Zpátky v čase
Přistáli-pokud se tak dá nazvat cesta časem.Harry se rozhlédl.Bylo docela těžké prohlédnout tu černou,tmavou tmu.Stáli před menším domkem.Stál uprostřed vesnice,avšak skryt před pohledy dotěrných mudlů.Přistoupili blíž.Harry se zeptal:"Tati,je tam mamka?" Odpověděl mu:"Je.Ale ted tě neuvidí..neuvidím tě ani já." "Ale proč?" "Psst.." dal Harrymu James najevo aby mlčel.Podíval se na hodinky:"Za minutu bude přesně půl šesté,čas,kdy jsem přišel domů.Dívej se pozorně,Harry,a dobře poslouchej." Harry chtěl říct:Jasně!,ale nemohl.Věděl,že tohle je před patnácti lety.On tehdy nebyl..alespoň ne tak velký jako ted.Byl moc malý na to,aby si to pamatoval..Rozhodl se raději mlčet a poslouchat,co se bude dít.Jeho otec zlehka dvakrát zaklepal.Zřejmě to byl smluvený signál..Nikdo vevnitř se neozval."Lily,to jsem já,James."řekl o něco hlasitěji.Harryho maminka otevřela s úsměvem na rtech "Vařím večeři." James si svlékl špičatou,kouzelnickou čepici a popošel z úzké a tmavé chodby do obývacího pokoje.Lily se mezitím vrátila z kuchyně,místo přivítání se však zeptala:"Kde jsi byl tak dlouho?Je po setmění a...." "Svítil jsem si hůlkou." "Mohl si na tebe počíhat ON..." "Lily,já se Voldemorta nebojím..Co Harry?" "Harry mi tu brečel." "Co je mu?"řekl ustrašeně,vstal z křesla a zamířil do ložnice ke kolíbce.Skutečný Harry šel za ním, v klidu,nepřemýšlel o hrozícím nebezpečí.. Lily zavolala :"Jamesi?Někdo venku.." James právě držel malého Harryho v náručí.Harry se usmíval a mával ručičkama.James vzal Harryho k Lily a podal jí ho.Něžně ho přivinula k sobě."Vezmi si ho.Půjdu se podívat kdo je venku." "Bud opatrný.Máš u sebe hůlku,Jamesi?" "Ano,samozřejmě."odpověděl prostě. "Za chvilku jsem zpátky." Seběhl po schodech směrem ke dveřím.Harryho maminka se mazlila se svým synem.Propukl v pláč. "No tak,přece bys neplakal..Seš velkej mámin kluk.."dala mu pusu. "Velký" Harry ji dychtivě sledoval,každý její pohyb i nepatrné gesto.Ted ji viděl,viděl na vlastní oči jak ho má ráda..Pootočila malému Harrymu levou ručkou.A tu si Harry všiml-byl na ni nakreslený zářivě zelený kříž. Slyšeli někoho křičet.Byl to James.Paprskem,kterým neviditelně propálil dveře,viděl Voldemorta."Lily,je to on,rychle seber Harryho a utečte!" Vzápětí Voldemort byl u nich.Přemístil se-stál ted velmi blízko Lily."Chá,mudlovská šmejdko!"posmíval se. "Ne!"přemístil se k nim James.Chtěli se společně přemístit,ale..'Táta ji tu nechtěl nechat samotnou se mnou' blesklo hlavou překvapenému Harrymu.Jeho rodiče ted stáli s vyhrnutými rukávy hábitů ,napřaženými hůlkami a odhodlaným výrazem ve tvářích.Lily stále držela Harryho u sebe-vykouzlila jakousi podpěru ve vzduchu.Měla co dělat,aby vykouzlila něco tak silného,aby udrželo Harryho a bylo neviditelné..věděla,že tohle kouzlo je lehce porušitelné,i když je neviditelné..Kdyby Voldemort postřehl,že tohle kouzlo udělala..Když někdo vykouzlí pro své dítě něco,čím ho k sobě poutá a někdo jiný pouto přeruší,připoutaný objekt zemře..Tohle všechno Lily věděla,a přece musela něco udělat se svým dítětem.. "Expelliarmus!"vykřikli současně.Voldemort na to nic."Dětinské.Jak moc,"lenivě,znuděně řekl.Svým způsobem Harrymu připomněl pana Malfoye. "Thexpell!".Ani tohle Voldemorta neodzbrojilo.Harry si domyslel,že to byla zkratka složených slov ,three-třikrát' a expelliarmus. "Avada Kedavra!"zamířil Voldemort na Jamese.Ten se mrtev skácel k zemi."Jamesi!"vykřikla Lily."A ted..Třeba tohohle mrňouse.." "Proč?Nech nás být!" "Bude podobný svýmu otci..taková pakáž..bude to jen další mudlovskej šmejd v řadě.." To už Harry nevydržel.Nemohl se jen dívat,jak mu lord Voldemort pozabíjí rodinu..Stoupl si před matku-chtěl ji bránit-Voldemort však s jeho maminkou mluvil nerušeně dál..Harry si uvědomil,že jediný Harry tady je to mi mimčo,ne on.Díval se tedy dál,a z očí mu ukápla slza..Bylo to snad poprvé co brečel...Zároveň byl ale plný nenávisti,té nejhorší nenávisti jaké byl schopen... "Jeho nesmíš,ne!" "Ale ano.." smál se jí do očí Voldemort.V Harrym to vřelo vzteky..Měl chuť Voldemorta zabít..Jediný kdo