Brendanův příběh

Tajná základna

Brendan stál na malém ostrůvku. Před sebou viděl vchod do temné jeskyně. Vytáhl z kapsy batohu baterku a rozsvítil ji. Posvítil před sebe a uviděl železné dveře. Na nich byla napsána slova Aqua a Magma. „Aqua a Magma, jo?“ řekl si pro sebe chlapec a dveře se otevřely.

Uvnitř bylo jasné světlo a když se Brendan rozkoukal, uviděl, že stojí v obrovské místnosti, ve které bylo množství podivných přístrojů. V zadní stěně byly další troje dveře.

Brendan přešel k jedněm z nich a chtěl vzít za kliku. Klika tam však nebyla. Byla tam jen jakási obtisklá dlaň. Brendan odolal pokušení vložit do otisku svoji ruku a podíval se na druhé dveře. Ty už kliku měly a tak Brendan vstoupil dovnitř.

„Stůj!“ ozvalo se. Před ním stál Aquaťák a netvářil se moc nadšeně. „Co tu děláš?“ zeptal se. „A co ty?“ odpověděl Brendan a to Aquaťáka zmátlo. Chvíli trvalo, než si to v hlavě srovnal, ale to Brendanovi stačilo k tomu, aby utekl dál.

***

Po několika dalších střetnutích i zápasech se členy týmů Aqua a Magma Brendan uviděl na zemi ležet fialový Pokéball. Zvedl ho a prohlédl si ho. „To je přece Master Ball,“ došlo mu. „Ten chytí každého Pokémona, ať je sebesilnější. Ten beru.“.

Za dalšími dveřmi uviděl chlapec jakousi nádrž (pod hladinou byly vidět tmavé kameny, takže šlo asi o moře) a v ní byly dvě ponorky. Jedna s velkým, modrým písmenem A a druhá s červeným písmenem M.

Před nimi stáli Archie a Maxie. „O co vám jde?“ zakřičel na ně Brendan a zamával jim. „Ten spratek!“ zakřičel Maxie a vytáhl Pokéball. „Magcargo, do boje!“.

Brendan vyslal Beautiflyho a hned mu přikázal, aby použil Spací pyl.

Nikdo nevnímal Pokédex, který řekl: „Magcargo. Ohnivý Pokémon. Vyvíjí se ze Slugmy a umí i kamenné útoky.“.

Beautifly zasypal Magcarga ochromujícím pylem, který účinkoval okamžitě. „Magcargo, vrať se!“ řekl naštvaně Maxie a udělal něco naprosto neočekávaného – skočil do ponorky a zavřel za sebou poklop.

„Ty zrádče,“ zavrčel Archie a vytáhl Pokéball. „To já se jen tak nevzdám! Swamperte, leť!“. Z jeho Pokéballu vyskočil vodní Pokémon Swampert, naprosto stejný, jako měla Elisha.

Elisha... Teď ale nebyl čas na vzpomínky. „Castforme, bojuj!“ vykřikl Brendan. „Použij Kroupovou smršť!“ přikázal Pokémonovi.

Castform se přeměnil na jakousi zatočenou spirálu a ze stropu jeskyně najednou začaly padat kroupy, velké jako pěst. „Swamperte, odraž je na něj zpátky!“ řekl klidně Archie a Swampert máchnul paží vpřed. Odrazil kroupy, jako by to byla pírka. Castform už nestačil uhnout.

„Bojoval jsi dobře, ale teď už se vrať,“ řekl Brendan. „Combuskene, leť!“ zakřičel. „Jedině blázen může do boje vyslat ohnivého Pokémona proti vodnímu. Nemáš šanci!“ zasmál se Archie.

„Uvidíme,“ řekl Brendan. „Combuskene...“ nedořekl. Combusken otevřel zobák a vyslal přímo na Swamperta pět ohnivých koulí za sebou. „Co to je?“ podivil se Brendan. „To byla Ohnivá smršť!“ řekl Pokédex. „Jeden z nejsilnějších ohnivých útoků vůbec.“.

