Toby - trenér z Pallet Town

Rodiče

„Tohle ti Haunter ukázal ve snu?“ zeptala se Daisy, po tom, co jí a Michaelovi Toby řekl, co se stalo v noci.

„Ano,“ řekl Toby. „Mark mu řekl, aby dával pozor na Kat. A dával.“

„Teď už víme, co je Kat zač,“ řekl Michael. „Ale aspoň v jednom nelhala, v tom, že je Giovanniho dcera.“

„Toby, jak se vyrovnáváš s tím, že Jackie je tvá sestřenice?“ změnila Daisy rychle téma, když zahlédla, že Kat jde směrem k nim.

„Já dobře, ale nejsem si jistý Jackie,“ odpověděl Toby.

„O Jackie bych neměl strach,“ řekl Mark, který právě přišel s Kat. „Ta se vždycky dokázala se vším srovnat.“

„Včera to tak nevypadalo,“ poznamenal Toby. „Ale já chápu, že to pro ni musel být šok.“

„To ano,“ řekl Mark. „A pro mě taky.“

„Vždyť i pro mě,“ řekl Toby. „Ale teď mě omluvte, půjdu se podívat na Houndoura.“

Toby šel za sestrou Joy a zeptal se jí, jak se Houndourovi drží.

„Pokud vše půjde stejně dobře jako dosud, budeš si moci Houndoura odvést už zítra,“ řekla sestra Joy. „Vlastně je to takový menší zázrak. Ještě jsem neviděla, aby se zranění hlavy hojilo tak rychle.“

„Určitě je to tím, že u něj byla Pikachu,“ poznamenal Toby. „Láska je silný cit.“

„To nepochybně,“ řekla sestra Joy. „Ale nemyslím si, že je to jediný důvod. Tvůj Houndour je velmi silný Pokémon. Jen tak se nevzdává a to je asi ten hlavní důvod, proč se tak rychle léčí.“

„Tak to jsem rád, že je můj Pokémon tak silný,“ poznamenal Toby. „Můžu jít za ním?“

„Že se vůbec ptáš,“ usmála se Joy. „Už ať jsi tam.“

Toby tedy vešel do pokoje, kde byl Houndour.

„Tak co Pikachu, jak mu je?“ zeptal se Toby.

„Pika-pi, pikachu!“ řekla vesele Pikachu.

„Takže už je mu mnohem líp,“ konstatoval Toby.

Houndour se v tu chvíli slabě ozval.

„Jak se cítíš Houndoure?“ zeptal se Toby.

Když Houndour uviděl Tobyho, slabě se usmál.

„Jsem rád, že už ti je líp,“ řekl Toby. „Příšerně jsi mě vyděsil.“

Toby si sedl k Houndourovi a pohladil ho.

„A potom vyhraješ ještě spoustu zápasů,“ dodal Toby.

Nato se Houndour usmál mnohem výrazněji.

„Jak se Houndourovi daří?“ zeptala se Jackie, která právě vešla do pokoje.

„Už je to mnohem lepší,“ odpověděl Toby. „Za pár dní už bude moci skočit kvůli Pikachu pod další strom.“

Houndour se zasmál, ale Pikachu a Jackie se na Tobyho podívaly dost nevraživě.

„Já vím,“ přiznal Toby. „Byl to hloupý vtip.“

„Hlavně že si to uvědomuješ,“ odbyla ho Jackie. „Na ty tvé hloupé vtípky si budu muset zvykat.“

„Ale no tak, tak hrozné to se mnou zase není,“ řekl Toby a zatvářil se na oko uraženě. „Radši mi řekni, jak ses dostala do Hoenn. Zajímá mě to od první chvíle, kdy jsme se setkali.“

