„Ale jedno nechápu,“ ozvala se Jackie. „Proč po tom šel Team Aqua a Team Magma?“

„To taky nevím,“ odpověděl pan Stone. „Asi vědí něco, co mi ne. Obávám se, že v současné době vám toho víc neřeknu.“

„Pořád je to lepší než nic,“ řekla Miki. „Můžu si to vyfotit?“

„Pod jednou podmínkou,“ řekl pan Stone. „A to platí i pro vás ostatní. Tohle je přísně tajné. Nikdo se o tom nesmí dozvědět. To znamená, že ty fotky si musíš nechat pro sebe.“

„Mě ale napadlo, že bych to poslala profesoru Oakovi,“ řekla Miki. „On je na takové záhady odborník.“

„Nerad tě zklamu sestřičko,“ řekl Toby, který si mezi tím pozorně pročetl celý dopis od profesora Birche. „Profesor Birch tu píše, že to konzultoval i s některými svými kolegy. Napsal tu jejich seznam a jméno profesora Oaka je tam taky.“

„Tak to musí být tedy něco skutečně záhadného, když na to ani profesor Oak nepřišel,“ řekla zklamaně Miki.

„A nejen můj děda,“ řekla Daisy. „Tohle by klidně mohl být seznam těch největších kapacit v oblasti Pokémonní záhadologie.“

„Teď nám asi nezbývá nic jiného, než se vydat do terénu a prozkoumat ty komnaty osobně,“ řekl pan Stone.

Naše parta se tedy vydala do Pokémon Center.

V Pokémon Center si Daisy sedla k videotelefonu a vyťukala číslo.

„Ahoj Daisy,“ ozval se profesor Oak.

„Ahoj dědo,“ řekla Daisy. „Chtěla bych mluvit s Traceym.“

„Co potřebuješ?“ řekl Tracey, který byl zjevně ve stejné místnosti.

Daisy vypustila z Pokéballu Azumarilla. Potom na něj namířila kameru.

„To je nádherný Azumarill,“ řekl Tracey. „Ale nechápu, proč mi ho ukazuješ.“

„Azumeril?“ zeptal se zklamaně Pokémon.

„Tracey!“ vykřikla Daisy. „Vidíš jak ho zklamalo, že jsi ho nepoznal?“

„A ty si říkáš pozorovatel Pokémonů, Tracey?“ vložil se do toho Toby.

„To není možné,“ pochopil najednou Tracey. „To má být můj Marill?“

„Konečně ti to došlo,“ řekla Daisy.

„Ty jsi vynikající chovatelka, Daisy,“ řekl Tracey. „Jak se ti to povedlo?“

„Mě?“ zeptala se nechápavě Daisy. „Marill se vyvinul sám. Zaútočil na něj Houndoom. Vypadalo to s ním moc zle, ale pak se najednou vyvinul na Azumarilla. A útokem Hydro Pump pak porazil nejen Houndooma, ale i Sharpeda.“

„Páni!“ vydechl Tracey překvapeně.

„A s kým jsi to zápasila?“ zeptal se profesor Oak.

„S členy Teamu Aqua a Magma,“ odpověděla Daisy.

„Azumarill nám pomohl je vyhnat z Devon Corporation,“ dodal Toby.

„Znamená to, že jste už v Hoenn skončili?“ zeptal se Tracey.

„Nevím jak ostatní, ale já jsem v Hoenn teprve začal,“ řekl Toby. „Získám všech osm odznaků a zúčastním se turnaje Hoenn League.“

„Tak to ti přeji hodně štěstí,“ řekl profesor Oak. „Hoenn League je prý mnohem těžší, než Pokémon League tady v Kanto.“

„No nevím, první odznak jsem získal docela snadno,“ řekl Toby, jako by nic.

„Takže ty už máš první odznak?“ řekl profesor Oak. „To ti musím poblahopřát.“

„Děkuji,“ řekl Toby. „První dva Pokémony zvládl můj Zigzagoon bez větších problémů. A na Vigorotha si pak došlápl můj Wooper.“

„A když říká došlápl, myslí to doslova,“ řekla Daisy. „Tak silný útok Earthquake bych od Woopera nikdy nečekala.“

„To je důkaz dobrého trenéra,“ řekl Tracey.

„Profesore Oaku, můžu se vás na něco zeptat?“ ozval se Brendan. „Já jsem Brendan, syn profesora Birche.“

„A co bys rád věděl?“ řekl profesor Oak.

