Brendanův příběh

Bugsy a Rival

Ráno se Brendan na Kris vydali najít Stadion. Kris netušila nic o Brendanově nočním trénování. Netušila, že trénoval snad dvě hodiny s divokými lesními Pokémony.

***

Stadion bylo jednoduché najít – byla to obrovská budova kousek za vesnicí. „Takže,“ řekl Brendan. „Pokud se nepletu, mají tady hmyzí Pokémony, ne?“. „Jo, to si pomatuješ dobře,“ odkývala mu to Kris a otevřela prosklené dveře do budovy.

***

Stadion měl jednu zvláštnost – nad zápasištěm nebyl strop, ale otevřené nebe. Kolem dokola zápasící plochy stály různě vysoké stromy a na ploše rostla docela vysoká tráva.

Brendan a Kris se rozhlíželi po Vedoucím Stadionu, ale nemohli ho najít. „Potřebujete něco?“ ozvalo se zezhora. Brendan pohlédl nahoru a uviděl chlapce, možná tak v jeho věku, jak sedí na větvi stromu. „Jo, potřebovali bychom najít zdejšího Vůdce Stadionu, nevíš, kde by mohl být?“. „Hm... přímo tady,“ řekl kluk a rukou si prohrábl dlouhé zelené vlasy. „Já jsem Bugsy, zdejší gym leader.“. „To je dobře,“ usmál se Brendan. „V tom případě tě oba vyzýváme na zápas.“

***

Začínal Brendan. Postavil se na opačný konec zápasiště, než Bugsy a vytáhl PokéBall. „Zápas bude klasický, jeden na jednoho, každý smí použít dva Pokémony. Zápas nemá časové omezení,“ prohlásil rozhodčí a barevnými vlaječkami odmávl začátek zápasu.

„Já si volím Cyndaquila!“ vykřiknul Brendan a hodil do středu stadionu PokéBall. Ven vyskočila ohnivá myška a během několika vteřin nažhavila plameny na svých zádech.

„Začnu s Beedrill,“ řekl Bugsy. „Leť!“. Z jeho PokéBallu vyletěla velká včela a začala rychle poletovat ve vzduchu. Zatímco Kris zkoumala Beedrill v PokéDexu, Bugsy zahájil útok. „Beedrill, použij Hbitost!“. Beedrill zamávala křídly a zmizela. Prostě zmizela. Brendan a Cyndaquill se zmateně rozhlíželi, ale včelího Pokémona nemohli spatřit. „Překvapení, co?“ usmál se škodolibě Bugsy. „Beedrill, Zuřivé škrábání!“. Beedrill se najednou zjevila odnikud a letěla s napřaženými kopími na rukou na Cyndaquilla. „Kouřovou clonu!“ vykřiknul Brendan a Cyndaquill začal kašlat kouř. Než k němu Beedrill doletěla, už byl ztracen v kouři. Beedrill se zarazila ve vzduchu a nemohla nic vidět. „Beedrill, odfoukni ten kouř křídly,“ řekl Bugsy. Beedrill začala rychle mávat křídly a kouř během několika sekund odvanula. „Cyndaquille, Plamenomet!“ nečekal už na nic Brendan a sledoval svého Pokémona, jak okamžitě na Beedrill vystřelil plameny. To mělo za následek, že Beedrill spadla na zem. „A teď, Cyndaquile, Nárazový útok!“. Cyndaquill se rozeběhl a skočil na Beedrill, v jejímž těle ošklivě křuplo a vrátil se zpátky k Brendanovi. Beedrill se protočily oči a omdlela.

„Beedrill není schopna pokračovat,“ prohlásil rozhodčí a Bugsy zamračeně vrátil Beedrill do PokéBallu a pochválil ji. „Bezva, Cyndaquille, jen tak dál,“ zavolal vesele Brendan.

„Tak dobře,“ ozval se Bugsy. „To ještě není zdaleka konec. Surskite!“. Ven z jeho vrženého GreatBallu vyskočilo něco, co bychom mohli přirovnat k naší vodoměrce. Pokémon stál na dlouhých nohou a houpal se ze strany na stranu.

„Co to je?“ podivil se Brendan a Kris taky, protože ani jeden z nich takového Pokémona v životě neviděli. Oba vytáhli PokéDexy a naskenovali Pokémona. „To je Surskit, vodní a hmyzí Pokémon. Žije jen v Hoennu, v přírodě, kde jsou velká jezera.“.

„Páni, tak o tom ani nevím,“ usmál se Brendan. „Ale pokračujeme v zápase. Cyndaquile, Plamenomet!“. Cyndaquill otevřel tlamičku a z ní vyšlehly plameny na Surskita. „Uhni stranou a pak použij Bublinový paprsek!“ přikázal Surskitovi Bugsy a hmyzí Pokémon před plameny uskočil pryč. Pak otevřel tlamičku a začal z ní doslova střílet bubliny na Cyndaquila. Ohnivý Pokémon se otřásl.

