Toby - trenér z Pallet Town

Den plný překvapení

Když Toby, Jackie a Miki dorazili na místo, odkud se ozval Michaelův hlas, viděli, jak obrovský robot, který vypadal jako Celebi, držel Marka.

„Nezískali jsme skutečného Celebiho, tak jsme si vyrobili našeho,“ ozvalo se z robota.

„Teď máte na výběr,“ ozval se z robota další hlas. „Buď nám dáte svého Celebiho a my pustíme vašeho kamaráda, anebo si náš Celebi s vašim kamarádem pohraje.“

„Okamžitě Marka pusťte!“ vykřikla Miki.

„Znáte naše požadavky,“ ozvalo se z robota. „Teď máte dvě minuty, abyste se rozhodli.“

„Celebiho nikdy nedostanete!“ vykřikl Toby.

„Dobře si to rozmysli, hochu,“ ozvalo se z robota a potom Mark vykřikl.

Ale to už se ozval Mikiin výkřik: „Plamínku, pořádně jim ten stroj rozpal!“

Mikiin Cyndaquil vypustil tak prudký plamen, který všechny překvapil. Mark letěl k zemi.

„Marku!“ vykřikla Miki a běžela k němu. „Jsi v pořádku?“

Ale Mark už neodpověděl, protože Toby vykřikl: „Miki, Plamínek!“

Plamínek začal zářit.

„On se vyvíjí,“ řekl Brendan.

Plamínek postupně změnil svůj vzhled.

„Quilava, sopečný Pokémon,“ ozval se Brendanův Pokédex. „Tento Pokémon je tak hbitý, že dokáže uskakovat útokům soupeře a zároveň na něj útočit.“

„Tak Plamínku, a teď je pošli ke všem čertům!“ vykřikla Miki.

Plamínek rozpoutal takovou ohnivou bouři, že Sundance a Kid na nic nečekali a utekli.

„To byl útok Overheat,“ řekl Celebi. „Nejsilnější ohnivý útok. Ještě jsem ho nikdy neviděl na vlastní oči.“

„Páni!“ vydechl Toby.

„Díky že jsi mě zachránila,“ řekl Mark.

Ale místo odpovědi ho Miki políbila.

„Miluji tě, Marku,“ řekla, když se od něj odtrhla.

Udivený Mark úplně ztratil řeč a tak místo odpovědi Miki políbil.

„Taky tě miluji,“ řekl, když po polibku konečně našel řeč.

„Jenom doufám, že jim to vydrží,“ řekla Jackie nejistě.

„Neboj se Jackie,“ usmál se Toby. „Od těch se ještě dočkáme spousty synovců a neteří.“

Na to se všichni čtyři rozesmáli.

Ovšem Daisy tak nadšená nebyla. A Toby si toho všiml.

„Co je s tebou, Daisy?“ zeptal se jí.

„Toby, co to s námi dvěma je?“ řekla Daisy. „Než jsme odešli z Pallet Town, byli jsme nejlepší kamarádi. Ale teď si víc rozumíš s Jackie, než se mnou. A tím, že jsem ti nevěřila ohledně Michaela, jsem našemu přátelství zasadila poslední ránu.“

„Daisy, možná teď naše přátelství definitivně dorazím, ale musím ti to říct,“ řekl Toby vážně. „Ty pojď taky Michaele. Musíš to taky vědět.“

„Toby, děsíš mě, o co jdeš?“ zeptal se Michael, když se dostali z doslechu ostatních.

„Jde o Kat, viď?“ ozvala se Daisy. „Nevěříš jí.“

„Ne, nevěřím,“ řekl Toby.

„Poznala jsem to,“ řekla Daisy. „Choval ses k ní stejně odměřeně, jako k Toddovi.“

„Vidíš, pořád mě ještě znáš,“ usmál se Toby.

„Abych se přiznal, taky mi na ní něco nehraje,“ řekl Michael. „Nevzpomněl jsem si na to hned, ale teď si uvědomuji, že se hodně podobá jedné otcově agentce. Ale možná se pletu. Proto jsem taky nic neřekl.“

„Ale měl jsi,“ vyjela na něj Daisy.

