Brendanův příběh

Spojená jeskyně

„Tak, tudyhle se tedy vchází do Spojené jeskyně,“ vydechla Kris. „Je to tak dávno, co jsem tu byl naposledy,“ přitakal Brendan a podíval se na půlkruhový vstup do temné jeskyně. „No, ale projít tudy musíme a třeba si chytíme i nějaké nové Pokémony,“ řekl a vstoupil do jeskyně.

***

Jeskyně byla celkem osvětlená, neznámo jak. Ze stropu sem tam visel krápník a někde potichu odkapávala voda.

„Nic se tu za těch několik let nezměnilo,“ užasnul Brendan a vykročil po cestičce, která vedla do útrob jeskyně.

„Možná, že změnilo,“ řekla záhadně Kris. „Totiž, někde uprostřed jeskyně je něco jako velké jezírko. A tam se prý každý pátek objevuje jeden vzácný Pokémon, Lapras. Ale nikdy se nikomu ho nepovedlo chytit.“. „Lapras? Toho už jsem měl chyceného, ale pak jsem ho pustil zpátky k jeho rodině,“ řekl Brendan a usmál se při vzpomínce. „Teď bych se spíš zabýval nějakým jiným Pokémonem, kterého bych si mohl chytit. Přece jenom míříme na druhý Stadion a dva Pokémoni, to je málo.“. „No, mě zatím stačí,“ ušklíbla se Kris a pokrčila rameny.

***

Mlčky šli několik dalších minut a cestou potkali tři trenéry, ale nikdo z nich nechtěl zápasit.

Brendan vytáhnul PokéDex a najel si stránku o Spojené jeskyni. „Ve Spojené jeskyni, která leží poblíž Azaela Town, žijí tito Pokémoni: Zubat, Sandshrew, Wooper, Quagsire a Onix. Všichni se vyskytují v hojném množství,“ četl mechanickým hlasem PokéDex.

„No, mě osobně by se líbil takový Onix,“ řekl Brendan a představil si v duchu obrovského, kamenného hada. „Ale ani Sandshrew by nebyl k zahození.“. „Onix? A co bys chtěl proboha dělat s takovou velkou zrůdou?“ zeptala se Kris. „No co asi, zápasit,“ usmál se Brendan.

***

PokéDex měl pravdu, že se ve Spojené jeskyni vyskytuje mnoho Pokémonů. I Onixů. Brendan a Kris byli právě někde za jezírkem, které bylo u středu jeskyně, když na ně zpod země zaútočil Onix.

„Hoppipe, volím si tebe!“ vykřikl Brendan a hodil před kamenného hada PokéBall. Ven vyskočil travní Hoppip, na kterého by podle obecných předpokladů měl mít Onix slabost.

„Hoppipe, použij Pijavičí semínko,“ vybral útok Brendan a jeho Pokémon vystřelil na Onixe několik semínek, které se zaryly do škvír, mezi kameny, které tvořily Onixovo tělo a ze semínek vyrostly šlahouny, které ovinuly celého Onixe.

Divoký Pokémon zařval a mávnutím ocasu zavalil Hoppipa kameny. „Hoppipe!“ zakřičel Brendan, ale Hoppip se zpod hromady kamení snadno vyhrabal. „Hoppipe, Listovou břitvu!“ řekl Brendan. (vím, že Hoppip se Razor Leaf asi naučit nemůže, ale tady ho prostě umí XD – pozn. autora).

Travní Pokémon se odrazil od země a z listů na jeho hlavičce vystřelil několik malých, nenápadných a hlavně ostrých lístků. Brendan ani Kris nechápali jak to, ale ten útok složil Onixe na zem do bezvědomí. „UltraBalle, leť!“ řekl Brendan a vrhnul na ležícího Onixe jeden z UltraBallů, které mu zbyly ještě z jeho cesty v Hoennu.

Žlutočerný míček vtáhnul obrovského Onixe do sebe a zavřel se. Ozvalo se několik zapípání a míček sebou začal házet. Sem, tam, sem tam…. A konec. Uklidnil se.

„No super! Mám dalšího Pokémona,“ zaradoval se klasicky Brendan a zdvihl UltraBall s Onixem a zmenšený si ho připnul k opasku.

