Brendanův příběh

Základna

Skupinka vyšla ven ze Stadionu a usadila se na lavičku u fontány na náměstí. Brendan a Elisha se tvářili, jako by jim někdo umřel. Ještě přece nikdy na Stadionu neprohráli...

„A co kdybychom se zašli pobavit do místní herny?“ zeptal se Lee. „Tady je nějaká herna?“ zeptala se May. „Já znám jednu, ta je v Hoennu v Mauville a dají se tam vyhrát i Pokémoni. Mají tam úžasné automaty a dokonce i ruletu. Přece jsme tam byly spolu, sestřenko, pamatuješ?“ obrátila se na Elishu. „Ano,“ řekla Elisha a usmála se. „A ty jsi tam v ruletě vyhrála Feebase.“. „Tak přestaňte vzpomínat a pojďte do té místní herny,“ řekl Brendan a vstal.

***

Herna byla velká budova, natřená křiklavými barvami. Stála kousek od náměstí a když kamarádi vešli otevřenými dveřmi, zůstali stát údivem. Stáli v obrovské místnosti a ta byl plná hracích automatů. „Nejdřív si musíme koupit žetony,“ řekla May a dotáhla je k pultu, který byl vzadu u stěny. „Dobrý den,“ pozdravil je obrýlený muž, který tam seděl. „Dobrý den,“ odpověděli všichni a May pokračovala: „Chtěli bychom si vyměnit peníze za nějaké žetony.“. „A máte Kasičku?“ zeptal se chlapík. „Kasičku?“ zeptal se Brendan. „Co to je?“. „Tak si o ní přečtěte támhle na tom plakátu,“ řekl muž a ukázal na plakát na stěně. Skupinka se tam otočila a přešla k plakátu.

„Ty troubo,“ ozval se hluboký hlas ze sluchátka, které měl muž u pultu v uchu. „Jé, šéfe, mě to nějak nedošlo,“ řekl chlapík a jeho obličej se zalil potem. „Počkej, až tě dostanu!“ zakřičel hlas silněji a to už si chlápek strhl sluchátko z ucha a zahodil ho a rychle vyběhl ven.

„Takže, Kasička je tohle,“ ukázala Elisha na plakát. Tam byla vyfocená kasička ve tvaru Slowpoka. „A co je to napsáno tady?“ řekla zamyšleně May a dotkla se malinkých písmenek na papíře. Vtom se stala podivná věc. Plakát se sám od sebe sroloval a za ním se objevilo tlačítko. Brendan ho za souhlasu všech stiskl a tu se ve stěně vedle plakátu objevily dveře.

„Co to je?“ zeptala se Elisha, ale když uviděla velké červené písmeno R, tak zmlkla. „To je základna Rakeťáků!“ vykřikl Lee. „Asi ano,“ řekla May a když se ujistili, že nejsou nikým pozorováni, vešli dovnitř.

***

Uvnitř byly jen plechové stěny, kovové stoly a plno všelijakých papírů na nich. Brendan přistoupil k jednomu ze stolů a začetl se do složky papírů. „Tyjo,“ hvízdl. „Tady jsou plány, podle kterých se Rakeťáci chystali několik měsíců napadnout nějakou Silph Company v Saffron City. Ale nic moc konkrétního, jen pár map a pořád se tu píše něco o jakémsi Silph Scope...Prý má zviditelňovat duší Pokémony,“ řekl Brendan. „Tak to bude něco jako Zviditelňovač, ne?“ řekla Elisha. „Pamatuješ?“. „Ale ano,“ odpověděl Brendan a vzpomněl si na přístrojek, který jim umožňoval zviditelnit neviditelné Kecleony.

„Neměli bychom to tady prozkoumat?“ ozvala se May. „To bychom asi měli,“ přisvědčil Brendan.

***

Šli chodbou. Dlouhou chodbou, která snad neměla konce. Na jejím konci byly dvoje dveře. „Tak třeba tudy,“ řekla Elisha a vešla do jedněch dveří. Skupinka se ocitla ve výtahu.