„Ano, vím, že jsem měl,“ řekl Michael. „Ale uvědomil jsem si to až když jsme byli na lodi. A ani potom nebyla příležitost.“

„To máš pravdu,“ přiznala Daisy. „Kat je nám totiž věčně v patách.“

„Tak teď budeme v patách my jí,“ řekl Toby. „Budeme na ni neustále dohlížet. Vždycky s ní alespoň jeden z nás tří bude.“

„Toby,“ ozval se Celebi. „A co kdyby ji hlídali Pokémoni?“

„To je sice zajímavý návrh, ale jak nám potom Pokémoni řeknou, co dělala?“ zeptal se Michael.

„To je přece jasné,“ řekl Toby. „Celebi nám poslouží jako tlumočník.“

„A nebude to tak nápadné, jako kdybychom na ni pořád dohlíželi my,“ dodala Daisy.

„Měli bychom to říct i ostatním,“ řekl Michael.

„Ano, ale nějak nenápadně,“ řekl Toby.

„Jinými slovy, když bude příležitost si s někým promluvit bez dohledu Kat, tak mu to řekneme,“ dodala Daisy.

„Vy dva jste fakt sehraný tým,“ řekl Michael. „Myslím že nemusíte mít o vaše přátelství strach.“

„Podívej Daisy,“ ozval se Toby. „To, že je teď Jackie mou novou kamarádkou ještě neznamená, že se něco změní na našem přátelství.“

„Já toho o přátelství moc nevím,“ vložil se do toho opět Michael. „Jak bych taky mohl, když mi otec nikdy nedovolil nějakého kamaráda mít. Ale pokud je někde někdo, komu jeho přátelství závidím, pak jste to vy dva.“

„Pojďme za ostatními, ať nevypadáme podezřele,“ řekl Toby.

„Ááá, ať jde ta příšera ode mě pryč!“ zaslechli výkřik Jackie.

Všichni tři se okamžitě rozběhli za Jackie. Když tam přiběhli, uviděli ustrašenou Jackie, vedle níž byl Haunter.

„Ale no tak Jackie, on si s tebou chce jen hrát,“ zasmál se Mark.

„Ale já se ho bojím, jasné!“ vykřikla Jackie.

„Jackie, strachu je nejlepší se postavit čelem,“ řekl Toby. „Taky jsem se dlouho bál Houndourů, ale pak jsem se dostal do situace, kdy jsem musel svůj strach překonat. A přitom jsem si Houndoura chytil.“

„Já prostě chci, aby mi Haunter zmizel z očí!“ vykřikla Jackie, jako by Tobyho vůbec neposlouchala.

„Ale Jackie, teď jsi Hauntera urazila,“ řekl Mark, když Haunter zklamaně odletěl. Potom se Mark vydal za svým Pokémonem.

Toby se rozběhl za Markem.

„Co tohle mělo znamenat?“ zeptala se Miki, která se také rozběhla za Markem.

„Nevím,“ řekl Mark. „Jackie měla vždycky ráda mého Gastlyho. Ze všech mých Pokémonů byl Gasly její nejoblíbenější. Ale od té doby, kdy se Gasly vyvinul na Hauntera, se ho Jackie začala bát. A Haunter je z toho nešťastný.“

„Copak Jackie nechápe, že Haunter je pořád ten samý Pokémon?“ zeptal se nechápavě Toby.

„Obávám se, že v tomhle problém není,“ odpověděl Mark. „Jackie se teď bojí všech duších Pokémonů. Ale ani já, ani mí rodiče netušíme, co se jí stalo, že najednou má z duších Pokémonů strach.“

„No, v případě Tobyho strachu z Houndourů to bylo tak, že ho jednou v parku jeden Houndour příšerně pokousal,“ řekla Miki.

