Brendanův příběh

Oheň, voda a ocel

Uvnitř Stadionu byla hrozná mlha, a tak Brendan šel přímo za nosem. „Stůj,“ ozval se z mlhy podivný hlas. „Ještě narazíš do stěny.“. Mlha se rozptýlila a Brendan s Elishou uviděli mladou dívku s červenými vlasy. „Já jsem Flannery,“ řekla dívka.

„A já jsem Brendan a přišel jsem tě porazit,“ řekl Brendan. „Dobře, dáme si zápas o můj odznak,“ řekla Flannery. „Každý může použít dva Pokémony. Můj první Pokémon je Torkoal,“ řekla a hodila do zápasiště svůj Pokéball. Z něj vyskočila obrovská ohnivá želva.

Brendan si z kapsy vytáhl Pokédex a ten řekl: „Torkoal. Ohnivý Pokémon. Dá se chytit jenom v Ohnivé jeskyni.“.

„Tak to já si zvolím Pellipera,“ řekl Brendan a vytáhl Pokéball. „Pellipere, leť,“ řekl. „Torkoale,“ řekla Flannery, „použij Plamenný vír.“. Její Torkoal kolem sebe začal chrlit oheň, až se pomalu kolem něj vytvořil vír z plamenů. „Pellipere, odfoukni to,“ řekl Brendan a Pelliper několikrát mávnul křídly. S ohnivým vírem se však nic nestalo. „Pellipere, proleť to,“ řekl Brendan. Pelliper vletěl přímo do plamenů.

Když plameny pohasly, Brendan uviděl Pellipera, jak leží na zemi a nehýbá se. Torkoal stál stranou a tvářil se jako vítěz. „Pellipere, vrať se,“ řekl Brendan. „Wailmere, leť,“ řekl a pustil ven svého vodního Pokémona.

„Torkoale, Dupnutí,“ řekla Flannery a její Pokémon skočil na Wailmera, ale hned se od něj odrazil, jako od gumy. „Wailmere,“ řekl Brendan, „použij Vodní dělo!“. Wailmer otevřel tlamu a začal na Torkoala chrlit proud vody. Z těla ohnivého Pokémona začala stoupat pára a Torkoal omdlel.

„Bojoval jsi dobře, Torkoale, ale teď se vrať,“ řekla Flannery. „Můj druhý Pokémon bude Slugma!“.

„Slugma,“ řekl Pokédex. „Ohnivý Pokémon. Do kontinentu Hoenn byl přivezen z Johto.“

Slovo Johto Brendanovi připomnělo jeho dřívější domov. Musel pohodit hlavou, aby ho vzpomínky přešly. „Wailmere, použij Vodní dělo,“ řekl a jeho Wailmer znovu začal chrlit vodu. „Slugmo, honem Krunýř,“ řekla Flannery a Slugma se zatvrdil. Wailmerova voda mu nijak neublížila.

„Wailmere, teď Údiv,“ řekl Brendan. Na Slugmu dopadla jedna jediná kapička vody. Ohnivý Pokémon se otočil zpátky na Wailmera, ale pak omdlel.

„Vyhrál jsi,“ chtěla říct Flannery, ale vtom se Brendanův Wailmer začal vyvíjet. V bílém světle se prodloužil asi o třicet metrů a na výšku vyrostl asi o tři metry. Světlo pohaslo a celý Stadion byl teď plný jednoho Pokémona. Brendanova Wailorda.

„Wailord. Vodní Pokémon. Používá se k přepravám po moři a existuje o něm spousta legend. Je to zároveň největší Pokémon vůbec,“ řekl Pokédex.

„Wailorde, díky a vrať se,“ řekl Brendan. Natáhl ruku s Pokéballem a Wailord zmizel v záblesku červeného světla.

K Brendanovi přistoupila Elisha a pogratulovala mu. Poté k němu přišla Flannery a natáhla ruku. „Díky za dobrý zápas,“ řekla a podala mu malý odznak ve tvaru plamínku. „Tohle je tvůj Vroucí odznak,“ řekla. Brendan si ho od ní vzal a položil ho na čtvrté místo v krabičce s odznaky. „Díky,“ řekl a spolu s Elishou odešel.

