Brendanův příběh

Nejvyšší Čtyři

Brendan, Průvodce, reportérka i kameraman nastoupili na schody a ty se daly do pohybu. Stoupali výš a výš a Brendan mohl skleněnými stěnami vidět nádhernou krajinu okolo.

Schody se zastavily a Brendan zjistil, že stojí v místnosti, kde je šero a stěny pokrývají velké krápníky. Uprostřed zápasiště stál mladý muž s červenými vlasy a řekl: „Vítám tě u nás. Mé jméno je Sidney a zápasím s temným typem Pokémonů. Každý si může zvolit dva Pokémony. Když zvítězíš – jdeš dál, když prohraješ – končíš a uvidíme se nejdřív za rok. Jasné?“. „Stoprocentně,“ řekl Brendan a vytáhl Pokéball. „Ať zápas začne!“ vykřikl Průvodce a Sid řekl: „Můj první Pokémon bude Shiftry. Shiftry, bojuj!“. Z jeho Pokéballu vyskočil obrovský Pokémon, po kterém hustě rostla tráva a květiny. Vypadal moc zle.

Brendan se nejdříve poradil s Pokédexem, který řekl: „Shiftry. Travní a temný Pokémon. Ovládá velice silné temné útoky.“. „Tak to bude hračka,“ řekl Brendan. „Combuskene, leť!“. „Tady ti převaha ohnivého typu nad trávou nebude moc platná,“ řekla moderátorka do kamery a znovu se zadívala na Brendana.

„Combuskene, Plamenomet!“ vykřikl Brendan. Combusken rozpřáhl křídla, otevřel zobák a vyšlehl na Shiftryho plameny. „Přesně, jak jsem si myslel,“ řekl si Sidney a přikázal: „Shiftry, Temnou clonu!“. Shiftrymu zrudly oči a začala se kolem něj vytvářet ohromná černá koule. Když se jí dotkly plameny, odrazily se zpátky na Combuskena a ten omdlel. Brendanovi se zastavilo srdce. Který jeho Pokémon by dokázal přemoct Shiftryho a ještě jednoho Sidova Pokémona?

„Absole, bojuj!“ řekl Brendan a poslal ven svého temného Pokémona. „Absole, Měsíční svit,“ přikázal a díval se, jak Absol sklopil hlavu a vystřelil na Shiftryho zářivě stříbrný půlměsíc. Zasáhl Shiftryho plnou silou. Travní Pokémon se převalil a zůstal ležet na zádech.

„Ještě mi zbývá jeden,“ řekl Sidney a hodil před sebe další Pokéball. „Absole, je to na tobě!“. Brendan překvapeně zamrkal. Proti sobě stáli dva naprosto stejní Pokémoni. „Absole,“ řekli oba trenéři najednou, „Temnou vlnu!“. Oba Pokémoni se rozběhli proti sobě a když do sebe narazili, vše zahalila naprostá tma.

***

Když se tma rozplynula, jeden z Absolů ležel na zemi a jeden právě běžel k Brendanovi. Brendan zajásal a objal ho.

„V zápasu se Sidneym jsi zvítězil, a proto se přesuneme dál,“ řekl Průvodce a stiskl tlačítko na stěně. V zadní zdi se otevřely dveře a za nimi byly další schody. Celá skupinka opět nastoupila a jela výš. Teď už byli v takové výšce, že Brendan viděl až do Sootopolis City.

Vjeli do další místnosti a Brendan spatřil, že má tmavě fialové stěny a na nich jsou obrázky duších Pokémonů. Na zemi seděla dívka a vypadalo to, že medituje. Brendan k ní přistoupil a ona řekla: „Já jsem Phoebe a zápasím s Pokémony duchového typu. Náš zápas bude prostý, jeden na jednoho. Můj Pokémon se jmenuje Sableye. Bojuj!“: Ven vyskočila velká, fialová žába s dlouhým jazykem a s diamantovýma očima. „Sableye,“ řekl Brendanův Pokédex. „Duchový Pokémon. Je velice silný a umí velice účinně uspávat.“.