„Po tom, co jsem dostala svého prvního Pokémona jsem se rozhodla, že půjdu do Viridian City,“ začala Jackie. „Musela jsem projít přes Viridian Forest. A právě z toho jsem měla strach. Ale přesto jsem do Viridian Forest šla. Překvapilo mě, že hned zkraje lesa jsem uviděla Pikachu. Mám Pikachu moc ráda a tak jsem se rozhodla, že si ho… promiň Pikachu, ji musím chytit. Můj Charmander to rozhodně neměl snadné, ale nakonec se mu podařilo Pikachu oslabit tak, že jsem si ji mohla chytit. Tak jsem si chytila Pikachu. Ale pořád jsem se bála jít lesem sama. A právě tehdy jsem narazila na dva lidi. Byli to Brendan a jeho otec. Profesor Birch byl zrovna ve Viridian City na nějaké přednášce nebo něčem takovém a Brendana vzal s sebou. Po přednášce se rozhodli, že než jim poletí letadlo, využijí čas a budou zkoumat Pokémony ve Viridian Forest. Ale nějak zabloudili a nemohli najít cestu zpět. Rozhodla jsem se, že jim pomůžu. Cestou jsme se různě bavili a s Brendanem jsem se skamarádila. Když jsme se vrátili zpátky do Viridian City, přemluvila jsem naše, aby mě pustili s Brendanem a profesorem Birchem do Hoenn. Zavolala jsem i Markovi, aby letěl se mnou, ale on nechtěl. Letěli jsme z Viridian City do Rustboro City a potom jsme jeli autobusem do Littleroot Town, kde Brendan a jeho otec bydlí. Přijeli jsme právě včas, abychom nachytali Team Magma, jak se snaží využít nepřítomnosti profesora Birche a okrást ho. Společnými silami jsme je vyhnali dřív, než stihli něco ukrást. Potom mi profesor Birch dal ten balíček pro pana Stona a Brendan se rozhodl, že mi bude dělat po Hoenn průvodce, protože díky výzkumům se svým otcem už zná Hoenn téměř nazpaměť. A zbytek příběhu už určitě znáš od Brendana.“

„Takže Brendan zná Hoenn téměř nazpaměť?“ zeptal se Toby překvapeně. „To se nám může hodit.“

„Daisy a Miki o tobě říkají, že umíš odhadnout lidi,“ poznamenala Jackie. „A proto je pro mě těžké uvěřit, že jsi ani netušil, že Brendan zná Hoenn.“

Toby trochu zrudla a pak řekl: „Na to můžu říct jedině staré známe: ‚I mistr tesař se občas utne.‘“

Nato se oba srdečně rozesmáli.

„A co uděláme s Kat?“ zeptala se Jackie, už zcela vážně.

„Zatím nic,“ řekl Toby. „Jenom navrhuji zpřísnit dohled. Pokud s ní pořád někdo bude, možná si uvědomí, že ji máme rádi a nepřipustí, aby na nás někdo zaútočil.“

„A ty tomu vážně věříš?“ zeptala se Jackie.

„Víš, mám takový pocit, že Kat není tak zlá,“ řekl Toby. „Totiž, hned zpočátku jsem cítil, že s ní není něco v pořádku. Ale nebyl jsem si hned jistý, jestli je to dobře, nebo špatně. U Todda jsem si byl okamžitě jistý, že je to zlý člověk. Ale u Kat nevím… Cítím, že v ní nějaké to dobro je.“

V tu chvíli ho ale přerušilo zaklepání na dveře.

„Dále,“ řekl Toby a do pokoje vešla sestra Joy.

„Jenom chci zkontrolovat, jak se Houndourovi daří,“ řekla a šla za k Houndourovy.

Sundala mu obvaz z hlavy a překvapením úplně oněměla.

„Co se děje sestro Joy?“ zeptal se s obavami Toby.

„To je neuvěřitelné,“ řekla konečně sestra Joy. „Stopy po operaci už téměř zmizeli. A sám Houndour je už téměř v takovém stavu, jako by se mu nic nestalo.“

„To znamená, že si můžu Houndoura odvést?“ zeptal se nejistě Toby.