***

„Už se nemůžu dočkat, až tě s ním uvidím zápasit,“ řekla Kris Brendanovi. „Věř mi, že já taky ne,“ usmál se mladík.

Naši hrdinové se blížili k východu ze Spojené jeskyně. Když vyšli ven, oslepilo je na okamžik jasné sluneční světlo. „No teda,“ vykřikla Kris a rychle si zaclonila oči.

„Je vidět, že nejste zvyklí na tmu v jeskyních a rychlý přechod do slunečního světla,“ pronesl někdo hlubokým hlasem za jejich zády. Brendan i Kris se otočili a uviděli tlustého muže v zelené vestě, s batohem na zádech.

Brendanovi někoho připomněl. Hlavou mu probleskla nejasná vzpomínka na Dewfordský ostrov a tamější jeskyni… kde byli s Elishou…a někdo jim tam dal Pomůcku 05… Záblesk…To byl on…Tulák!

„Vy jste… vy jste ten Tulák z Hoennu, z Dewfordského ostrova, co nám tenkrát dal útok Záblesk!“ vykřikl Brendan a usmál se. „Ano, chlapče, jsem to já,“ usmál se muž a pokračoval: „Vydal jsem se zkoumat jeskyně do Johto, slyšel jsem, že ve Spojené jeskyni jsou nějaké další stavby, spojené s Unowny, tak je tu hledám. Ale teď hledám někoho, kdo by si dal zápas v Pokémonu.“. „Tak to jste už našel,“ řekl Brendan a vytáhl PokéBall s Onixem. „Mám nově chyceného Pokémona, tak ho vyzkouším! Onixi, leť!“.

„To vypadá na tvrdý zápas,“ zamyslel se Tulák. „No, zkusíme mého nejvěrnějšího Pokémona. Tropiusi!“.

Z Tulákova PokéBallu vyskočil obrovský dinosaur s dlouhým krkem, místo uší měl trs banánů a na těle měl velké listy. „Co to je?“ podivila se Kris. „To je Tropius,“ prohlásil její PokéDex. „Travní a létající typ. Žije jen v pralesích Hoennu, nikde jinde dosud jeho výskyt nebyl zaznamenán. Živí se výhradně ovocem, zvaným Bobule.“. „Travní typ? To ale znamená, že máte velkou výhodu,“ poznamenala Kris směrem k Tulákovi. „To tedy nemám, za prvé můj Tropius neumí jediný travní útok a za druhé je to taky létající typ, proti kterému má zase výhodu Onix,“ usmál se Tulák. „Ale teď už by mohl začít zápas!“.

***

Dva obrovští Pokémoni stáli na velké louce proti sobě, připraveni na zápas a čekali na povely svých trenérů. První začal Tulák: „Tropiusi, použij Dupnutí.“ Dinosaurus zamával travnatými křídly a vzlétl do vzduchu. Pak přestal mávat křídly a spadnul přímo na Onixe, který zařval a lehnul si na zem. „Onixi, no tak, vzpamatuj se,“ povzbuzoval svého Pokémona Brendan. Onix se houpavě napřímil a čekal na příkazy. „Onixi, Kamennou smršť!“ zněl povel. Onix mávnul ocasem a zavalil Tropiuse hromadou kamení. Tropius už už vypadal, že omdlí, ale pak se postavil. „Tropiusi, Hbitý útok a pak Ránu tělem!“ přikázal Tulák travnímu Pokémonovi a ten se rozdusal na Onixe. „Onixi, uhni,“ zavolal Brendan, ale už bylo pozdě. Tropius do Onixe narazil a pak na něj ještě jednou skočil. Onix se se zařváním skácel na zem. „Vrať se!“.

***

„Tak…budu ho muset asi trochu vytrénovat,“ usmál se Brendan a stiskl napřaženou Tulákovu ruku. „Trénuj dobře,“ řekl Tulák, kývl na Kris a odešel do Spojené jeskyně.

Jelikož se už slunce začínalo sklánět na obzor, vydali se Kris a Brendan do Azaela Town, malé vesničky, kterou už měli na dohled.