Brendanův příběh

Dobrodružství ve vzduchu

„Ale ano,“ řekla sestra Joy, když se jí Brendan zeptal na to, zda je ve městě půjčovna balónů. „Je hned vedle domku starého Wardena, hlídače Safari Zóny. Sejdete jenom z kopce, na kterém je naše Středisko a jste tam,“ řekla sestra a kamarádi poděkovali a rozloučili se s ní.

***

Půjčovnu našli snadno. Uvnitř seděl za stolem mladý muž a četl si nějaký časopis. „Dobrý den,“ pozdravil Brendan. „Ahoj, co si budete přát?“ zeptal se muž. „Chtěli bychom si pronajmout balón,“ řekla Elisha a muž přikývl. „Vám asi ještě osmnáct nebude, co?“ zeptal se. „Až za rok a půl,“ povzdychl si Brendan. „No dobře, takže s vámi budu muset já, jako kapitán,“ řekl muž a zadíval se na Brendana. „Ty...Nezápasil jsi náhodou asi před půl rokem v Hoennské lize?“. „Ano, zápasil,“ řekl Brendan. „Viděl jsem tvůj zápas v televizi,“ řekl nadšeně muž. „Škoda jen, že se stala taková ošklivá nehoda,“ řekl Brendan. „To ano,“ přitakal muž. „Ale teď bychom už měli nasednout do balónu. Kam vůbec chcete letět?“ zeptal se. „Na Cinnabar Island,“ řekla Elisha. „Aha, tak dobře. Tam bychom mohli být do večera,“ řekl muž, „a mimochodem, jmenuji je Josh.“.

***

Za necelou hodinku byl balón ve tvaru Pokéballu připraven k odletu a tak si celá posádka nastoupila. Balón se pomalu vznášel, až zůstal plavat ve vzduchu. Byla to nádhera. Sluníčko hřálo, profukoval tu svěží vánek a z koše balónu byl nádherný výhled. Jelikož letěli nad mořem, byla ve vzduchu cítit i slaná voda.

„Tak,“ řekl Josh, „támhle je Fuchsia City, odkud jsme vylétli. Hned za ním se rozkládá Safari Zóna a v dáli můžete vidět věž Lavender Town. Na opačné straně, na moři,“ pokračoval ve výkladu Josh, „se rozkládá Pomerančové a Duhové souostroví. Je tam mnoho zvláštností a prý tam žije plno legendárních Pokémonů. Na jednom z ostrovů žije i Moltres – posvátný ptačí Pokémon, strážce ohně. Právě s jeho ohněm se bude zapalovat obří pochodeň na Stadionu Indigové Nížiny, kde bude za necelý měsíc zahájena Pokémonní liga.“. „Snad to do měsíce stihneme,“ ozval se Lee. „Vždyť vám zbývají každému už jen dva odznaky.“. „Doufejme,“ řekl Elisha.

„A támhle je Cinnabar Island, tam máme namířeno,“ ukázal Josh na malou tečku na moři. „A tohleto je....“. Nedořekl. Kolem balónu totiž proletělo hejno ptačích Pokémonů, kteří vypadali vyděšeně a naštvaně zároveň. „To jsou Pidgeové a Pidgeottové,“ ozval se Brendan. „Ale co je tak podráždilo?“ zeptala se Elisha. Jakoby v odpověď kolem balónu prolétl bílý paprsek. Dotkl se jednoho z Pidgeyů a ten okamžitě zmrzl a spadl dolů k moři. „Néééééé!“ zavolal Brendan a nahnul se přes okraj koše. „Stůj, nemůžeš nic dělat, blázínku,“ řekla Elisha a vtáhl ho zpátky. „Odkud ten mrazící paprsek vůbec přišel?“ zeptal se Lee a všichni čtyři se ohlédli. Uviděli modrého, jako by z ledu vytesaného, ptačího Pokémona. „To – to je... Articuno...“ zakoktal se Josh. „Právě jsme nad Pěnovými ostrovy a tak se není co divit. On tady totiž žije.“.