„Tak takhle je to,“ pomyslel si chlapec a chtěl Pokémonovi přikázat, aby útok použil znovu. Když se pořádně podíval, uviděl, že nemá na koho útočit. I ponorka týmu Magma byla pryč.

***

Brendanovi chvíli trvalo, než se z jeskyní vymotal. Když byl na břehu ostrůvku, došlo mu, že už dlouho nezískal nějaký odznak. Vytáhl PokéNav a snažil se zjistit, kde je další Stadion.

Na displeji se objevil nápis: „Sedmý Stadion v Hoennu je ve městě Mossdeep. Jeho vedoucí jsou dvojčata Tate a Lisa. Jejich odznak si vybojujete jenom v zápasu dva-na-dva.“.

„Tak to bude těžké,“ pomyslel si Brendan. „Wailorde, pojď ven!“ zakřičel a pustil do vody svého vodního Pokémona. Vylezl si na něj a řekl: „Prosím, odvez mě do města Mossdeep.“.

***

Brendan pustil ven i své ostatní Pokémony, aby si užili čerstvý mořský vzduch. Combusken se natáhl vedle něj, Beautifly a Castform vyletěli do vzduchu a letěli za Wailordem a Absol skočil do vody a plaval za nimi. Brendan se na své Pokémony díval s hrdým výrazem. Vzpomněl si na to, jaké to bylo, když se s ním na Wailordovi vezla Elisha. Elisha byla jeho nejlepší kamarádka a to se nikdy nezmění...

Brendanovi netrvalo dlouho a usnul. Na žhavém sluníčku to nebylo nic podivného. Zdál se mu nádherný sen. Viděl v něm, jak utíká s Torchicem v náručí do města Oldale, jak si povídají se Zackem na první zřícenině, jak sedí u stolu se svým otcem, jak Elisha zápasí se Suzan, jak Brendan získává své odznaky...

***

Brendan ucítil náraz a otevřel oči. V první chvíli si nemohl vzpomenout, kde je. Teprve potom mu došlo, že se veze na Wailordovi. Jeho Pokémoni stáli u něj a Brendan je vrátil do Pokéballů. Skočil na břeh a Wailorda vrátil taky.

Vydal se po cestě a po chvilince chůze uviděl velké město, nad nímž se tyčila vysokánská věž. Mossdeep City.

Ze všeho nejdřív chlapec zamířil do Střediska. Předal své Pokébally sestře Joy a odešel se najíst. Dal si hamburger a při jídle se pořád nemohl zbavit pocitu, že Aquaťáci a Magmaťáci chystají něco velkého....

Když dojedl, uvědomil si, že chtěl jít na místní Stadion. I když se už stmívalo, vydal se k budově Stadionu. Na vstupních dveřích však visel nápis: „Po zbytek dnešního dne zavřeno.“.

„No to je pěkný,“ pomyslel si Brendan a vydal se zpátky, aby si prohlédl město. Vyrazil k vysoké věži, kterou uviděl, když připlul. Když se k ní přiblížil, uviděl, jak se okolo válejí bílé kameny. V jednom z nich jako by bylo uzavřené malé sluníčko. Brendan ho zdvihl a dal si ho do kapsy.

Když se k budově přiblížil ještě víc, uviděl obrovskou ceduli s nápisem HOENNSKÉ VESMÍRNÉ STŘEDISKO.

Byl zvědavý a tak vstoupil dovnitř, aby si to tam pohlédl. U recepce uviděl nástěnky, kde visely letáky s názvy jako: Přicházejí Pokémoni z vesmíru? Proč Clefairy uctívají Měsíční kámen? Jak působí Sluneční kámen?

Brendan se začetl a když uviděl, že slunce venku už zapadlo, vydal se zpátky do Střediska, kde už měl zaplacený pokoj na noc s myšlenkou, že si vesmírné středisko zítra musí prohlédnout mnohem, mnohem důkladněji. A taky musí získat další odznak.