„Ale proč?“ zeptal se Mark. „Divocí Pokémoni přece neutočí na lidi.“

„Ale tenhle Houndour nebyl divoký,“ řekla Miki. „Patřil jednomu klukovi, kterému se nelíbilo, že si Toby nechce hrát s jeho sestrou a takhle se mu pomstil.“

„Jak může někdo takhle zneužít Pokémona?“ zeptal se ohromeně Mark.

„Já jenom vím, že mu sebrali trenérskou licenci a má zakázáno se k nějakému Pokémonovi přiblížit,“ řekla Miki. „A náš táta se už postaral o to, aby to dodržel.“

„Ale nejhorší je, že jsem si celé ty roky myslel, že Houndourové jsou příšerné zrůdy, které bezdůvodně útočí na lidi,“ řekl Toby. „Teď už vím, že Houndour je velice milí Pokémon, který by bezdůvodně nikdy nikomu neublížil.“

„Toby, to myslíš vážně?“ zeptala se Jackie, která se tu nečekaně objevila.

„Jackie, je úplně normální mít z něčeho strach,“ řekl Toby. „Ale z vlastní zkušenosti vím, že strach dokáže člověku úplně zatemnit mozek. Vždycky, když jsem třeba jen zaslechl ‚Houndour‘, tak jsem strachy zkameněl. Já vím že to není snadné, ale měla bys svůj strach překonat. Ostatně, Gastlyho jsi měla ráda a Haunter tě má rád pořád.“

„Co se ti to vlastně stalo, Jackie, že se teď bojíš duších Pokémonů?“ zeptal se Mark.

„Víš, jak jsme byli u tety v Lavender Town, byla tam taková věž,“ začala Jackie. „Místní jí říkali Pokémon Toner. Všichni tvrdili, že v té věži straší. Neodolala jsem a vydala jsem se tam. Nechci popisovat, co všechno se tam dělo, ale byla to prostě hrůza, kvůli které jsem začala mít až panický strach z duších Pokémonů.“

„Kdybys nebyla tak zvědavá sestřičko, tak se ti nic nestalo,“ neodpustil si Mark poznámku.

„Ale Marku, Jackie se už určitě poučila,“ řekla Miki. „Ostatně, zvědavost nemusí být špatná vlastnost. „Víš kolik fotek jsem udělala právě díky své zvědavosti?“

„Fajn, ještě ji v tom podporuj,“ řekl nevrle Mark.

„Ještě řekni, že ses nikdy nedostal do potíží kvůli zvědavosti, miláčku,“ odvětila mu Miki.

„No, do potíží taky, párkrát,“ přiznal Mark. „Ale hlavně jsem díky zvědavosti získal Gastlyho. Bylo to v Cerulean City, Něco mě tam upoutalo na jednom domku. Ze zvědavosti jsem šel dovnitř. A tam jsem zjistil, že v tom domě je Gastly, který je už hodně dlouho osamělý. Řekl jsem mu, že s ním nemůžu zůstat, ale on chtěl zůstat se mnou. A tak jsem získal Gastlyho.“

„Tak vidíš, Marku,“ řekla Miki.

„Hele, dokud jsme tu pohromadě, rád bych vám něco řekl,“ ozval se Toby vážně. „Celebi, zkontroluj to tu.“

Celebi se vznesl do vzduchu a po chvíli se vrátil a řekl: „Je s Daisy u jezírka. Nemůže nás slyšet.“

„O co jde, Toby?“ zeptal se Mark.

„O Kat,“ řekl Toby. „S Daisy a Michaelem jsem o tom už mluvil. Prostě mi na ní něco nehraje. A Michael mi dal za pravdu, když řekl, že mu připomíná jednu z Giovanniho agentek.“

„Tak to je teda něco,“ řekla Miki. „Musíme se jí okamžitě zbavit.“

„Právě naopak,“ řekl Toby. „Pamatuješ si, co říkává táta? Přátel se drž, nepřátele si střež. Pokud budeme mít Kat pod dohledem, tak nás jen tak nepřekvapí.“

„To je logické,“ řekl Mark.

