Brendanův příběh

Všechno jednou končí

Pohyblivé schody se zastavili a Brendan spatřil, že je v obrovské místnosti. Tak tady je to místo, kde bude bojovat se Šampiónem. „Šampion by měl dorazit každou chvíli,“ ozval se Průvodce a jako na poval z podlahy vyjel úzký, válcovitý výtah. Z něj vylezl Šampion světa Hoenn, Brendanův starý známý, Steven Stone.

„Tak ty jsi Šampion,“ vydechl Brendan. „Ano, Brendane. Jsem Steven Stone a jsem Šampionem světa Hoenn. V našem zápasu každý může použít pět Pokémonů. Když mě porazíš, stáváš se Šampionem Hoennu ty. Když porazím já tebe, zůstávám Šampionem já a ty mě můžeš přijít vyzvat až za rok. Nějaké dotazy?“ zeptal se Steven a když Brendan na odpověď zavrtěl hlavou, vytáhl Pokéball. „Skarmory, do boje!“. „Můj Pokémon bude Combusken,“ řekl Brendan a vytáhl svůj Pokéball. Combusken byl sice unavený, ale po chvíli v Pokéballu vypadal hodně odpočatě.

„Combuskene, Ohnivý vír!“ řekl Brendan a před Combuskenem se objevil velký vír z plamenů. Zasáhl Skarmoryho plnou silou a protože Skarmory byl ocelový Pokémon, omdlel. Combusken i Brendan zajásali a podívali se na sebe. V tu chvíli začal Combusken zářit jasným, bílým světlem a Brendan si v duchu řekl: „Konečně!“.

Když světlo pohaslo, na místě, kde předtím stál Combusken, stál teď jiný Pokémon. Blaziken, kterého Brendan už znal.

***

„Můj další Pokémon bude Aggron!“ ozval se Steven a pustil ven svého druhého Pokémona.

„Aggron. Kamenný a ocelový Pokémon. Poslední evoluce Arona. Umí vyvolat silná zemětřesení.“.

„No dobře,“ řekl Brendan, „Blazikene, Ohnivé kolo!“.

Blaziken se na Aggrona podíval a z jeho očí vyšlehly dva dlouhé plameny přímo na Aggrona. Brendan by byl přísahal, že v Aggronově tváři viděl úšklebek, ale než se stačil podívat pozorněji, všechno zmizelo v plamenech.

„Aggrone, Kamennou smršť!“ řekl klidně Steven a když se plameny rozptýlily, všichni přítomní viděli Aggrona, jak nepoškozen valí velké kameny na Blazikena. Blaziken, ač vyvinutý, nezbavil se své slabosti na kamenné Pokémony a proto omdlel.

„Můj druhý Pokémon bude Wailord,“ zakřičel Brendan. „Wailorde, Vodní dělo!“. Velryba otevřela tlamu a zalila chudáka Aggrona proudem vody. „Vrať se!“ řekl Steven. „Jako třetí bude bojovat Metagross!“.

***

Po několika minutách dalšího zápasu, kdy Cradily, vyhynulý Pokémon, zneškodnil sebe i Brendanova Pellipera Sebeexplozí, oběma zbýval jediný poslední Pokémon. „Plusle, do boje!“ zakřičel Brendan a vrhnul vpřed Pokéball. „Mým Pokémonem bude Armaldo!“ ozval se Steven.

„Armaldo. Kamenný Pokémon. Byl oživen ze zkameněliny pomocí lidí z Devonu,“ oznámil Pokédex a všem bylo jasné, že Brendan nemá šanci. Chlapec chvilku přemýšlel a pak řekl: „Plusle, vrať se! Vzdávám zápas!“. Všichni soucitně přikývli a Steven řekl: „Udělal jsi dobře, Brendane. Tvůj Plusle umí jenom elektrické útoky a ty by na Armalda ani trochu nezapůsobily, takže...díky za snahu a uvidíme se za rok,“ dodal a zmizel svým výtahem. Na zem dopadlo několik slz.