Ač se Elisha snažila mačkat jakákoli tlačítka, nic nepomáhalo. Pak si všimla otvoru pod číselníkem. Bylo u něj napsáno Lift Key.

„Aha, takže s výtahem nikam nedojedeme, dokud nebudeme mít Lift Key,“ řekl Lee. Vylezli tedy z výtahu a dali se druhými dveřmi.

Za nimi je čekalo překvapení – dva z Rakeťáků, kteří sledovali Elishu. „Ale, vzácný Azurill nám sám vběhl do náruče,“ zasmála se dívka. „Takovou příležitost si nesmíme nechat ujít,“ řekl muž a vytáhl Pokéball. „Weezingu! Bojuj! Kouřovou clonu!“ řekl a dívka se přidala: „Arboku, Jedové kousnutí!“. Z jejich Pokéballů vyskočili Pokémoni – jeden z nich připomínal velkého, fialového hada s velkými zuby a druhý byl jako tři velké fotbalové míče, spojené dohromady.

„Weezing. Evoluční fáze Koffinga. Ovladá silné jedovaté útoky,“ stihl říct Pokédex, ale Lee dodal: „Arbok, vyvíjí se z Ekanse. Má velice silné jedovaté zuby.“.

„Nechte to na mě,“ řekla May. „Pomůžu ti,“ přidal se Lee. „Śceptile, Listovou břitvu,“ řekla May. „Rattato, ty použij Hyper tesák,“ řekl Lee. Oba dva Pokémoni zaútočili rychle a přesně. Arbok omdlel, ale Weezing otevřel tlamu a vypustli z ní tmavý kouř. Všichni se dali do kašle.

***

Když se kouř rozplynul, Rakeťáky nebylo nikde vidět. „To je divné,“ prohlásil Brendan. „Podívejte, oni tu snad upustili Lift Key nebo co to je,“ řekla Elisha a sehnula se. Když se napřímila, držela v ruce malý klíček s červeným písmenem R, který by tak akorát zapadnul do otvoru ve výtahu.

„Tak to jdeme zkusit, ne?“ vykřikl Lee.

***

„Funguje,“ zakřičeli všichni, když vlezli do výtahu, Elisha zastrčila klíč do otvoru a světla naskočily. „Tak jedem co nejníž, ne?“ řekla May a zmáčkla tlačítko třetího patra pod zemí.

Když se tam výtah dokodrcal, otevřely se dveře a skupinka vystoupila.

Před sebou měli dlouhou chodbu, jakých už tu viděli několik. Když došli na její konec, zjistili, že stojí v jasně osvětlené místnosti. U stolu tam seděl starší muž v obleku a četl si papíry. Když uslyšel hluk, vzhlédl a zavrčel: „Co zase kdo chcete?“. Pohled mu sjel na skupinku a jeho rysy ztvrdly. „Kdo jste a co tady chcete?“ řekl hrozivým hlasem. „Jsme trenéři Pokémonů a chceme tady najít něco, co by nám pomohlo osvobodit město Saffron anebo najít tu Silph Scope.“. „Tak to jste tu dobře,“ zasmál se muž. „Já jsem totiž Giovanni, velitel týmu Rakeťáků. Silph Scope mám já a vy ho nedostanete. A abyste sem už nikdy nestrkali nos, dám vám malou lekci. Rhyhorne, Persiane, bojujte!“. Z jeho Ultraballů vyskočili dva Pokémoni – kamenný nosorožec a bílá velká kočka.

„Nemám čas na vysvětlování,“ zaječel Lee. „Poliwhirle, bojuj,“ řekl Brendan a hodil před sebe Pokéball se svým vodním Pokémonem. „Já si volím Digletta,“ řekla Elisha a také před sebe hodila Pokéball.

„Nemáte sebemenší šanci,“ usmál se ošklivě Giovanni a natáhl ruku. „Do nich!“.