Brendanův příběh

Slavnost na lodi

Brendan a Jennifer vstoupili na palubu lodi S.S.Anne. Všude bylo plno trenérů a Pokémonů a tak se bylo na co dívat. K Brendanovi a Jennifer hned přiběhl chlapec, přibližně starý jako Brendan. „Dáš si zápas?“ zeptal se ho a Brendan kývl.

„Můj Pokémon bude Mankey,“ řekl chlapec. Z jeho Pokéballu vyskočil opičí Pokémon. „Mankey, bojový Pokémon. Když jí někdo hodně naštve, začne ho mlátit a skončí, až jí dojde síla,“ řekl Pokédex.

„Dobře, já si volím Pidgeyho!“ řekl Brendan. „Pidgey, Větrnou smršť!“. Brendan moc dobře věděl, že létající Pokémoni mají typovou výhodu proti bojovým a tak si zvolil právě Pidgeyho.

Pidgey roztáhl křídla a ze vzduchu před sebou vytvořil malé tornádo. Mávl křídly a tornádo zamířilo na Mankeyho. „Mankey, vyskoč!“ zavolal chlapec a opičí Pokémon se odrazil od země a vyskočil nad tornádo, které se hned poté rozplynulo ve vzduchu. „Pidgey! Nárazový útok!“ rozhodl Brendan. Pidgey slétl na zem a rozběhl se proti Mankeymu. „Mankey, použij Karate kop!“ řekl chlapec a Mankey uskočil před běžícím Pidgeym a otočil se na něj. Rozběhl se a kopl Pidgeyho takovou silou, že se ptačí Pokémon složil na zem.

„Bezva,“ řekl chlapec. „Můj Mankey vyhrál!“. „Gratuluji,“ řekl Brendan a povolal svého Pidgeyho zpátky do Pokéballu, aby si trochu odpočinul.

***

„Dobře, šéfe,“ řekl ženský hlas a obrazovka potemněla. Dívka, která dříve pronásledovala Elishu kvůli jejímu shiny Azurillovi, si teď spokojeně zamnula ruce.

***

Brendan s Jennifer stáli a pozorovali trenéry a jejich Pokémony. Bylo tu plno Pokémonů, které dřív ani jeden z nich neviděl.

„Řekni víc o sobě, prosím,“ řekla Jennifer Brendanovi a ten přikývl. „Moc toho ale není. Dřív jsem bydlel v Johto, ale pak táta dostal práci na Stadionu v Hoennu a tak jsme se tam s matkou museli přestěhovat. Ve svých patnácti letech jsem se vydal na svou Pokémonovou cestu tam, v Hoennu. Nasbíral jsem osm odznaků a zažil přitom úžasná dobrodružství. Chytil jsem si asi patnáct Pokémonů, setkal se s různými legendárními Pokémony a zúčastnil se Hoennské ligy. Porazil jsem tamější Elitní čtyřku a zápasil jsem i se Šampionem, ale ten mě kvůli nešťastné náhodě porazil...“. Brendan najednou ucítil, jak ho začínají pálit oči od slz. Se svou porážkou se dosud nemohl smířit. „Pak jsem se rozhodl vydat sem, do Kanto, abych tady začal znovu, od začátku. Už mám dva odznaky a tady, ve Vermilion City chci získat další,“ domluvil chlapec.

„No ty se máš,“ řekla Jennifer. „To já se narodila a vyrůstala tady, ve Vermilion City. Mým snem je odjakživa stát se trenérkou na Stadionu. Ale k tomu mám ještě daleko... Nejraději mám jedové Pokémony a i to byl důvod, proč jsem si za svého prvního Pokémona zvolila Bulbasaura.“

***

Brendan a Jennifer zrovna jedli sladkosti ve tvaru Pokémonů, když tu se paluba lodi lehce otřásla a loď vyplula na moře.

„Prosím pozor, naše Slavnost právě začíná!“ ozvalo se z reproduktorů na stěnách a vzápětí se Brendan a Jennifer dozvěděli, že ten, kdo se chce zúčastnit turnaje Pokémonů na S.S.Anne, ať se přihlásí v kapitánově kajutě. Brendan i Jennifer se oba turnaje chtěli zúčastnit a tak se vydali ke kajutě kapitána lodi.

