Harryho Dobrodružství

Dopis, který zmizel

Harry se cítil mizerně.Při hodině lektvarů si na něj Snape zasedl ještě víc než dřív.Peskoval ho kde mohl a během jedné hodiny srazil Nebelvíru padesát bodů.Všichni Nebelvírští věděli že to není fér,a když hodina konečně skončila,svorně reptali.Harry byl podivně zamlklý.Přemýšlel.Co mělo znamenat dopolední zezelenání jeho jizvy?A co ten sen o Voldemortovi?Mělo to vůbec vysvětlení?Ne."Je to idiot!"reptal Ron."Rone!"pohoršeně ho napomenula Hermiona."A co?Tak řekni že není!"naštval se na ni Ron.Dean Thomas se Seamusem Finniganem se opodál o něčem dohadovali.Sem tam k Ronovi,Hermioně a Harrymu dolétla slova jako:"Srazit padesát bodů!Padesát!Co si o sobě myslí!" Mysleli si zřejmě to samé co Ron.Když procházeli kolem Zmijozelských,všichni jim nastavovali nohy nebo je kopali do holení.Nejvíc ran utržil Harry -ale statečně jim čelil a oplácel.Z Hermiony se stala dravá lvice:rvala se davem co mohla,a když jí pod ruku přišel Malfoy,praštila ho učebnicí Lektvarů po hlavě."Á,naše šmejdka!" poznamenal zlostně Malfoy a oči se mu zaleskly.Zmijozelští řvali smíchy."Rictuse.........."chtěla vyřknout Hermiona,někdo jí však strhl ruku s hůlkou stranou.Byl to Harry."Pojď,kouzel už dneska bylo dost,"vysvětlil Harry.Prorazili se davem cestou na hodinu Přeměňování a zmizeli Malfoyovi z očí.Při hodině přeměňování nikdo z Nebelvírských nepromluvil ani slovo.Profesorka Mc Gonagallová si toho všimla a zeptala se:"Co je to s vámi,třído!" "Snape,"vyrazila ze sebe Hermiona."Srazil nám padesát bodů!"přidala se Parvati Patilová. Jeden přes druhého ted vyprávěli,jak si na ně Snape zasedl.Nikdo ovšem nevěděl,proč přesně ..Tušili,že to má co společného s Harrym.Profesorka Gonagallová na něj zkoumavě pohlédla.Nereagoval.Po skončení vyučování šel do ložnic,popadl své koště a vypálil ven,aniž by komukoli řekl kam jde.Přešel až k famfrpálovému hřišti,které bylo prázdné a tiché.Zvedl koště do vzduchu,nasedl,odlepil se od země a letěl.Byl to super pocit.....Do společenské místnosti přišel až po sedmé hodině.George a Fred na něj cosi pokřikovali a mávali na něj karikaturami Snapea,Dean kreslil Malfoye(nemožně se šklebícího).Neměl na to náladu.Zamířil rovnou do ložnice,kde na něj čekal Ron.Chtěl se ho na něco zeptat,když ale viděl jeho nevrlý pohled,zmlkl.

Jako kdyby neměl ještě málo starostí,cosi v noci napadlo Rona.Harry se probudil jako první a zjistil,že Ron je zmražený.Vstal a vrhl se k němu:"Rone!Probuď se Rone!"šeptl zoufale.Ron se neprobudil.Rychle vzbudil Deana a Seamuse,aby mu pomohli dostat Rona na ošetřovnu.Pro něho samotného byl příliš těžký.Všichni byli z útoku šokovaní.Tedy kromě zmijozelských .Malfoyovi to učividně udělalo velkou radost-tvářil se jako by se jeho narozeniny předběhly.Harry ho zaslechl ,jak při snídani vypráví celému stolu:"Podívejte,co se stalo s Weasleyem!Opravdu lituju že nezabili ještě Pottera a Grangerovou!"za souhlasného přikyvování všech zmijozelských.Hermionou to také velmi otřáslo,ale snažila se na sobě nic nedat znát.Harry věděl jak jí je.I jemu bylo podivně úzko ...

Profesorka Gonagallová projevila obrovský soucit,když Harryho,Hermionu a všechny Weasleyovy poslala zpět do společenské místnosti.Za chvíli k nim přišla a něco jim říkala.Nikdo jí pořádně nevnímal.Ginny plakala.Hermiona ji utěšovala,sama však měla co dělat aby se nerozbrečela.Fred a George nechali svých obvyklých vtípků a stáli tam neobyčejně vážně:na ně dva to působilo skoro komicky.Byli přece vždy plni humoru,který je však rázem přešel.Hned jak profesorka Mc Gonagallová odešla,Hermiona se někam vydala-nikdo ji nezadržel.Percy šel také pryč-jak jim oznámil,šel do sovince poslat sovu rodičům.. Všichni ostatní zůstali sedět v křeslech společenské místnosti.Nikdo nevěděl jak tam vlastně byli dlouho.Dívali se před sebe a mlčeli.Konečně se Harry zvedl a se slovy:"Já už to nevydržím. Nenechám ho samotného.Jdu za Ronem!"odešel.

