Brendanův příběh

Poliwag a Pidgeotto

Z Elishina Pokéballu vyskočil její shiny Pokémon, Azurill. „Azurille, Vodní dělo,“ nezaváhala Elisha. Vodní Pokémon otevřel tlamičku a vystřelil na Digletta proud vody. Zemní Pokémon omdlel. Vodní útok na něj byl totiž moc silný. „Pokéballe, leť!“ zakřičela Elisha a hodila na Digletta Pokéball. Ten se jednou otřásl...dvakrát otřásl... a Diglett vyskočil ven.

„Ale ne,“ řekla Elisha. „Azurille, Dvojitou ránu!“. Azurill se vrhl na Digletta a začal do něj mlátit pacičkami. Diglett znovu omdlel. „Pokéballe, leť!“ zakřičela znovu Elisha a znovu na Digletta vrhla Pokéball. Tentokrát v něm zůstal.

„No bezva,“ zaradovala se dívka, „mám Digletta!“. „Super,“ řekl Brendan, objal ji a políbili se. „Ehm,“ ozval se Lee, „nechci vás rušit, ale jestli se chcete dostat do Lavender Town, tak musíme jít.“.

***

Mířili k mostu, za kterým by mělo být Lavender Town. Ale most nikde vidět nebyl. „Hm, to je divné,“ řekl Lee. „Že bychom šli špatně?“. Brendan vytáhl Mapu Měst od Daisy a podal mu jí. „Tumáš, třeba ti pomůže tohle.“.

Zatímco Lee luštil mapu, Brendan uviděl videotelefon. „Měl bych se ozvat profesoru Birchovi,“ řekl a vhodil do přístroje pár mincí. Na obrazovce se objevil vyzvánějící telefon a po chvíli se na ní objevila tvář dobráckého profesora Birche z Littleroot Town.

„No ne, to je překvapení,“ řekl profesor. „Tak jak se ti daří, Brendane?“. „Dobře, profesore, děkuji za optání. A co vy, May a mí Pokémoni?“ zeptal se. „Všichni se máme dobře, i tví Pokémoni. Chceš je vidět?“. „Ano, rád bych,“ přisvědčil Brendan a tak profesor vzal kameru a vyšel s ní ven na zahradu.

Brendan uviděl všechny své Pokémony, jak si spolu hrají. Bylo tam i pár Elishiných Pokémonů. Všichni vypadali velice spokojeně.

„To jsem ráda, strejdo, že se nám o ně dobře staráš,“ ozvalo se za Brendanovými zády. Byla to Elisha.

„Ahoj,“ řekl profesor. „A vůbec, jaké jste si chytili v Kanto Pokémony?“. Brendan vytáhl své tři Pokébally a pustil ven Charmeleona, Pidgeyho a Nidorina. „Vypadají všichni tři velice dobře,“ řekl profesor. „A já mám tyhle,“ řekla Elisha a pustila ven Azurilla, Clefairy, Digletta a Drowzeeho. „Také vypadají dobře, Elisho. Můžeš na ně být pyšná. Možná, že by ten tvůj Azurill vyhrál i Soutěž Krásy.“. „Tady v Kanto ale Soutěžní Haly nejsou,“ povzdychla si Elisha. „Co není, může být,“ řekl profesor a než Elisha nebo Brendan stačili otevřít pusu a zeptat se, pokračoval: „Prý v Kanto také plánují stavět Soutěžní Haly. Je to neoficiální informace, ale může to být pravda. Zatím sbírej odznaky, Elisho, a časem uvidíš. Kolik vůbec máte odznaků?“. „Oba máme po třech,“ hlásil Brendan. „Teď míříme na Stadion v Celadon City pro čtvrté odznaky.“. „Vedete si opravdu dobře,“ řekl profesor a zamával jim na rozloučenou. Obrazovka zhasla.

„Už vím, kudy jít,“ řekl Lee a ukázal trasu na mapě. Museli projít skrz les, aby se dostali k mostu.

***

V lese si skupinka udělala přestávku. Vytáhli jídlo a začali svačit. Pustili ven i své Pokémony, aby se najedli.

Když si Brendan odložil obložený chleba na pařez a sáhl po láhvi s vodou, stalo se něco podivného. Brendan se napil a když sáhl zpátky pro chleba, ten nikde nebyl. Před křovím ležel jenom ubrousek.