***

***

Brendan seděl ve svém pokoji v Littlerootu, nevnímal nic kolem sebe, nevěděl ani, jak se tam dostal. Byl zdrcený. Neměl si být tak jistý tím, že zvítězí...

Na jeho dveře kdosi zaťukal. Byla to jeho sousedka May. „Ahoj,“ řekla vážně a podívala se na něj. „Ahoj,“ řekl a snažil se usmát, ale moc se mu to nepodařilo. „Víš, Brendane, chtěla jsem ti jenom říct, že jsi výborný trenér Pokémonů a za to, že nejsi Šampionem, mohla jenom hloupá náhoda. Víš, Pokémonní liga není jenom jedna, a tak jsem ti chtěla navrhnout tohle: Nechtěl by ses vypravit do světa Kanto? Je tam také osm Stadionů, Elitní Čtyřka i jejich Šampion. Navíc ve světě Kanto je plno nových Pokémonů, kteří u nás nežijí. Dá se tam dostat lodí, která za dva dny vyplouvá z přístavu města Slateport a jako dárek k zahájení nové cesty bych ti chtěla dát lístek na tu loď. Tumáš,“ řekla a podala mu lístek na plavbu lodí do Kanto. Brendan si jej vzal a uložil si ho do kapsy.

Do dveří vstoupil další člověk. Professor Birch. Pozdravil Brendana a řekl: „Brendane, jestli se vypravíš do Kanto, domluvím ti s panem profesorem Oakem, mým kolegou, aby ti dal vybrat tvého nového startovního Pokémona, ano?“. „Ano, děkuji vám, pane profesore,“ řekl šťastný Brendan. „Už jsem přemýšlel o tom, že si tu u vás nechám všechny své Pokémony a začnu úplně od začátku, co vy na to?“ zeptal se. „To je moc dobrý nápad,“ přisvědčil profesor.

***

Brendan sešel dolů po schodech a jeho matka, když ho uviděla, řekla mu: „Brendane, dneska ráno byl ve schránce tenhle lístek s nápisem Jižní Ostrov. Byl adresován tobě.“. Brendanovi v tu chvíli něco došlo. „Díky, mami!“ zakřičel a vrhnul se ven.

***

„Wailorde, volím si tebe,“ řekl Brendan a pustil svého mořského Pokémona na pláži do vody. „Odvez mě, prosím, co nejrychleji, na Jižní Ostrov,“ přikázal mu a nasedl na něj.

***

Po ani ne čtvrt hodině rychlé plavby byli na ostrově. Byl to malinký ostrůvek s lesíkem uprostřed. Brendan se vrhnul do lesa a uviděl uprostřed kašnu, ve které byl podivný modrý drahokam. Brendan se ho dotkl a v tu chvíli přiletěl tajemný Pokémon, který Brendan sledoval na jeho cestě.

„Ahoj,“ řekl Pokémon. „Já jsem Latias. Chtěl bych ti moc poděkovat za zneškodnění Groudona a Kyorgy.“. Brendan ani nevěděl, proč to udělal, ale vytáhl z batohu Master Ball a Latiase si chytil.

***

Brendan, jeho rodiče a Birchovi stáli v záři zapadajícího slunce v přístavu ve Slateportu. Brendan si odepnul opasek s Pokébally a podal ho profesoru Birchovi. „Starejte se mi o ně dobře,“ řekl a usmál se. Vtom loď zahoukala. „Mějte se hezky,“ zakřičel Brendan a vyběhl po můstku na palubu. Mával jim tak dlouho, dokud mu nezmizeli z očí.

Brendan vešel do své kajuty a natáhl se na lehátko. Něco nového právě začína. Škoda jen, že bez Elishy...

_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-

Tak takhle končí moje povídka Hoennská Legenda. Za chvíli začínám psát pokračování, to se bude jmenovat Tajemství Kanto.