„Ještě si ho tu nechám pár hodin na pozorování, ale pokud se nepletu, tak už je téměř zdravý,“ řekla sestra. „Ani mu už nebudu dávat nový obvaz.“

„Jackie, zavolala jsi už svým rodičům?“ zeptal se Toby, kdyý sestra Joy odešla.

„Já jsem úplně zapomněla!“ vykřikla Jackie. Hned to udělám.“

Jackie odešla k videotelefonu a Toby šel za ní.

„Jackie, už jsem o tebe začínala mít strach,“ řekla Jackiina máma, když se objevila na obrazovce videotelefonu. „Je mi líto, že jsem to na tebe včera tak vychrlila. Tvoji skuteční rodiče mi to také vyčetli.“

„Ale já se taky zachovala hloupě,“ přiznala Jackie. „Ale rozhodla jsem se, že, alespoň zatím, nebudu ve svém životě nic měnit. Dál budu putovat po Hoenn a bojovat proti Gym Leaderům. Ostatně, včera jsem ti volala, abych ti řekla, že s Tobym budeme bojovat společně ve dvojitých zápasech. A to, že je Toby můj bratranec na tom nic nemněni.“

„Tví skuteční rodiče z toho budou mít radost,“ řekla Jackiina nevlastní matka. „Nejvíc ze všeho se totiž báli toho, abys kvůli nim nevzdala svůj sen.“

„Rád bych věděl, jakou budou mít radost z toho, že jsme se rozhodli s Jackie zápasit ve dvojitých zápasech,“ skočil jí Toby do řeči.

„Ty myslíš, že se jim to nebude líbit?“ zeptala se Jackie.

„Právě naopak,“ odpověděl jí Toby. „Jsou velkými bojovníky za to, aby byli dvojité zápasy povoleny i v Kanto. A konečně dosáhli úspěchu. Do pravidel Kanto League byly dvojité zápasy přidány. Museli se kvůli nim celá pravidla od základů přepsat, ale stálo to za to.“

Jackie na něj jen nevěřícně zírala.

„Mimochodem, víš, že tvoje máma pochází z Viridian City?“ zeptal se Toby, aby změnil téma. „Tvůj táta se tam za ní přistěhoval.“

„Takže, oni bydlí ve Viridian City?“ zeptala se konečně Jackie.

„Přesně tak,“ odpověděl Toby.

„Jackie, nevím, jestli tě to bude zajímat, ale po městě se povídá, že se našel někdo, kdo chce dělat Gym Leadera na Viridian Gymu,“ řekla Jackiina máma.

„Takže někdo se chce pustit do boje s prokletím Viridian Gymu?“ zasmála se Jackie. „Kdo je takový cvok?“

„Vlastně jsou dva,“ ozval se její nevlastní otec. „Chtějí udělat z Viridian Gymu první Gym v Kanto, kde se bude zápasit ve dvojitých zápasech. Ale jsou to jenom dohady. Radnice zatím nic nepotvrdila.“

„Viridian Gym má prvenství v počtu Gym Leaderů, kteří se na něm vystřídali.“ zasmála se Jackie. „Bylo by fajn, kdyby měl konečně nějaké prvenství, kterým se může skutečně chlubit.“

„To máš pravdu,“ přiznal její otec. „Prokletí nebo ne, je hanba, že se tu nikdy žádný Gym Leader neudržel ani rok.“

„A navíc se o našem Gymu začalo povídat, že byl centrálou Teamu Rocket,“ poznamenala Jackie.

