Brendanův příběh

Majkanový zápas

„Tak, Korálový odznak bude můj,“ prohlásil vesele Brendan a postavil se na nohy na Laprasově krunýři. „Ty si nějak věříš,“ poznamenala vesele Marta. „A neměl bych snad?“ usmál se Brendan. Marta chtěla něco dodat, ale Lapras se zakýval. „Co se děje?“ zeptal se Brendan a Lapras ukázal hlavou na malou tečku na obzoru. „Ale to je Majkanový ostrov,“ zaradoval se Brendan. „To je super! Sissi, těš se!“.

***

Lapras přistál na prázdné pláži v zátoce, ve které se rozkládalo Majkanové město. Brendan s Martou ze všeho nejdřív zašli do Střediska, odkud chtěl Brendan zavolat Elishe na číslo, které mu dala před odjezdem, a zeptat se, jak se má.

Zatímco si Marta něco povídala se sestrou Joy, Brendan si sedl k videofonu. Vyťukal na klávesnici Elishino číslo a po pár vteřinách naskočil obraz. „Ahoj Brendane!“ vykřikla Elisha. „Ahoj,“ usmál se chlapec. „Tak jak se ti daří?“ zeptal se. „A kde vůbec jsi?“. „No, já jsem spolu se sestrou v regionu, který se jmenuje Orre. Je to podivné, ale říká se, že tu nežijí žádní divocí Pokémoni. No a my se sestrou se to snažíme vyvrátit. A máme úspěch, ráno už jsem viděla divokého Skarmoryho. Abys věděl, jsou tu technicky strašně moc vyspělá města a pouště. Dva nebo tři obrovské lesy a to je asi tak všechno. Takže tu nějací divocí Pokémoni žít musejí. A co ty?“ vychrlila ze sebe dívka. „Já? No, já jsem na Majkanovém ostrově a chystám se na zápas o odznak. A je tu se mnou Marta,“ řekl Brendan a poodstoupil od obrazovky, aby Elisha viděla Martu u pultu, jak si povídá se sestrou Joy. „No tak si to užijte, já už zas musím běžet. Před chvílí mi totiž sestra řekla, že někde zahlédla nějakého Trapinche, nebo co.“. „Tak zatím ahoj,“ řekl chlapec a zavěsil.

***

„Tak, a teď vzhůru na Majkanový Stadion,“ řekl Brendan a máchl sevřenou pěstí ve vzduchu. Marta se jenom usmála.

Majkanový Stadion stál na břehu moře, které bylo upravené jako jakási závodní dráha. Brendan otevřel vstupní dveře a oba vešli dovnitř. „Možná bys měl něco vědět,“ řekla Marta, ale než stačila pokračovat, otevřely se dveře v protější stěně a vešla starší dívka s delšími, světle hnědými vlasy. „Ahoj,“ řekla. „Já se jmenuji Sissi. A ty jsi tuším Marta, nedávno jsi tu získala odznak, viď?“ zeptala se a Marta přikývla. „A já jsem Brendan a jdu ten odznak získat taky,“ řekl chlapec. „Dobře tedy,“ řekla Sissi a usmála se.

„Na mém Stadionu, ale vůbec na všech Stadionech na Pomerančových ostrovech se nezápasí v zápasech, ale testují se dovednosti Pokémonů a jejich souhra s trenérem.“. „To zní zajímavě,“ řekl Brendan. „Jaký je tedy můj úkol?“. „Má zkouška se skládá ze dvou částí. První z nich je část, kde si zvolíš Pokémona a ten musí jakýmkoliv útokem sestřelit deset plechovek, vzdálených asi třicet metrů. A můžeme začít,“ řekla Sissi a ukázala na řadu plechovek, která stála na stole podél jedné stěny Stadionu. „Můj Pokémon bude Tangela a plechovky bude sestřelovat Listovou břitvou,“ dodala a pustila ven travního Pokémona, kterého měla i Elisha.