Před dveřmi byla fronta lidí a když se konečně dostali ke stolku, u kterého seděl kapitán, dozvěděli se, že jsou posledními, kdo se turnaje zúčastní.

„To jsme teda měli štěstí,“ řekla Jennifer a Brendan kývnul.

***

Osvícenou místností se rozlehl hlas komentátora: „V prvním kole sehrají hráči zápas pouze jeden na jednoho. Vítěz postoupí do druhého kola, ten, kdo prohraje, vypadává. V prvním zápasu se utkají Brendan z Littleroot Town a Jennifer z Vermilion City.“.

„Ale ne,“ řekl Brendan. Právě tomuhle se chtěl vyhnout, zápasit s kamarádem...

„Každý si zvolíte jednoho Pokémona. Zápas nemá časové omezení. Začněte teď!“ vykřikl rozhodčí.

„Můj Pokémon bude Charmander!“ vykřikl Brendan. „Já si volím Psyducka,“ řekla Jennifer. Z jejího Pokéballu vyskočil žlutý Pokémon s velkým zobákem. Vypadal jako kachna a pořád se držel za hlavu. „Psyduck, kachní Pokémon,“ řekl Pokédex. „Ovládá účinné psychické i vodní útoky.“. Tak to budu mít těžké, pomyslel si Brendan, ale nedal nic najevo a přikázal Charmanderovi: „Plamenomet!“. Charmander se široce rozkročil, otevřel tlamičku a vyslal na kachnu jasně červené plameny. Ty ovšem Psyduck pohltil, jako by se nic nestalo. „Psyducku, Vodní dělo,“ řekla Jennifer a pomyslela si, že je jí to moc líto. Psyduck otevřel zobák, podíval se na Charmandera a vystřelil na něj silný proud vody.

Brendan si pomyslel, že tohle nemůže ohnivý Pokémon vydržet. Byl vidět jen hořící ocásek, zbytek Charmanderova tělíčka byl pod vodou. Najednou se však voda začala vypařovat. Plamen na ocásku se zvětšil a začal se zvětšovat i Charmander. I když vlastně, teď už to nebyl Charmander...

„Charmeleon,“ ozval se znovu Pokédex. „Ještěří Pokémon. Vyvíjí se z Charmandera a když soupeř použije vodní útok, velmi se rozzuří.“.

„No to je super,“ řekl Brendan a zavelel: „Charmeleone, Zuřivý útok!“. Charmeleon se vrhnul na Psyducka a začal ho škrábat svými ostrými drápky. Psyduck vypadal, že mu to nijak nevadí, ale po chvíli padl na zem a omdlel.

„Psyducku, vrať se!“ řekla Jennifer a natáhla ruku s Pokéballem. „Bojoval jsi dobře,“ řekla a připnula si Pokéball k pásku.

***

„Ve druhém kole budou trenéři zápasit každý se dvěma Pokémony, ale v normálním zápase, ne v zápase dva-na-dva. Jako první se utkají...“. Kdo, to už rozhodčí nedořekl. Připlazil se k němu totiž obrovský hadí Pokémon s rozevřenou tlamou, plnou ostrých zoubků.

Mezi přihlížejícími trenéry to začínalo šumět. Najednou však všichni utichli. Na zápasící plochu vpochodovalo asi třicet stejně oblečených lidí, s velkým písmenem R na prsou.

„Ale ne,“ vzdychl si Brendan. Jennifer se ho chtěla zeptat, co se děje, ale dřív, než to udělala, se ozvalo: „Žádné Pokémony tu nikdo krást nebude, rozuměli jste?“. Všichni se tam otočili a uviděli dívku a menšího chlapce, jak míří s napřaženýma rukama s Pokébally na Rakeťáky. „To se ví, že ne!“ ozval se další hlas a všichni teď mohli vidět trenéra ve fialovém tričku a ježatými vlasy. Do třetice se ozval výkřik Jennifer: „Gary!“.