Můj milý pokémone ...

Dlouho očekávaný den

Rozjetá televize.Vůně popcornu a..připálených topinek!"Neee!"ozve se dívčí hlas z pokoje se skleněmými dveřmi."Už zase jsem to připálila!"Ječí hlas dál..Growhlithe vyběhne s hlasitým štěkáním z vedlejšího pokoje."Nejééééč,koukám na "Quilavýho dobrodruha"!ozve se z druhého pokoje.

"No jooo.."zařve dívčí hlas znovu,teď už smířivě.Po vyhození černých a nemile páchnoucích topinek si začne balit zeleno-modrý batoh jehož obsah je přibližně"2 huňatý deky,1 bunda,1 svetr a další oblečení,10 pokéballů,několik potionů a celoživotní průkazka na autobus."Dobaleno!"oddychne si známý hlas.Hlas patřící 12-cti leté Cornelii,vysoké dívky se zrzavými vlasy,približně po ramena.

"Nevím,jestli má sestra není omyl."zařve Berrin,14-cti letý kluk s vlasi v černé barvě,vlastnící Growlitha,aby to slyšela i jeho sestra Conny.

Potom se však důkladně nakloní ke Growhlithovi a šeptá mu:"Sůva jedna.."Growlithe,ač nechápajíc,proč jeno pán říká něco takového o osobě,která ho,tedy Growlitha

Dennyho,vždy podělí kostí od oběda,souhlasně štěkne."Jenom moc nežvaň...jdu si pro svího prvního pokémona a ty mi dnešek nezkazíš!" zařve zase přes dva pokoje,dělící pokoj plný plakátů roztomilích pokémonů,tedy Connin pokoj,od pokoje v modré barvě s velkou nástěnkou plnou fotek, pokoj Berriho."Ježiši marjá,no a?Vždyť tam jde půlka města!"

I přes nadávky staršího bratra vyrazí Conny z domu k laboratoři profesora Seona,začínajícího pokémonního profesora.

Cestou ji však přepadají pochybnosti,například,jestli "Nebudou už všichni rozebraní?"nebo"Co když mi pan profesor nebude chtít pokémona dát?" tyto pochybnosti ji ale brzy opustily.Jde si pro svého pokémona a hotovo!U pokémoní laboratoře je velký dav.Všichni chcou vidět svoje potomky s jejich prvními pokémony!

Cornelia si razí cestu davem.Vychází dlouhé schody kde už na ni profesor čeká."Ale,to je přece Dornelia,že?"vítá ji profesor."Cornelia."opraví ho Conny."Aha,už si vzpomínám,že se jmenuješ Cornelia!" směje se profesor Seon."Jdeš si pro svého prvního pokémona,že?Máš štěstí-zbyly ještě 3!Máš si z čeho vybírat!"pobídne ji profesor.Conny si prohlíží pokémoní obrázky nad pokébally.

Nad prvním pokéballem visí cedulka "Murkrow,temný pokémon"a obrázek ptačího pokémona."Ten je zajímavej!"pomyslí si Conny.

Nad druhým pokéballem je taky cedulka "Torchic,ohnivý pokémon"Tohle malé kuřátko se Conny líbí ještě víc.

A nad tím třetím visí pro změnu taky cedulka"Chikorita,travní pokémon"Cornelia nadšeně vypískne "Anooo!Ten je nejlepšííí!

Pan profesor je ale velmi zamyšlen a mírně zamračen.."No nevím.."říká pomalu..."Opravdu nevím,jestli jsi si vybrala správně..víš...chi.."Profesor nedokončí větu,protože mu Conny skočí do řeči:

"Mě stačíí!!Je úplně skvělý!!!"Profesor si povzdychne."No když myslíš.."

Troniovi,tedy rodiče Cornelie Troinové a Berriho Troina Conny nadšeně vítají.Celou dobou celí dav piští "No není její pokémon roztomilý?""Vybrala si krásného pokémona!""Určitě bude jednou dobrá trenérka!"a další podobné věty.

Conny se usmívá..Najednou ze dveří vyrazí i Anya Lipsková,Corneliina nejlepší kamarádka.Též nadšeně mává davu."Anyo,jakýho máš pokémona?"vyptává se hned Conny."Já?No přece Torchika!!nedáme zápas?"

Cornelia zápas přijímá."Chikorito,jdeme na to!"Conny vyhodí pokéball do vzduchu.Pokéball se otevírá a zablískne se z něj.Světlo se rýsuje do tvaru Chikoritiného tělíčka,až se Chikorita objeví celá.

"Torchiku,ukaž jim,co v tobě je!"Vykřikne Anya a hodí pokéball na zem.Další záblesk.Tentokrát se světlo rýsuje do tvaru Torchika.Teď tu stojí dvě sebevědomé trenérky a jejich dva pokémoni.Chikorita versus Torchik.