Brendan vstal a po špičkách došel ke křoví. Rozhrnul ho a uviděl Pokémona, jak do sebe cpe Brendanův chléb.

„Poliwag, žabí Pokémon. Když se jeho protivník zadívá do víru na jeho břiše, ihned usne¨,“ hlásil Pokédex.

„Tak tohle ti nedaruju,“ řekl Brendan a vytáhl Pokéball. „Pidgey, bojuj!“.

Poliwag v klidu dojedl chleba a postavil se před Pidgeyho. Začal na ptačího Pokémona plivat bublinky. Pidgey se ohnal křídly a vytvořil tím vzdušný vír. Ten Poliwaga smetl a udeřil jím o nejbližší strom.

„To máš za ten chleba,“ křičel Brendan. „Pokéballe, leť!“. Míček vtáhl Poliwaga do sebe a ani se nezatřásl. Usadil se v jehličí a Brendan ho ihned zvedl. „Já ho chytil,“ řekl a usmál se. „Jsi dobrej,“ řekla Elisha a objala ho.

„Hele,“ zavolal Lee a ukázal na Brendanova Pidgeyho. Brendan a Elisha se tam rychle otočili a uviděli, jak se Pidgey vyvíjí. Vyrostl a zmohutněl. Už to nebyl Pidgey, ale...

„Pidgeotto. Ptačí Pokémon. Vyvíjí se z Pidgeyho a když chce, umí být rychlejší než ostatní Pokémoni,“ řekl ohromený Lee. „No to je super,“ řekl Brendan a vrátil Pidgeyho...eehm, tedy Pidgeotta zpátky do jeho Pokéballu. Měl dva nové, skvělé Pokémony.

***

Konečně se mezi posledními stromy lesa ukázal dlouhý most. Na jeho konci byla vidět vysoká věž a pár domečků. To bylo město Lavender.

„Ještě musíme přejít přes ten most,“ řekl Lee. Tak tedy vyšli na most a už po několika krocích je zastavil trenér. „Dal by si se mnou jeden z vás zápas?“ zeptal se jich. „Je řada na tobě, Brendane,“ řekla Elisha a dala mu pusu. „Dobře, jdu na to a vyzkouším nováčka,“ řekl Brendan. „Poliwagu, bojuj!“. Vodní Pokémon vyskočil z Pokéballu ven a připravil se na zápas.

„Můj Pokémon bude Kadabra!“ řekl trenér. „Bojuj!“. Pokud se Brendan pamatoval dobře, Kadabra byla dalším vývojovým stupněm Abry, Pokémona, kterého viděl už v Hoennu. Lee to potvrdil: „Kadabra, psychický Pokémon. Vyvíjí se z Abry a dovede velice účinně ovládat věci myšlenkami.“.

„Poliwagu, použij Vodní dělo,“ řekl Brendan. „Kadabro, Bariéru!“ řekl trenér a Kadabře zasvítily oči. Poliwag z tlamičky vypustil pár kapek vody, ale ty, když letěly na Kadabru, se otočily zpátky na něj.

„Poliwagu, uskoč a potom Rána ocasem,“ řekl nervózně Brendan. Poliwag vyskočil do vzduchu a tím uhnul před vlastním útokem. Potom skočil na Kadabru a dal jí několik ran placatým ocasem.

„Kadabro,“ zazněl další rozkaz.. „Psychickou vlnu!“. Kadabra natáhla ruku se lžičkou a lžička se sama od sebe najednou ohnula. Potom z ní vyšlehl fialový paprsek a zasáhl Poliwaga. Ten se v bezvědomí skácel k zemi.

„Výborně, Kadabro,“ řekl trenér. „Vrať se!“. „Díky za zápas,“ otočil se na Brendana, hodil mu Ultra Ball a odešel. „Děkuju,“ zavolal za ním Brendan a dal si Ultra Ball do batohu.

***

Most přešli bez jakýchkoliv významných událostí. Když došli do Lavender Town, uviděli vysokou věž. „Co to je?“ zeptala se Elisha Leeho. „To je starý Pokémonní hřbitov,“ odpověděl zasmušile chlapec.