***

Sotva vyšli ze Stadionu, někdo na ně zavolal. „Stůjte, vy dva!“. Byla to May. „Ahoj May,“ řekl Brendan a usmál se. „Ahoj, tak jak se vám daří?“ zeptala se May. „Vidím, že máš čtvrtý odznak, Brendane,“ řekla. „Hele,“ zeptala se, „už jste byli v Poušti? Já jo a řeknu vám, je to tam úžasný! Hele,“ zopakovala, „tady máte Go-Brýle, které způsobí, aby vám v Poušti nenapadal písek do očí,“ řekla May a podala jedny brýle Brendanovi a jedny Elishe. „Dík, sestřenko,“ řekla Elisha.

May nasedla na kolo a pozdravila je mávnutím ruky. Pak odjela.

Pro Brendana a Elishu nastala těžká chvíle – jít prozkoumat Poušť, nebo se vypravit zpátky do Petalburgu za Brendanovým otcem pro pátý odznak?

Elisha se chvíli dívala do PokéNavu a pak řekla: „Poušť je kousek odsud. Podíváme se tam a pak se vrátíme zpátky za tvým taťkou. A aby tě to uklidnilo, v Poušti je prý záhadná stavba s nápisem Registeel,“ dodala a usmála se.

„Takže tam je schovaný další kus mapy,“ řekl Brendan a dodal: „Hlavně, aby jsme tam byli dřív než tým Magma a Aqua!“.

***

Po asi hodině chůze ze strmého svahu hory před sebou Brendan a Elisha uviděli písečné duny. Po chvíli brození pískem uviděli naprosto stejnou stavbu, jaká byla u Petalburgu a ve které se skrýval Regirock.

Brendan a Elisha se tam rychle rozběhli. Když tam doběhli, spatřili, že první dveře jsou otevřené. „Potichu,“ zašeptal Brendan a po špičkách vešel dovnitř. Zářilo tam jasné světlo a Brendan spatřil chodbu plnou záhadných znaků, namalovaných na stěnách. Na jejím konci byly otevřené druhé dveře. Bylo tam ticho a tak Brendan s Elishou vběhli dovnitř.

Uviděli velké jezero, o hodně větší, než poprvé. Přes jezero vedl dřevěný most. Brendan s Elishou na něj vběhli a když se podívali pod sebe do vody, uviděli, jak tam plavou desítky, možná stovky Wailordů.

„Poprvé Regirocka probudil Relicanth, tak co kdyby to teď byl Wailord?“ zeptala se Elisha a Brendan kývnul. Přeběhl až k soše Pokémona a až teď si všimli, že celá jeskyně je jakoby z oceli. Socha Pokémona taky.

Brendan si od pásku odepjal Pokéball s Wailordem a vložil ho do určeného místa v soše. Pokémon se probudil a Brendanovi se zdálo, jako by pronesl: „Jdete pozdě, mapu už dostali nějací lidé, co si říkají tým Aqua.“. Registeel opět usnul.

Brendan si vzal zpátky svůj Pokéball a znovu si ho připnul k pásku. „No to je skvělý,“ řekl. „Takže tým Magma má část mapy a tým Aqua má část mapy. My musíme získat tu další,“ řekl a podíval se na Elishu. „No ano,“ souhlasila ona. Otočili se, že odejdou zpátky ven, ale za nimi už nebylo jezero s Wailordy, ale tunel.

Elisha povolala ven svého Kirliu, aby jim osvětlil cestu a vydali se tunelem do neznáma.

***

Po několika hodinách únavné cesty konečně vylezli na denní světlo. Protřeli si oči a uviděli, že stojí na první zřícenině, poblíž města Petalburg.

„Bezva,“ řekl Brendan. „Když nemáme mapu, možná alespoň dostaneme pátý odznak od mého táty.

Už neměli sílu na běhání, tak se doplazili k Petalburgskému Stadionu, kde byl hlavní trenér Brendanův otec.

Vešli dovnitř a tam už stál Brendanův táta. „Ahoj, tati,“ řekl Brendan a podal si s ním ruku. „Mám čtyři odznaky a jdu tě vyzvat na zápas,“ dodal a jeho otec odpověděl: „No dobře, Brendane, ale jako Vedoucí Stadionu udělám všechno proto, abych zvítězil, varuji tě. Každý si zvolíme tři Pokémony,“ řekl a vrhnul před sebe svůj Pokéball se slovy: „Ať zápas začne!“.