zabíjel byl ale Voldemort:"Avada Kedavra!" zamířil na Harryho. Lily se s Harrym vrhla k zemi,držela ho co nejpevněji,aby ho skryla před smrtícím paprskem zeleného světla..Zároveň vykřikla jakousi obranou formuli,odzbrojovací kouzlo či co to bylo.Její paprsek stříbrného záření se střetl s Voldemotovým."Ustup,ty hloupá holko!" "Ne!!!!!" "Dobře,jak chceš.První udělám tebe,"pozdvihl svou ruku se škodolibým úsměvem Voldemort.Harry se po něm vrhl..minul cíl.Voldemort Lily zabil.Harry se k ní sklonil."Mami,tati...."už se nenamáhal přemáhat,skrývat slzy toho nejhlubšího smutku.. "Sleduj,ty prcku,co jsem udělal s tou hnusnou ..s tvou milovanou matkou..a tvým otcem,který nestál za nic..A ted ty,souhlasíš?"smál se Voldemort svým krutým smíchem sám pro sebe..Miminko-Harry ani nedutal.Voldemort vyřkl smrtící kletbu proti Harrymu.V tom okamžiku si Harry sáhl na čelo..pálení jizvy způsobila vzpomínka..Vzpomněl si na nějaký kostelíček,ve kterém byl velký kříž..zelený kříž.Ve stejné chvíli se kletba obrátila proti Voldemortovi,který zmizel..Harryho cosi zvedlo do výše.Cítil,jak se s ním vše točí..Nechával za sebou Godrikův důl i vše co s ním souviselo..své mrtvé rodiče. Byl zpět v pracovně profesora Brumbála... Stáli tam jeho rodiče. "Proč jsem nemohl nic udělat?V Hermionině obraceči jsem mohl!" "Harry,tohle jsou věci které se musíš naučit přijmout..To už nezměníš."řekla jeho maminka laskavě."Ale já chtěl!Měl bych vás,rodinu,nemusel bych žít s Dursleyovými celých jedenáct dlouhých let.." "Musíš se přes to přenést.Pamatuješ si z té návštěvy něco?" "Že mi Voldemort zabil to nejcennější co jsem měl,s veškerou krutostí ani nevím proč vlastně..." "Dozvíš se to až přijde ten správný čas.."řekl James. "Ne,všiml sis jednoho detailu?"Pokračovala klidně Lily. "Žádnýho." "Tvé ruky Harry.Symbol štěstí.Kdyby tě nechránila má láska,nezmizel by.Zmizí až když bude přerušen jiným kouzlem,silnějším.." "Symbol?" "Do dalšího boje." doplnil James. "Tak o to šlo?" "Už musíme jít.Zatím sbohem,Harry."A byli pryč ,jako obláček šedého dýmu.Do pracovny vešel profesor Brumbál. "Můžu jít?"zeptal se ho Harry.S těmi všemi zážitky tam nechtěl zůstávat déle,sedět a nic nedělat.Chtěl být sám..a nebo s Hermionou a Ronem,nikým jiným...Na druhou stranu si ale vše chtěl nechat pro sebe.. "Můžeš,"řekl klidně Brumbál."Ale bud opatrný." "Budu.Děkuju." Sešel dolů,slyšel,jak se za ním zeď zavírá.Jak procházel kolem obrazů,všiml si jednoho,který tam předtím nebyl.Byla na něm rozkvetlá louka v záři letního slunce.Jako by ho ten obraz lákal ke vstupu,Harry neodolal a zastavil se.Ano,opravdu měl pocit že do obrazu se dá vejít,že něco musí být za ním..Pozorně si obraz prohlížel.Na louku se právě připlazila zmije.Harry si nebyl jistý,jestli se jí zvládne zeptat..vzpomněl si na hada se jménem Boa Constrictor,se kterým se setkal v jedenácti letech.Představil si zmiji na obraze jako Boa a řekl v hadí řeči:"Umíš otevřít ten obraz?" Hadice se škodolibě zasmála:"Ještě ne.Až za dva dny a potom až přijdeš o to ,co je ti nejcennější." Harry to nechápal a ani dnes již chápat nechtěl.Odešel do nebelvírské věže.Ohlásil Buclaté dámě heslo,prošel do společenské místnosti,Připadalo mu že tu nebyl věky.Přisedl si k Ronovi,Deanovi a Nevillovi a zahráli si spolu Řachavého Petra.Pak přinesl Neville tchoříčky.Při hře se opravdu nasmáli ,tedy kromě Nevilla ,který neustále prohrával a měl plný obličej nasmrádlé tekutiny.Štípala v očích,nepomohlo mu ani vyplachovací kouzlo-musel si zajít na ošetřovnu,aby mu někdo pomohl..Bez něj už je ani nebavilo hrát-neměli nikoho kdo by prohrával s tak předstíranou a legrační hořkostí.Ještě si povídali(Harry nikomu neřekl kde byl,protože se jeho myšlenky ubíraly úplně jiným směrem -postupem jejich vyprávění se vrátil do normálního,všedního kouzelnického života.Šli spát až kolem půlnoci,kdy je vyhnala rozzlobená profesorka Mc Gonagallová..Ještě než Harry usnul,stačil si uvědomit,že nikde za večer neviděl Hermionu.Protože však ona bude určitě zas zalezlá v knihovně,nepřikládal tomu žádnou důležitost a spokojeně usnul. |