„Listovou břitvu, Tangelo,“ zavelela Sissi a Tangela sestřelila sedm plechovek z deseti. „Dobrá,“ řekla trenérka Stadionu a vrátila svou Tangelu zpět do jejího Pokéballu. „A teď ty,“ řekla. „Tak já si zvolím Dratiniho a ten to provede Vodním dělem,“ řekl Brendan, který se mezitím na Martinu radu poučil o útocích Dratiniho z Pokédexu.

„Dratini, pojď ven!“ zavelel chlapec a Pokémon vyskočil v záblesku světla ven. „Dratini, Vodní dělo,“ prohlásil Brendan a Dratini otevřel tlamičku. Vystřelil z ní proud vody a sestřelil osm plechovek. „Super,“ máchl rukou do vzduchu. Ale v tom Dratini začal zářit a vyvíjet se. Jeho tělo se protáhlo o několik metrů a celá postava se vznesla do vzduchu. Pod krkem se vytvořila svítící koule. Světlo pohaslo a před Brendanem, Martou a Sissi se vznášel Brendanův nový Pokémon – Dragonair. „Dragonair, dračí Pokémon,“ řekl Pokédex. „Je velice vzácný a podle legendy dokáže ovlivňovat počasí.“.

„No to je nádhera,“ řekl Brendan a začal Dragonaira drbat na hlavě.

***

„A teď k druhé část zkoušky,“ řekla Sissi, když stáli venku před mořskou závodní dráhou. „Teď zvítězí ten, kdo jako první propluje cílovou páskou. Můj Pokémon bude Blastoise. Pokéballe, leť.“. Ven vyskočila poslední evoluční fáze Squirtla, Blastoise, velká želva se dvěma ohromnými děly v krunýři. „Blastoise,“ řekl Pokédex. „Želví Pokémon, poslední vývoj Squirtla. Voda z jeho děl má neuvěřitelný tlak.“.

„No dobře, tak můj Pokémon bude Lapras,“ řekl Brendan a vhodil do vody Laprasův Pokéball. Pokémon vyskočil ven a šťastně zakřičel.

***

Brendan i Sissi stáli na krunýřích svých Pokémonů a Marta jim závod odstartovala. Lapras vyrazil rychle vpřed, ale mezi slalomovými tyčemi ztratil náskok a Blastoise se Sissi ho dohnali. Pak Blastoise ale zbrzdil vodní vír, kterým Lapras proplul bez problémů. Ale Blastoise ho poté opět dohnal a to už se blížili k cílové pásce. Propluli jí oba dva nastejno.

***

„No,“ začala Sissi, když stáli před Stadionem a slunce pozvolna zapadalo a obloha se barvila do červena. „První závod, tam jsi vyhrál. To znamená 1:0. A teď to byla remíza, což je 2:1 pro tebe. Tudíž získáváš můj Korálový odznak. Gratuluji,“ řekla, usmála se a stiskla Brendanovi ruku. Brendan v dlani ucítil něco tvrdého. Když ho Sissi pustila, podíval se do dlaně a zjistil, že drží Korálový odznak, který vypadal jako zatočená škeble s polodrahokamem uprostřed závitu. „Nádhera,“ vydechl Brendan a připnul si svůj sedmnáctý odznak na tričko. „Díky moc, Sissi.“. „Nemáš zač, vyhrál jsi. A gratuluji ti ještě jednou k Dragonairovi.“.

***

„A další cíl je?“ zeptala se Marta. Brendan vytáhl mapu, kterou koupili v Mandarinkovém městě a podíval se. „Pupkový ostrov,“ řekl. „Ah, ano, tam mají dobrý Stadion,“ usmála se při vzpomínce Marta. „Povídej o něm,“ řekl Brendan, ale Marta zavrtěla hlavou. „Uvidíš sám.“.

Nasedli na Laprase a na jeho krunýři pomalu vjížděli na moře do záře zapadajícího slunce...