Brendanův příběh

Loupež v laboratoři

„Elisho,“ vydechl Brendan a kývl přitom na profesora Oaka a pana Pokémona. „Copak?“ usmála se dívka. „Nic, jenom... jak se ti daří? A proč telefonuješ s profesorem a panem Pokémonem?“ zeptal se Brendan. „To je ovšem přísně tajné,“ vložil se do toho Pan Pokémon, ale profesor Oak mu věnoval krátký pohled a řekl: „Myslím, že Brendanovi můžeme důvěřovat. Vždyť už toho tolik prožil a plno věcí ví a vůbec, už není malé dítě. A jeho sestřenka, hm...“ zamyslel se profesor Oak. „Crys,“ řekla dívka. „Ano, Crys, hm... není prostě důvod, proč jim to neříct. Povíš jim to ty, Elisho?“.

„Dobře,“ řekla dívka z obrazovky počítače a začala vyprávět. „Tady u nás, v Orre, se začínají vyprávět podivné příběhy. Příběhy o tom, že tu v místním podsvětí vládne nějaký tým, který krade Pokémony trenérům a dělá z nich nějaké... jak to říct... temné Pokémony. Nevíme zatím nic víc, ale můžu říct, že většina temných Pokémonů, se kterými jsme se s mou sestrou setkali, je právě z Johto.“.

„To je zajímavé,“ řekl Brendan a Crys souhlasně přikývla. „Přeju hodně štěstí při pátrání.“. „Já taky,“ přidala se Crys.

***

Profesor Oak a pan Pokémon si s Elishou ještě chvíli povídali, ale pak se všichni rozloučili a PC vypnuli.

„Tak,“ obrátil se pan Pokémon na Brendana a Crys. „Co tu máme pro profesora Elma? Tohleto,“ řekl a ukázal trenérům bílé Pokémonní vejce, s červenými a modrými trojúhelníky.

„Ale to je Pokémoní vejce,“ zalapal po dechu Brendan. „A takové zvláštní, takové jsem nikdy v životě neviděl.“. „Ani já ne,“ přidala se Crys. Chtěla ještě něco dodat, ale vtom něco zapípalo a všichni se lekli.

„Proboha, já už musím jít,“ zděsil se profesor Oak. „Vždyť za hodinu mi začíná můj rozhlasový pořad, který se vysílá z Rádiové věže v Goldenrod City. Mějte se dobře, však se ještě uvidíme.“. S těmito slovy vyběhl ze dveří.

„Takže, po vás budu chtít, aby jste tohleto vejce dopravili do laboratoře profesora Elma, který se na ně chce podívat a pořádně je prozkoumat.“. „Ano, my víme,“ přikývla Crys a Brendan si od pana Pokémona vzal vejce a dal si ho do batohu. Rozloučili se s panem Pokémonem a odešli z jeho domu, ještě se do večera chtěli vrátit do New Bark Town.

***

Brendan a Crys zrovna procházeli kolem Cherrygovského Střediska, když Brendanovi zazvonil PokéGear. Brendan stisknul tlačítko a uslyšel zděšený hlas profesora Elma. „Brendane, Crys, stalo se něco hrozného! Někdo se mi vloupal do laboratoře a odnesl třetího startovního Pokémona, Chikoritu. Vraťte se sem, jak nejrychleji to bude možné.“. „Ano, pane profesore, už jsme na cestě, i s Poké-vejcem,“ řekl Brendan a zavěsil.

„To je hrozné,“ povzdychla si Crys, když prošla bránou z keřů, která jako by označovala vchod do Cherrygrove City. „Ano, to teda je. Snad policie zloděje chytí,“ přitakal Brendan. „Doufejme,“ povzdychla si Crys znovu a přidala do kroku, aby u profesora byli co nejdřív.

***

„Koukej, kam šlapeš!“ ozval se podrážděný výkřik. Brendan, který byl zamyšlený, vůbec nekoukal na cestu a do někoho právě narazil. Potřásl hlavou a uviděl kluka s dlouhými, kaštanovými vlasy, kterému mohlo být tak šestnáct, sedmnáct let, něco mezi Brendanem a Crys.