Brendan, Elisha i Lee začali horečně hrabat ve svých batozích. Všichni tři najednou vytáhli Master Bally. „Ale to ne, okamžitě je dejte zpátky,“ zakřičel Josh. „Vy nic nevíte, nechápete! Articuno je pán ledu, Moltres pán ohně a Zapdos vládce bouře. Jejich posvátné síly jsou v rovnováze. Kdyby jen jediný z nich byl polapen, tak se síly naruší a svět dospěje k zániku. Možná jsou to jenom povídačky, ale nikdo nechce ověřit, zda skutečně fungují,“ skončil Josh a všichni tři uklidili své Master Bally zpět do batohů.

***

Kolem balónu proletěl další mraziví paprsek, tentokrát ale nikoho nezasáhl. „Articuno musí být hodně naštvaný,“ poznamenal Lee. „To ano,“ řekl Brendan. „Měli bychom těm Pokémonům nějak pomoct. Můj Pidgeotto už dlouho nebojoval,“ řekl Brendan. „Pidgeotto, volím si tebe!“. Ven z Pokéballu vyletěl ptačí Pokémon, vyskočil z koše a začal letět vedle balónu. Articuno ho zpozoroval a Zaměřil své útoky na něj. Chtěl vyslat další mrazivý paprsek, ale nepovedlo se mu to. Musel zas čekat, než se mu jeho schopnosti obnoví. „Pidgeotto, něj ho zneškodni,“ zavolal Brendan. Pidgeotto se rozletěl k Articunovi a jak letěl, začal bíle zářit. Začal se měnit a rostl a mohutněl, až byl přibližně tak velký, jako Articuno.

„On se vyvinul,“ zaznělo překvapeně z úst Brendana. „Ano,“ přisvědčil Lee. „To je Pidgeot, poslední vývojová fáze. Je to velmi silný ptačí Pokémon a v lize ti bude hodně užitečný,“ dodal chlapec. Všichni se opět otočili k Articunovi. Articuno uviděl Pidgeota a otočil se a odlétal zpátky k pustým Pěnovým ostrovům. „Lekl se,“ poznamenal spokojeně Brendan.

***

Opět byl nádherný západ slunce. Nebe žhnulo rudě a balón přistával na louce na Cinnabar Islandu. Všichni si vylezli a rozloučili se s Joshem.

***

V Pokémonním Středisku bylo naprosto prázdno. Byla tam jenom sestra Joy. „Dobrý den,“ řekla sestra Joy. „Dobrý den,“ odpověděl Brendan. „Chtěli bychom si pronajmou pokoj na noc,“ řekl. „Ale ano, jistě,“ řekla sestra Joy a podala Brendanovi klíč. „Díky,“ usmál se chlapec a skupinka zamířila nahoru po schodech.

***

Na pokoji si všichni sundali batohy ze zad a sedli si ke stolu. „Takže, jsme konečně na Cinnabar Island,“ prohlásila Elisha. „Co se tady dá dělat?“. „No, co já vím, tak ty vlastníš Spirálovou zkamenělinu, kterou jsi našla na Mt. Moon, ne?“ zeptal se jí Lee. „No ano,“ řekla Elisha a vytáhla z batohu zatočenou zkamenělinu. „No, já jen, že bys ji tady mohla nechat oživit v Pokémona,“ řekl Lee. „To jde?“ vykulila oči dívka. „Ale jistě,“ řekl Lee. „Udělají to ve zdejší Laboratoři. Hned zítra tam můžeme zajít,“ dodal a odešel k posteli a natáhl se na ni. „A co Stadion?“ zeptal se Brendan. „Zítra máme času dost,“ řekla Elisha. Najednou se však z přízemí střediska ozval hlasitý křik. Elisha, Brendan i Lee seběhli dolů a uviděli, že u pultíku stojí starší, holohlavý muž a rychle si povídá se sestrou Joy.

Přišli až k nim a onen muž řekl: „Á, vidím, že jste trenéři. Já jsem Blaine, trenér zdejšího Stadionu. Ale teď mám problém. V Celadonském zámku, který je už staletí zpustošený, jsem někde ztratil klíče od Stadionu. A bez nich na Stadion nemůžu. A ještě jedna věc. Uvnitř Zámku žije zelený Growlithe,“ řekl Blaine.