Brendanův příběh

Steven a Brawly

Když Elisha nahlédla do PokéNavu, zjistila, že Granitová jeskyně je na severozápad od města Dewford. „Tak jdeme,“ řekl Brendan, „ať už to máme za sebou.“. Vyrazili tedy po jediné cestě, která z města vedla a po chvíli cesty narazili na dalšího rybáře, který seděl u moře a chytal. „Nechcete si dát zápas?“ zeptal se jich. „Ano, rádi,“ řekla Elisha. „Já si volím Raltse!“ řekla a hodila do písku Pokéball. „A já si volím Tentacoola,“ řekl rybář. Z jeho Pokéballu skočil do vody Pokémon, který vypadal jako chobotnice a o kterém se už zmiňoval i ten předchozí rybář.

„Tentacool. Vodní Pokémon,“ řekl Pokédex, „jeho dvě žahadla obsahují slabý jed. Pro jeho krásnou červenou skvrnu na hlavě se mu říká rubín moře.“

„Tentacoole,“ řekl rybář, „použij Jedovaté žihadlo!“. Tentacool vyskočil nad hladinu a začal na Raltse střílet otrávená žihadla. Ralts už vypadal, že omdlí, ale potom se vzpamatoval. „Raltsi, použij Zmatení,“ zakřičela Elisha. Raltsova zelená helma se rozzářila a z červeného rohu na ní vyšlehl bílý paprsek přímo na Tentacoola. Ten se zatvářil zmateně, mávnul žahadlem a popálil sám sebe.

„A teď já,“ řekl Brendan. „Já si volím Wailmera.“. „A já si volím Magicarpa,“ vykřikl rybář a z jeho Pokéballu vyskočil kaprovi podobný Pokémon. „Co to je?“ zeptal se Brendan Pokédexu. „Magicarp. Nejslabší ze všech Pokémonů světa Hoenn. Je to vodní typ,“ řekl Pokédex.

„No dobře,“ řekl Brendan, „to bude snadné. Wailmere, použij...Co vlastně umí za útoky?“ zeptal se znovu Pokédexu. „Wailmer ovládá Vodní dělo, Mlhu, Údiv a Podvodní puls¨,“ odpověděl Pokédex. „Takže, Wailmere, použij Podvodní puls!“ vykřikl Brendan. Wailmer se potopil pod vodu a vyslal na Magicarpa tmavý proud vody. Ten takový náraz nečekal a hned ztratil vědomí. Rybář ho povolal zpátky do Pokéballu a beze slova odešel.

***

Po chvíli cesty se před Brendanem a Elishou objevila Granitová jeskyně. Před ní stál nějaký muž, tulák, jak se dozvěděli. „Stůjte!“ vykřikl. „Chcete, aby tam na vás v té tmě zaútočil nějaký divoký Pokémon a zranil vás?“. „Ne, to jistě ne,“ řekla Elisha. „Tak dejte některému z vašich Pokémonů tuhletu Pomůcku číslo pět,“ řekl tulák a podal Elishe malý bonbón. „Když to váš Pokémon sní, naučí se útok Záblesk. Ten vám osvětlí všechny tmavá místa a jeskyně.“. „Dobře, díky,“ řekla Elisha a pustila ven svého Raltse. Dala mu bonbón sníst a Ralts zazářil žlutým světlem. „Tak jdeme,“ řekl Brendan.

***

Vstoupili do Granitové jeskyně. Ralts šel jako první a svítil jim na cestu. Nad hlavami jim přeletělo hejno nějakých netopýřích Pokémonů. „Zubat,“ ozvalo se z Brendanovy kapsy, „netopýří Pokémon. Vyskytuje se ve většině jeskyní a to hlavně po setmění. Má velice silný útok Vysávání.“.

„Toho bych si mohla chytit,“ řekla Elisha a hodila Pokéball. „Marshtompe, leť!“. Z vrženého Pokéballu vyskočil Marshtomp. „Marshtompe, použij Bahnivý šleh,“ řekla Elisha. Marshtomp vyslal na jednoho ze Zubatů pruh bahna. Zubat se zřítil k zemi. „Great Balle, leť!“ vykřikla Elisha a hodila míček. Však dřív, než se Great Ball stačil dotknout Zubata, vyběhl ze tmy šedovlasý mladík a míček odrazil zpátky Elishe. „Tady se nesmějí chytat Pokémoni,“ řekl. „Tady je chráněná rezervace.“.