„Našel jsem v Petalburg Woods Houndoury,“ začal Brendan. „Jak asi víte, Houndourové se v Hoenn nikdy divoce nevyskytovali. Ale Team Magma Houndoury používá už hodně dlouho. Myslíte si, že ti Houndourové můžou být od Teamu Magma? A pokud ano, proč jsou v Petalburg Woods divoce?“

„Ale na tohle je odborník spíš tvůj otec,“ řekl profesor Oak. „Myslím, že by ses měl zeptat spíš jeho.“

„Ale s ním se nebavím,“ odsekl Brendan přísně.

„A copak ti provedl?“ zeptal se profesor Oak.

„Vystavil mě a mou kamarádku Jackie nebezpečí,“ řekl Brendan. „Dal nám nebezpečný balíček, kvůli kterému Jackie unesli.“

„Nebylo tam to co si myslím že tam bylo,“ zděsil se profesor Oak.

„To vám nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit,“ řekl tajemně Brendan. „Mohu vám jen říct, že je to přísně tajné.“

„Takže bylo,“ řekl profesor Oak. „Jako bych profesora Birche nevaroval, aby to panu Stoneovi odnesl sám. Svěřit něco tak nebezpečného dvěma dětem… Jak to mohl udělat?“

„To já nechápu,“ řekl Brendan. „Ale co si myslíte o těch Houndourech? Já myslím, že je tu vypustil Team Magma schválně, aby narušil přírodní rovnováhu.“

„Narušil přírodní rovnováhu?“ ozvala se nechápavě Jackie. „Tím že dají Houndourům svobodu?“

„Tím, že vypustí Houndoury do Petalburg Woods, kde žijí Pokémoni, kteří se nedokáží bránit ohnivým Pokémonům,“ vysvětlil Toby. „Nemám pravdu profesore?“

„Ano, je to přesně tak,“ řekl profesor. „Zdá se, že ses toho o Pokémonech hodně naučil.“

„To jste mě naučil vy a Tracey,“ řekl Toby. „Ty návštěvy u vás se mi hodili.“

„A já jsem myslel, že sem chodíš zjišťovat, co je nového s Ashem,“ usmál se profesor.

„Ale s těmi Houndoury je to fakt záhada,“ řekla Daisy. „Asi stejná, jako ten Zigzagoon, kterého chytil Toby.“

„A co je na něm tak zvláštního?“ zeptal se zvědavě profesor.

„To, že jsem ho chytil kousek od Pallet Town,“ vysvětlil Toby.

„Zigzagoona?“ profesora to zjevně překvapilo. „To je skutečně zvláštní. Už jsem zaslechl, že se tady pohybuje několik Zigzagoonů, ale považoval jsem to za fámu.“

„V tomhle Pokéballu je důkaz, že to žádná fáma není,“ řekl Toby a vytáhl Pokéball se Zigzagoonem.

„To je tedy neuvěřitelné,“ vysoukal ze sebe profesor.

„Je možné, že je tam nějaký Pokémon teleportoval,“ zažertovala Miki.

„A víš ty že to není tak špatný nápad?“ řekl zcela vážně Tracey.

„Tracey!“ vykřikl překvapeně Toby. „To byl vtip!“

„Ale teoreticky to možné je,“ řekl profesor Oak. „Ale musel by to být samozřejmě hodně silný Pokémon. Ale mnohem reálnější je, že je sem přepravil nějaký létající nebo vodní Pokémon.“

„Ale proč by se nějaký Pokémon namáhal s tím, aby přepravil jiné Pokémony stovky kilometrů daleko,“ zeptala se Jackie.

„To je dobrá otázka,“ řekl profesor.

Najednou Toby unaveně zívl.

„Dneska toho na tebe bylo moc bráško,“ řekla Miki. „Běž se vyspat.“

Toby rozhodně nenamítal.

„Tohle asi nevyřešíme profesore,“ řekl Brendan. „Takže nashledanou.“

„Ahoj Brendane,“ řekl profesor. „Moc rád jsem tě poznal.“

Potom profesor zavěsil.

Toby se zeptal sestry Joy, jestli by se mohl vyspat. Ta byla překvapená, že někdo chce spát ještě před polednem, ale když viděla, jak je Toby unavený, okamžitě ho poslala do jednoho z pokojů. A Brendan si lehl taky. Oba okamžitě usnuli.