„Obávám se, že to je pravda, Jackie,“ ozval se Michael. „Jediný důvod, proč se můj otec stal Gym Leaderem ve Viridian City byl ten, že potřeboval nějakou zástěrku pro své akce. Otec byl na Gymu jenom půl roku a přesto ho dokázal přeměnit na zlodějské doupě. Bohužel, když Jessie a James zničili Gym, zničili tím i důkazy otcových činů ve Viridian City.“

„Co tohle má znamenat, Jackie?“ zeptala se její máma. „Odkud znáš syna šéfa Teamu Rocket?“

„Je to můj kamarád, mami,“ řekla klidně Jackie. „Zachránil nás, když nás napadli dva členové Teamu Rocket.“

„Cože vás?!“ vykřikla Jackiina máma.

„Napadli nás,“ odpověděl Toby. „Chtějí totiž mého Celebiho. Giovanni ho už kdysi měl, ale Michaelova máma ho zachránila. Jenomže díky nedopatření strávil tři roky zavřený v Pokéballu, což mu ještě víc ublížilo.“

„A moji holčičku jste zatáhli do takového nebezpečí?!“ vykřikla Jackiina máma opět.

„Kdybych nechtěla, tak tu nejsem, mami,“ řekla Jackie. „Copak jsi už zapomněla, že být trenérem Pokémonů znamená, že musíš čelit mnoha nebezpečí? Vždyť jsi také byla trenérka Pokémonů.“

„Ale Jackie, odolávat stádu rozzuřených Taurosů není totéž, jako bojovat s Teamem Rocket,“ řekla její máma. „Zvlášť, když je někdo z Teamu Rocket s tebou.“

„Ale já nejsem z Teamu Rocket,“ bránil se Michael. „Nechci mít se svým otcem nic společného.“

„A kromě toho, kdyby jeden z nás něco provedl, ostatní si to s ním vyřídí,“ ozval se Mark a dal si záležet na tom, aby to kromě jeho mámy slyšela i Kat.

„Nelíbí se mi to, ale dokud jsi s Jackie ty, Marku, tak mě to trochu uklidňuje,“ řekla Jackiina máma.

„A já se o ni postarám taky,“ řekl Toby. „Nedovolím, aby mé sestřenici někdo ublížil.“

„Aspoň vím, že jsi v dobrých rukou,“ řekla Jackiina máma.

„Tak co Kim, pořád chceš ještě zápas?“ zeptal se Toby své neslyšící sestřenice ve znakové řeči.

„To si piš, Toby,“ odpověděla mu Kim také ve znakové řeči.

„A co dvojitý zápas s tebou a Martinem?“ zeptala se Jackie a Toby to Kim přetlumočil.

„Já souhlasím,“ řekl Martin, který sem právě přijel na svém vozíčku.

Kim také přikývla a tak se vydali ven. Tam se proti sobě postavili. Kim si vybrala Scizora, Martin Vensaura.

„Celebi, chci abys zápasil ty,“ řekl Toby.

„To jsem rád,“ řekl Celebi.

„A já si vyberu Charmandera,“ řekla Jackie a vypustila svého Pokémona.

„Tak a jdeme na to,“ řekl Martin. „Venusaure, Vine Whip!“

„Charmandere, Flamethrower!“ vykřikla Jackie.

Dřiv, než se Venusaur vzpamatoval, vychrlil na něj Charmander silný plamen.

„Celebi, Confusion!“ přikázal Toby a ukázal na Venusaura.

To už Venusaur nevydržel a omdlel.

„To není možné!“ vykřikl Martin. „Tak rychle mého Venusaura ještě nikdo neporazil.“

„Naši Pokémoni jsou silní,“ poznamenal Toby.

„Charmandere, Flamethrower!“ vykřikla Jackie.

Charmander opět vypustil plamen a Scizor byl K.O:

„Jste silní,“ přiznala Kim. „Nečekala bych, že nás dokážete porazit. Já trénuji Pokémony už dva roky, Martin ještě déle. Vy dva jste trenéři teprve chvíli a už jste nás dokázali porazit. Máte velkou budoucnost.“

„To je pravda,“ přidal se Martin.

Toby a Jackie jen překvapeně zírali.