„Pane,“ řekl Brendan, „neznáte náhodou Stevena Stonea?“. „Samozřejmě, že znám. Já jsem Steven Stone. Proč to potřebujete vědět?“ řekl Steven. „Máme vám prý předat tenhle dopis od vašeho otce,“ řekl Brendan a podal mu dopis. „No to jste hodní, že jste se sem vypravili jen kvůli tomu,“ řekl Steven. „No, my jsme vlastně přišli na Stadion, ale...“ začal Brendan, ale Steven ho přerušil. „To, co mi píše otec je velice zlé a já už musím jít. Díky za doručení a nashledanou!“ řekl a odešel. „Tak, a my jdeme na stadion!“ řekl Brendan.

***

Brendan a Elisha stáli před místním Stadionem a četli se ceduli, která byla před vchodem. „Místním trenérem je Brawly. Připravte se na ty nejlepší bojové Pokémony,“ stálo na ní. „No, tak zlý to zas asi nebude,“ ozval se Brendan a vešel dovnitř. Uvnitř to vypadalo úplně jinak, než na Stadionu u otce nebo u Roxanne. Bylo tam temno a před nimi byly tři chodby.

„Zkusíme jít tou prostřední,“ řekl Brendan a vydal se tudy. Elisha mu šla v patách. Po několika špatných zatočeních a následných navráceních konečně dorazili k zápasící ploše. Na lavičce vedle ní seděl modrovlasý mladík, mohlo mu být tak dvacet let. „Ahoj,“ řekl, „já jsem Brawly.“. „A já jsem Brendan,“ představil se chlapec a dodal: „Přišel jsem si vybojovat svůj odznak.“. „No dobře,“ řekl Brawly, „dáme si zápas o můj Kotníkový odznak. Každý si může zvolit jednoho Pokémona. Já si volím Makuhitu!“. Hodil svůj Pokéball a z něj vyskočil bojový Pokémon. „Makuhita. Bojový Pokémon. Je nejpočetnějším Pokémonem na ostrově Dewford,“ řekl Pokédex.

„No dobře,“ řekl Brendan, „já si volím Wailmera! Wailmere, použij Mlhu!“. Wailmer otevřel tlamu a vypustil z ní bílou, neprůhlednou mlhu. „Makuhito, ty použij Srážecí útok,“ řekl klidně Brawly. Jeho Makuhita se rozběhl přímo na Wailmera a narazil do něj. Wailmerovi to nijak neublížilo. Makuhita najednou začal zářit jasným, bílým světlem. Brendan věděl, že se vyvíjí. Makuhita začal měnit tvar a vyrostl do dvojnásobné výšky, než byl předtím. Světlo pohaslo a do nastálého ticha se ozval Pokédex:“ Haryiama. Bojový Pokémon. Další vývojové stádium Makuhity. Je velmi silný.“

„No to je super,“ zaradoval se Brawly a hned řekl: „Haryiamo, použij Kop z výskoku!“. Haryiama se rozběhl přímo na Wailmera a skočil do vzduchu. Těsně před Wailmerem se zastavil a kopnul. Wailmer se odkutálel asi o dva metry dál, ale nic se mu nestalo. „Wailmere, použij Vodní dělo,“ řekl Brendan a Wailmer na jeho příkaz zasáhl Haryiamu proudem vody. Ten se zapotácel, ale ještě neztratil vědomí úplně. „Haryiamo, použij Dvojitý kop,“ řekl Brawly a Haryiama se pustil do Wailmera.

„Wailmere,“ zakřičel Brendan, „skonči to Údivem.“. Najednou jako by se zastavil čas. Wailmer se otočil na Haryiamu a otevřel tlamu. Z ní vylétla jedna jediná fialová kapička vody. Když zasáhla Haryiamu, Pokémon se svalil na zem a omdlel.

Byl konec. Brendan získal svůj druhý odznak. Brawly k němu přistoupil a podal mu ho. Byl modrý a vypadal jako sevřená pěst. „Díky, Brawly,“ řekl Brendan a podal Brawlymu ruku. Vedoucí stadionu ji stiskl a pak se usmál. „Sbohem, kamarádi,“ řekl.

***

Jen, co si Brendan nechal vyléčit Pokémony ve Středisku, vydali se s Elishou zpět do přístavu za panem Britneyem. „Tak už jste tady,“ řekl překvapeně námořník. „Tak kam to bude teď, panstvo?“ zeptal se. „Pojedeme do Slateportu předat Devonský plán a zúčastnit se první Pokémonní Soutěže,“ vykřikla Elisha.