Brendanův příběh

Rozděleni

Rakeťáci vešli dovnitř. Uviděli, jak Lee, Brendan a Elisha mizí v záhybu chodby. Rozběhli se za nimi, ale najednou se před nimi objevili dva velcí Pokémoni. Jeden vypadal jako velká opice s boxerskými rukavicemi a druhý jako přerostlá krysa. Ze stínů za nimi vystoupili dvě postavy. „Co tu děláte?“ zakřičela jedna z nich na členy vlastního týmu. „My sledujeme ty děti, mají shiny Azurilla!“ řekla Rakeťačka. „To je vedlejší! Vy pitomci, nevíte, že tu probíhá přísně tajná operace? Musíme získat vzácné zkameněliny a pár kusů Měsíčního kamene! ZTRAŤTE SE, NEBO NÁS ŠÉF ZABIJE!“ zakřičela druhá postava a ukázala na Rakeťačku prstem. „Vyneste je ven,“ přikázala svým Pokémonům.

***

Naše skupinka neměla o ničem ani tušení a tak pokračovala dál. Jak šli, Brendan před sebou uviděl kámen, ve kterým byl uzavřený malý měsíček. Doběhl pro něj a sebral ho. „To je Měsíční kámen,“ řekl Lee. „Ty jsi ale šťastlivec! To se jen tak někomu nepodaří!“. „A co vlastně Měsíční kámen dělá?“ zeptal se Brendan, ale pak si na něco vzpomněl. V mysli se mu objevil obrázek, jak spolu s Elishou utíkají do Pokémonského Střediska. Brendan zakopne a vysypou se mu věci z batohu. Elisha povolá svou Skitty, aby mu to pomohla sesbírat. Skitty sebere Měsíční kámen, který Brendan kdysi někde dostal. Najednou se Pokémon začne vyvíjet...

„Už vím, pomáhá vyvíjet Pokémony!“ vykřikl Brendan a plácl se do čela. „Ale to tedy musí tyhlety taky,“ řekl a vyndal z batohu dva další kameny: jeden z Nového Mauwille, v tom byl blesk a jeden z Vesmírného střediska, v tom bylo sluníčko. „Já mám taky jeden,“ ozvala se Elisha a vytáhla Ohnivý kámen, který našla na úpatí hory Komín.

„Teda, vy se máte,“ vydechl Lee. „Měsíční kámen opravdu vyvíjí Pokémony, třeba Nidorinu, Nidorina, Clefairy, Jigglypuffa a Skitty. Sluneční kámen vyvíjí Glooma a Sunkerna. Bleskový kámen vyvíjí Eevee a Pikachu a Ohnivý kámen vyvine Vulpixe, Growlitha a Eevee. Ten, kdo takový kámen najde, má opravdu štěstí. Jeho pomocí totiž může získat ty nejsilnější Pokémony,“ skončil Lee svou přednášku.

***

Mezitím, u druhého východu z Mt. Moon, směrem na Cerulean City, stáli jeden vědec od Rakeťáků nad dvěma zkamenělinami a telefonoval. „Šéfe, už můžeme vzít jenom jednu. Jakou – je tu Kupolovitá a Spirálovitá zkamenělina?“. „Tak vezmi Kupolovitou,“ rozhodl hluboký hlas. „Dobře, naviděnou,“ řekl vědec a zmáčkl tlačítko na mobilu.

***

Cestou skrz horu skupinka viděla plno Pokémonů – Parase, kteří sázeli své houbičky do stěn jeskyně, pár Clefair, které spolu tancovaly a které zmizely dřív, než si je Brendan a Lee stačili chytit a Lee si byl jistý, že zahlédl i Jigglypuffa, zpívajícího Pokémona, který narozdíl od Clefairy dokázal uspat i člověka. A to na docela dlouhou dobu.