Zamířil si to rovnou na ošetřovnu,kam předtím odnesli Rona(madam Pomfreyová je poslala na snídani,a potom at si odpočinou).Madam Pomfreyová ho ochotně pustila dovnitř.Ron tam ležel na posteli stále nehybný."Proč...copak to nejde vyléčit?Co se mu stalo?"řekl Harry klidným hlasem madam Pomfreyové."To,co mu to způsobilo,nebylo obyčejné zmrazovací kouzlo,které dokážu v momentě rozmrazit.Bylo to horší.Dokonce nepomohl ani Rozmrazovací lektvar."Harry se díval na Rona.Jak by si přál,aby jeho vlasy měly zase tu ohnivou barvu,a ne tu chladně ledovou!Nemělo smysl tam stát a zírat do němé tváře přítele.Tímhle mu přece nepomůže!"Půjdu hledat Hermionu.Zkusíme ti pomoct."utěšoval Rona,ale spíš sám sebe.Nevěděl,jak by mu mohl pomoci.Když to nedokázala ani madam Pomfreyová!Vyšel z ošetřovny,kde stejně nemohl být ničím užitečný a vydal se na umývárnu Ufňukané Uršuly.Nevěděl vůbec,jestli tam Hermionu najde,spíš to tušil.Vešel.Jako obvykle tam byla potopa.Hermiona byla pravděpodomně zamčená v první kabince z kraje.Pokud to ovšem byla ona.Kdo jiný ale?Její pláč byl mnohem usedavější než Uršulin.Harry zaklepal:"Hermiono?" "Nech mě být!"vyjela na něj podrážděně Hermiona."Víš,já jen chtěl...." Všimla si jeho nejistoty. "Tak jo,"odemkla dveře.Oči měla zarudlé a nos červený jak bambuli."Promiň já.."nevěděl co říct.Neobratně ji pohladil po vlasech."Co Ron?"zeptala se."Byl jsem na ošetřovně.Madam Pomfreyová říkala že.."selhal mu hlas.nevěděl,jak má tuhle skutečnost vysvětlit,tak,aby Hermionu víc nezarmoutil."Je to s ním opravdu zlé,"pokračoval a hlas se mu chvěl."Asi to není obvyklé zmrazení,říkala že nepomohl ani Rozmrazovací Lektvar." "A ten prý pomáhá na vše zmražené."dodal. "Ale ne na Rona."špitla Hermiona.

Trvalo celé dva měsíce,než se Ron uzdravil. Chodili za ním každý den na ošetřovnu ,ale jeho stav se stále nelepšil. Nikdo nevěděl,jak mu pomoci.Hermiona navrhla madam Pomfreyové aby zkusila mandragory,ty přece zakleté osoby přivedou zpět do původního stavu,ošetřovatelka však odmítla:"Ne milánku,to opravdu nejde."Harry s Hermionou zůstávali u Rona každý den odpoledne,Harry nepřišel jen když měl famfrpálové tréninky.Úkoly si dělali až večer,přičemž byli nesoustředění a to se odrazilo v jejich prospěchu.Hermiona už nebyla nejlepší,zato Lavender Brownová vedla.Když na ošetřovně zrovna nebyl Harry,za bráškou přišla jeho malá sestřička Ginny.Průběžně tam chodili i ostatní Weasleyovi.Po celé škole vládl neklid.Neville všem říkal,že útočník chtěl zaútočit na něj,jen si spletl postel.Ostatní chlapci mu vysvětlovali,že to tak není,ale i oni byli zmatení. Dean přistrčil k dveřím ložnice vždy večer židli,aby se pachatel nemohl vrátit znova.Všichni dávali pozor hlavně na Harryho a nespouštěli ho z očí,až mu ta pozornost vadila.Po měsíci madam Pomfreyová sehnala přísady do nového lektvaru,další měsíc je vžak musela nechat louhovat.Rozdrtit dračí játra musela přesně za úplňku,čímž se doba do úplného udělání lektvaru ještě prodloužila.Konečně byl Oživující lektvar hotový.Další problém byl však v jeho podání.S tím si poradila Hermiona,jednoduchým kouzlem otevřela Ronovi ústa,aby do nich mohli nalít lektvar.Ron oživl.Všichni z toho měli radost."Rone,jak ti je?"staral se Harry."Docela fajn,proč tu jsem ?Já zas půjdu."zvedl se k odchodu,ošetřovatelka ho však zastavila."Ne ne,to nepůjde.Jste můj pacient a já za vás mám zodpovědnost."A nechala si ho na ošetřovně dalších čtrnáct dní.Po dlouhé době strávené na ošetřovně se Ron vrátil do ruchu školního života.Kdekoli se však objevil a potkal Malfoye ,Malfoy se mu vysmíval.Harryho už to přestávalo bavit.Rona taky.Jednou už to oba nevydrželi a natáhli ruce s hůlkami namířenými na Malfoye.Hermiona byla ale pohotová a zasáhla dřív než oni.Vykřikla"Expelliarmus!"a vzápětí držela obě hůlky ve svých rukou."To nesmíte,zvlášt ne po tom co se stalo minule"vysvětlila suše.Oba ji probodli pohledem.Byli vzteklí,že jim nedovolila zasáhnout.A bez hůlek nemohli dělat vůbec nic.Jejich pohledy ji znervozňovaly,zastrčila hůlky do kapes hábitu a utekla do knihovny."A co naše hůlky?"vyhřikli oba a běželi za ní.Malfoy se válel smíchy.Hermiona se někde schovala.Nedohonili jí.Stáli tam na školní chodbě bezradní.Co když jim je nevrátí?Oba je to nesmírně štvalo.