„Domluvili jsme se s Daisy a Michaelem, že ji ani na chvíli nespustíme z očí,“ pokračoval Toby. „Ale aby to nebylo tak nápadné, tak nám budou pomáhat i Pokémoni. Celebi poslouží jako tlumočník.“

„Dobrý nápad,“ řekla Jackie. „Nebude to tak nápadné.“

„Jak to vlastně Daisy a Michael vzali?“ zeptala se Miki.

„Až překvapivě dobře,“ řekl Toby. „Daisy už něco vytušila a Michael ji poznal. I když si nebyl jistý.“

„A jestli bude něco chystat, tak o tom budeme vědět,“ řekl Mark.

„Tak pojďte, vrátíme se,“ řekla Jackie.

„Ale v tom Toby zaslechl něco v trávě. Otočil se tím směrem a uviděl svého otce.

„Tati!“ vykřikl překvapením a ostatní se otočili.

„Co tu děláš?“ zeptala se.Miki.

„Chci vás varovat,“ řekl Tobyho otec.

„A před čím?“ zeptal se Mark.

„Před Teamem Aqua,“ odpověděl Tobyho otec. „Mají na vás spadeno, protože jste jim překazili akci. Vyslali mě, abych vás našel. A právě to je vaše štěstí. Kdyby vás totiž hledal někdo jiný, možná byste tu už nebyli. Ale zaslechl jsem něco, čemu nemůžu uvěřit. Povídá se, že máte Celebiho. Ale to je určitě nesmysl, viďte?“

„A co myslíš že je tohle tati?“ řekl Toby a ukázal na Celebiho. „Butterfree určitě ne.“

„Páni!“ dostal ze sebe Tobyho otec. „jak jste k němu přišli?“

Toby stručně převyprávěl svému otci Celebiho příběh.

„Takže můj syn teď má Celebiho,“ řekl pyšně Tobyho otec. „Ale uvědomuješ si, že s legendárním Pokémonem tě čekají velké problémy?“

„Ty už přišli,“ řekl Toby a povyprávěl svému otci o Michaelovi, o Sundancovi a Kidovi a o Kat.

„To je moc problémů na několik dětí,“ řekl Tobyho otec.

„Tati, když jsem ti říkal o Michaelovi, něco jsem si uvědomil,“ řekl Toby. „Myslíš že je možné, že Michael je Jack junior?“

„Když nad tím tak přemýšlím Toby, myslím si, že je to velmi pravděpodobné,“ odpověděl Tobyho otec.

„Jack junior?!“ vykřikla Miki. „To snad ne. Jak tě to napadlo?“

„Kdo je vlastně Jack junior?“ zeptal se Mark.

„Je to Daisyin bratr, dvojče,“ odpověděla Miki.

„Těsně po narození ho unesli z porodnice,“ dodal Toby. „Daisyina máma podezírala Giovanniho, ale policie si to nemyslela. Trvali na tom, že Givanni netuší, kde je.“

„Ale já jsem Daisyině mámě věřil,“ pokračoval Tobyho otec. „To byl hlavní důvod, proč jsem se přihlásil jako špion do Teamu Rocket. Když jsem se dozvěděl o Michaelovi, začal jsem pátrat po jeho původu. Jenže pak mě Michael odhalil. Řekl, že o tom Giovannimu nic neřekne, pokud osvobodím Celebiho. A zbytek toho příběhu znáte.“

„Takže Michael je Daisyino dvojče?“ zeptala se nevěřícně Jackie.

„Jsem si tím téměř jistý,“ odpověděl Tobyho otec.

O chvíli později už Toby o svém setkání s otcem říkal Daisy a Michaelovi.

„Nemůžu tomu uvěřit,“ řekla Daisy, když Toby skončil. „Takže Michael je mé dvojče.“

Michael nebyl schopný slova a tak jen objal svou sestru.

„Ani nevíš, jak dlouho jsem na tuhle chvíli čekala,“ řekla Daisy s pláčem.