„Plusle, zkus to ty!“ rozhodl se Brendan a protože věděl, že fyzické útoky na duchy nepůsobí, přikázal Pluslovi: „Bleskový útok!“. Ve vzduchu zavanula elektřina a Sableye začal světélkovat. „Sableye, Matoucí déšť!“ řekla Phoebe a ze stropu najednou začaly padat velké kapky. Dopadly přímo na Plusla a ten se zapotácel. „Plusle, vzpamatuj se,“ zakřičel Brendan a přikázal: „Hromovou vlnu, teď!“. Plusle vyskočil do vzduchu a na Sableyeho vyslal velkou příšeru z blesků. Duch začal pobíhat sem tam a příšera byla pořád za ním. Najednou Sableye šlápl mimo zápasiště a hned se ozval průvodce: „Sableye je mimo zápasící plochu. Vítězí Brendan!“.

Vydali se dál a Brendan z pojízdných schodů uviděl i Lilycove City, město, kde asi teď byla Elisha...

Ve vzpomínkách skupinka dorazila do další místnosti, kde byla strašná zima a všechno vypadalo, jako by to bylo z ledu. Jen dívka, která tam seděla, byla živá.

„Jmenuji se Glacia a zápasím s ledovými Pokémony. Náš zápas bude dva-na-dva. Bojujte, Glalie a Sealeo!“. Z jejích Pokéballů vystoupili dva Pokémoni – jeden vypadal jako ocelová koule s rohy a druhý byl středně velký modrý tuleň.

„Glalie. Ocelový a ledový Pokémon. Vyvíjí se ze Snorunta. Je velice odolný proti elektřině. Sealeo. Vodní a ledový Pokémon. Evoluční fáze Spheala. Vyskytuje se v Solné jeskyni,“ ozval se Pokédex.

„Mí Pokémoni budou Pelliper a Beautifly!“ vykřikl Brendan a vrhnul už nacvičeným pohybem ruky dva své Pokébally vpřed. „Pellipere, Vodní dělo na Glalia!“ nezaváhal ani chvíli Brendan a jeho pelikánovitý Pokémon vyplivl na ocelového Pokémona proud vody. To ho složilo na zem. „Zatraceně!“ ulevila si Glacia. „Proč jen musí být ocelové typy slabé proti vodě? Sealeo, Dvojtý úder na Beautiflyho!“. Sealeo se vrhl na Beautiflyho, který nad ním poletoval a srazil ho ploutví dolů. Vrhnul se na něj a kdyby ho Brendan nevrátil do Pokéballu, asi by ho ufackoval.

„Pellipere, jsi na řadě! Křídlový útok, teď!“ zakřičel Brendan. Pelliper zamával křídly a vytvořil silný vzdušný vír, který do sebe natáhl Sealea. Když vítr utichl, Sealeo přistál na zemi, doplazil se na schody a sjel dolů k Phoebe. „Co je to s tebou?“ zavolala Glacia a běžela za ním. „Třetí vítězství je tvoje, blahopřeji,“ řekl Průvodce.

***

Po krátkém rozhovoru pro televizní diváky se vydali dál, za posledním členem Čtyřky.

Vyjeli po schodech dál a Brendan v dálce a v mlze uviděl své domovské město, Littleroot. Uviděl i všechna města, kde tvrdou prací získával odznaky a právě když uviděl jeden ostrov, na kterém nikdy nebyl, schody zabzučely a Brendan se ocitl v místnosti. Na stěnách byly obrovské pochodně s jasně červeným ohněm a byly tam i dva obrazy – na jednom byla modrovlasá dívka se jmenovkou Clair a druhý zpodobňoval chlapíka – jestli to Brendan dobře přečetl – Lance.

Na židli u okna seděl stařec s dýmkou v puse a řekl: „Já jsem poslední z Elitní Čtyřky. Po mě je už jenom Šampion. Jmenuji se Drake a zápasím jenom s dračími Pokémony. Náš zápas bude jeden na jednoho a můj Pokémon bude Salamence. Bojuj!“. Z hozeného Pokéballu vyskočil velký, fialový drak se čtyřmi nohami a oranžovými křídly.

„Salamence, dračí Pokémon. Nejsilnější drak v Hoennu,“ řekl Pokédex.

„Můj Pokémon bude Wailord!“ zvolal Brendan a vytáhl Pokéball. „Wailorde, do toho!“. Zápas však skončil, dřív než vůbec začal. Wailord zalehl chudáka Salamence a když ho Brendan vrátil zpátky do Pokéballu, uviděl, že Salamence je mimo. „No teda,“ hlesl Drake a Brendan šťastně zavýskal. Jeho sen se za pár okamžiků splní! Bude zápasit s Hoennským Šampionem!