Při další hodině jim hůlky vrátila.Bez omluvy.To co udělala,považovala za správné."Ta je tak tvrdohlavá!Myslí si,že má vždycky pravdu!"vztekal se Ron.Měli zrovna Létání,ze školní budovy se přemístili ven se svými koštaty. "Ještě štěstí že tu není zmijozel.To bych asi nepřežil!"řekl Ron Harrymu,když se trochu uklidnil.Nasedli na koštata.Hermiona se na ně ani nepodívala,a to stála jen dvě místa od nich.Vzlétli.Harry bezmyšlenkovitě vyrazil pryč,nedbal na pískání píštalky madam Hoochové aby se vrátil zpět.Opsal ve vzduchu ladnou smyčku a dolétl k zemi."Omlouvám se"řekl."Dobře tedy,pokud by se to ale opakovalo,byla bych nucena strhnout Nebelvíru pět bodů"řekla madam Hoochová.

Na konci dne už byli tak unavení,že stěží viděli.Po večeři se odebrali do Nebelvírské společenské místnosti.Cestou se však stalo ještě něco.Harry šel sám,dřív než všichni ostatní.Chtěl se ještě stavit v ložnici pro svůj neviditelný plášt-chtěl se dnes v noci porozhlédnout po hradu.Sáhl si do hábitu,jako by se chtěl ubezpečit že svou hůlku má opravdu u sebe.Byla tam.Nahmatal však ještě něco,něco,co tam nikdy nedal.Vytáhl obálku.Byla zažloutlá,patrně dost stará.Nic na ní nebylo napsáno,dokonce i známka chyběla.Harry ji otočil na zadní stranu.Uviděl malou obrazovku,která se stále zvětšovala.Když byla už tak velká jako sama obálka,zastavila se.Harry spatřil nejdřív rozmazanou,maličkou postavu,která rostla a stávala se ostřejší.Byl to on sám.Jeho dvojník držel v ruce obálku.Otevřel ji.Vevnitř byl jakýsi pergamen.Čistý,nepopsaný.Malý Harry vytáhl hůlku,třikrát na dopis poklepal a pronesl :"Apparecium"Skutečný Harry spěšně také vytáhl hůlku.Jeho obraz se nepatrně usmál.Řekl:"Přišel jsem ti sdělit něco důležitého."Na pergamenu,stejném jako byla obálka,se začaly objevovat slova.Byla psaná úhledným,červeným písmem.Malý Harry zmizel.Obálka se sama otevřela.Harry na ni nevěřícně zíral.Vytáhl pergamen uvnitř,poklepal na něj a pronesl kouzelnou formuli.Dychtivě četl:

Milý Harry,

Dnes v noci se Tě někdo pokusí zabít. Ukryj se a nevycházej ven. Tvuj přítel

Nebylo to písmo ani Brumbála ani Siriuse nebo Hagrida.Ale koho? "Harry!"ozvaly se blízko něj dva udýchané hlasy . "Cos to tu prováděl?" Doběhli k němu Ron s Hermionou."Co to máš?"zajímal se Ron.Také Hermiona mu zvědavě nahlížela přes rameno."Dopis.Jenže nevím od koho." "Jakto že to nevíš?" "Nepodepsal se jménem.Přečtěte si to.Moc moudrej z toho nejsem."a strčil překvapenému Ronovi dopis do ruky."Ale Harry,"rozesmála se Hermiona,"Vždyt je to jen pergamen!" "Taky tam nic nevidím!"řekl Ron."Podívej se pořádně.Musíš přece něco vidět!" "Harry,tam opravdu nic není.Je to jen kus starého pergamenu!"řekla Hermiona."Ale ne,byl psaný neviditelným inkoustem!Zviditelnil jsem to!"a podíval se se na pergamen.Slova tam pořád byla,ale méně čitelná.Pak dopis zmizel i pro něj samotného.Shořel na popel,ale plameny se Harryho,Rona a Hermiony ani nedotkly,přesto že stáli těsně u něj.Co to mělo znamenat?A kdo se ho pokusí zabít?A kdo je ten tajemný přítel?