Pomalu se blížili k východu a jak tak šli, uviděli Spirálovou zkamenělinu. Byla velká asi jako zaťatá pěst dospělého člověka. Elisha k ní přeběhla a zvedla ji: „Není tohle zkamenělina? Ten člověk z Muzea, Max, říkal, že tady, v hoře Moon se dají najít zkameněliny! Jakého Pokémona mi asi na ostrově Cinnabar oživí z téhle?“ zeptala se a Lee jí hned odpověděl: „Tak z téhle nejspíš bude Omanyte, spirálovitý Pokémon. Jak rostl, jeho ulita se stávala těžší a těžší a tak už nestačil lovit si potravu a nakonec vymřel hlady. Zachovalo se jen několik zkamenělých exemplářů. Tohle je nejspíš jeden z nich.“. Elisha si dala Spirálovou zkamenělinu do batohu a vykročila za chlapci, kteří vyšli ven z jeskyně.

***

Venku Brendan spatřil ceduli, na které stálo: Cerulean City je směrem na západ. Dokažte, že jste lepší, než Vodní krásky a získejte Vodopádový odznak!“.

„Jdeme na to,“ řekla Elisha a plácla si s Brendanem. V tu chvíli si Brendan poprvé uvědomil, že jsou vlastně soupeři. Zamyslel se nad tím a po chvíli těžkého rozhodování řekl: „Podívej, Elisho, od té doby, co jsi získala Brockův odznak, jsme soupeři. Můžeme zůstat kamarády, ale já se teď od vás odpojím a půjdu vlastní cestou.“.

„Brendane, co to povídáš?“ řekla Elisha, ale pak řekla: „Asi to bude jediné možné řešení...Je mi to líto, Brendane...“. „To mě taky, ale nic se nedá dělat...“ povzdychl si Brendan. „Takže já se teď vydám do Cerulean City pro Vodopádový odznak,“ řekl Brendan a Elisha kývla. „Tak to my můžeme zamířit do Vermilion City pro Hromový odznak,“ řekl Lee Elishe a ta kývla.

Pokynula Brendanovi na pozdrav a Lee řekl: „ Někdy nashledanou, kamaráde!“. Brendan jim mával tak dlouho, dokud mu nezmizeli z očí. Pak se vydal směrem na Cerulean City, najít Vodní Krásky ze Stadionu.

***

Když tam dorazil, že všeho nejdřív si nechal vyléčit Pokémony ve Středisku. Přivítala ho sestra Joy (jak jinak) a jelikož už se stmívalo, Brendan si zaplatil nocleh ve Střediskové ubytovně pro trenéry. Hned po jídle šel spát, aby byl na zítřek připravený. Také si vzpomněl na Pokémona, kterého viděl první den své cesty v Kanto. Kdo to asi byl, že by Latiasův bratr? To asi ne, řekl si a usnul.

***

Ráno, když se probudil, seběhl dolů po schodech, rozloučil se se sestrou Joy a utíkal rovnou na Stadion, aby tam byl první.

Bylo to překvapení, když na dveřích Stadionu visel nápis: Dnes zavřeno. Brendan si zklamaně sedl na lavičku poblíž a najednou uslyšel křik. „Pomozte mi, ukradli mi Technickou Pomůcku, Kopání, takovou už skoro nikde neseženete!“ volal starší, prošedivělý muž a když k němu Brendan přiběhl a zeptal se, co se stalo, muž řekl: „Nějací čtyři lidé, měli takové černé obleky, mi ukradli mojí Technickou Pomůcku, která obsahovala útok Kopání. Jsou hodně vzácné a drahé,“ posteskl si a dodal: „Ty lidé běželi támhletudy,“ a ukázal na most přes velkou řeku.

„Tak já vám to Kopání přinesu zpátky,“ řekl Brendan a podíval se na muže. Ten řekl: „To bys byl hodný, chlapče. A když už budeš za mostem, nezapomeň navštívit Billa. Ten ti poradí, jak dobře trénovat Pokémony. Je přes ně velký odborník! A bydlí v majáku,“ volal muž za Brendanem, ale ten už utíkal k mostu.

Na druhém břehu si Rakeťáci podali ruce: „A je to naše! Prodáme to a peníze dáme Šéfovi! Třeba nás už nebude chtít vyhodit!“.