„Hbitý útok!“ zavelel Brendan. Cyndaquill se rozeběhl a narazil do Surskita, který odlétl o kus dál. „Surskite! Vodní dělo!“. Surskit zlil Cyndaquila vodou a to už bylo moc. Brendanův Pokémon omdlel. „Vrať se, bojoval jsi vážně dobře,“ řekl Brendan, když vracel svého Pokémona zpátky do jeho PokéBallu.

„Woopere!“ zavelel Brendan. „Leť!“. Vodní a zemní Pokémon vyskočil ven. „Woopere! Blátivou střelu!“. Wooper otevřel tlamičku a začal po Surskitovi střílet bahno. A protože byl Surskit unavený ze zápasu s Cyndaquilem, tak omdlel.

„A je to!“ vykřikl Brendan a objal Woopera. „Mám další odznak!“. „Ano, to máš,“ přisvědčil Bugsy a přistoupil k Brendanovi. Podal mu ruku a na ní ležel odznak ve tvaru Ledyby, chcete-li, tak berušky. Brendan si ho vzal, kývnul na Bugsyho a připnul si ho vedle Zefírového odznaku.

„A teď jsem na řadě já,“ usmála se Kris.

***

„Už mi zbývá jen jeden Pokémon,“ oznámil Bugsy. „Ale ten nejsilnější.“. „Nevadí,“ usmála se Kris a vytáhla PokéBall. „Totodile, volím si tebe!“. Vodní krokodýl vyskočil ven a začal okolo Kris tancovat.

„Dobře. Můj Pokémon bude Scyther! Leť!“ vykřikl Bugsy. „Zuřivé škrábání!“. Scyther zacvakal břitvami a doskákal k Totodilovi. „Uhni!“ zavolala Kris, ale už bylo pozdě. Scyther několikrát seknul Totodila po hlavě břitvami. Ale Totodilovi to kupodivu nějak moc nevadilo. „Totodile! Pokousání!“. Totodile se rozeběhl a skočil na Scythera, který se snažil uhnout, ale nestihnul to. Totodile se mu zakousl do paže. Scyther zařval a snažil se Totodila setřást. Ale nepovedlo se mu to. Totodile se zakousl a držel. „Scythere! Soustředěnou energii a potom Falešnou ránu!“ přikázal Pokémonovi Bugsy.

Scyther na chvíli zavřel oči a snažil se nevnímat bolest v místě, kde do něj byl zakouslý Totodile. Pak je otevřel a mávl druhou paží a udeřil Totodila, který se pustil a spadl na zem. „Totodile, jsi v pořádku?“ zavolala zděšeně Kris na svého Pokémona. Totodile zakřičel a začal tancovat. „Bezva,“ vydechla si dívka. „Tak použij-“. Totodila zalilo bílé světlo. Začal se vyvíjet. Vyrostl do výšky asi o třicet centimetrů a celá jeho postava celkově zesílila. „On.. se vyvinul,“ zalknul se Brendan a obrátil se na Kris. „Gratuluju.“. „Ale... co to je?“ zeptala se Kris a její PokéDex jí odpověděl: „To je Croconaw. Vyšší evoluční stupeň Totodilea. Má o hodně silnější čelisti a umí se rychleji pohybovat.“. „Záchrana v pravou chvíli,“ řekla Kris. „Toto... eheh, tedy, Croconawe, použij znovu Pokousání!“. „Ne!“ vykřikl Bugsy. „Já to vzdávám! Scythera by to moc bolelo! Vrať se!“.

Brendan otevřel údivem pusu. Gym Leader, a vzdal zápas? No teda. Ale... zase rozumí svým Pokémonům, a to je dobře...

„No jak myslíš,“ usmála se Kris. „Croconawe, děkuju ti. Byl jsi výborný.“. A vrátila krokodýlího Pokémona do PokéBallu.

***

Naši kamarádi se rozloučili s Bugsym a po vyléčení Pokémonů ve Středisku se vydali dál. Azaela Town pomalu nechávali za sebou, když v tom na ně někdo zakřičel. „Hej, vy dva!“. Brendan i Kris se otočili a na kopci uviděli stát povědomou postavu s dlouhými, červenými vlasy. „Ty,“ ucedil Brendan mezi zuby. „Ano, já,“ usmál se kluk a seskočil k nim. „Tak jak se vám daří?“. „Mmm... dobře,“ odpověděla Kris a zadívala se na chlapce. „To je dobře. Se zatím mějte, jen jsem vás chtěl vidět. Zdarec,“ řekl, usmál se na Kris a odešel.