„Promiň, já jsem nechtěl,“ řekl omluvně Brendan. „Nestalo se ti nic?“. „Ne, ne, ale chtěl bych si dát zápas,“ řekl kluk. „No, my trenéři jsme, ale chvátáme do New Bark Town,“ řekla Crys. „To nevadí, zápas si dáte, prosím!“ vykřikl kluk a Brendan se na sebe s Crys podívali a nakonec tedy Brendan kývl. „Dáme si zápas. Jeden na jednoho. Souhlasíš?“. „Jo, jo, tak jsem na to,“ řekl nedočkavě mladík.

Brendan se postavil na nízký kámen a hodil před sebe Pokéball. „Hoppipe! Volím si tebe!“. Travní Pokémon vyskočil ven, odrazil se od travnaté země a zůstal plachtit ve vzduchu.

„Já si volím Chikoritu!“ vykřikl kluk a hodil před sebe svůj Pokéball. Ven vyskočila travní potvůrka, Chikorita.

„Kdes ji vzal?“ zalapala po dechu Crys. „No kde asi, je to můj první Pokémon,“ ušklíbnul se na dívku chlapec a obrátil se na Brendana. „Začneme.“.

„Dobře. Hoppipe, Pijavičí semínko!“ přikázal Brendan. Hoppip se snesl na zem a z listu vystřelil malé semínko na Chikoritu. To jí zůstalo na hlavičce a začaly z něj vyrůstat dlouhé šlahouny, které travního Pokémona postupně obmotávaly. „Chikorito, Nárazový útok,“ přikázal Brendanův soupeř a Chikorita se rozběhla na Hoppipa, ale ten se vznesl do vzduchu a Chikorita zakopla. Semínko z ní vysálo všechnu energii a ona ztratila vědomí.

„Vrať se,“ řekl chlapec a vrátil jí do Pokéballu. „Určitě se ještě uvidíme,“ kývl na Brendana a Crys a odběhl.

- - -

Tak. Na pika.cz po mě několik tvorů chtělo, aby se Crys jmenovala jinak. Budiž vám to splněno. Od teď je to Kris.

- - -

Brendan a Kris dorazili do New Bark Town. Sluce už skoro zapadalo, ale oni se ihned rozeběhli k Elmově PokéLaboratoři.

Před Laboratoří stálo policejní auto a u něj postávali profesor Elm a jakýsi policista s notesem v ruce. „A co se vlastně stalo?“ ptal se zrovna policista profesora. „No, někdo se mi vloupal do laboratoře a ukradl mi Chikoritu, posledního začátecnického Pokémona, který mi zbyl,“ rozrušeně odpovídal profesor. „A jak ten zloděj vypadal, viděl jste ho?“ zeptal se policista. „No, pokud se dobře pamatuju, tak měl takové hnědočervené vlasy, mohlo mu být tak šestnáct let. Víc jsem nezahlédl, on hned utekl.“.

„Dobře, hned po něm začneme pátrat,“ řekl policista, když si něco dopsal do notesu. „Děkuji vám,“ řekl ulehčeně profesor Elm.

Kris se podívala na Brendana. „Myslíš, že je to ten, co jsme ho potkali?“. „Nevím, tady v okolí má přece plno trnérů Chikority.“. „Ale ten popis seděl,“ řekla Kris. „No… tak se po něm později podíváme, ano? Nech to zatím na policii,“ klidnil ji Brendan. „Dobře,“ kývla. „A teď už pojď za profesorem Elmem.“.

Profesor stál pořád před Laboratoří a smutně se díval za odjíždějícím policejním autem. „Profesore,“ řekl Brendan. „Je nám to líto, a…“ začala Kris, ale profesor ji gestem ruky umlčel. „Copak mi posílá pan Pokémon?“ zeptal se. „No, posílá vám tohleto zajímavé Pokémonní vejce,“ řekl Brendan a vytáhl vejce z batohu.

„Takové jsem ještě neviděl,“ podivil se profesor. „Co v něm asi je za Pokémona?“.