Diablo 2 (z deníku Nekromanacera Craftera)

Díl druhý

Včera už jsem neměl náladu napsat víc... Ale teď už je času dost a já mohu psát dál... skončil jsem u toho jak jsem vkročil do hostince... No... Hostinec to byl pěkný... Ale všichni (jak jinak) byli opití... Taliu jsem našel hned... Měla na brnění napsané svoje jméno... Ale Talia teď šla až na druhé místo...

Uviděl jsem u jednoho stolu starého známého barbara... Barbar ležel s tváří položenou na stole... Vypadal jako opitý... Ale nebyl... Vlastně spíš vzlykal... Já jsem se posadil vedle něj... Barbar na chvíli zvedl hlavu a poslal mě do pr...yč :-) ... Já jsem se nenechal odehnat... A zeptal jsem se co se mu stalo...

Barbar se posadil pořádně otřel z očí slzy... A řekl... ,, On... Pass.... Zemřel... " Potom opět mírně zavzlykal a pokračoval...,, Včera po tom přepadení... Ten šaman ho zabil..." Já jsem měl nějaké ty skušenosti s lidmi ale tohle jsem ještě nezažil... Ten barbar musel mít svého druha opravdu rád... ,, Jak se vůbec jmenuješ???" Optal jsem se ho aby ještě víc netrpěl... ,, Doma mi říkaly Bloody... " To víte barbaři mají až neuvěřitelnou sílu... Ale že by byli nějak moc sečtělí... Natožpak inteligentní... ,,Bloody nechceš se mnou cestovat???" Bloody se na mě podíval a zamumlal něco jako že nemá čas... ,,Bloody já tvého kamaráda nezabil... Já bojuju proti těm co ho zabili..." Bloody se na mě podíval trochu se usmál a řekl že možná to půjde... Já už věděl že je vše v pohodě... Taky jsem se usmál... A řekl pojď musím splnit jeden úkol... Bloody se zvedl... Jeho postava byla ohromující... Náš vůdce kterého jsem měl vždy jako obra mi teď připadal spíše jako trpaslík... Bloodyho tělo bylo opravdu svalnaté... A nejen to... Jen jeho biceps vypadal jako půlka mého těla... Po chvilce jsem přestal obdivovat Bloodyho tělo a vydal jsem se za Tálií... Talie mě už očekávala... A tak mi jen řekla kde je doupě zla dala mi pár lahviček a poslala mě plnit můj úkol... Ale já už na to neměl čas... Byla noc a já jsem se chtěl vyspat... Měl jsem taky chuť na něco dobrého... Bloody mi řekl že jídla je nedostatek a že budeme muset nejdřív něco chytit... I když nerad dal jsem mu za pravdu... Vyšli jsme tedy ven z města... Hned po několika krocích mě Bloody dal ruku před obličej... Letěla na mě totiž střela... On ji chytil a zastavil... a potom se rozběhl do tmy... Po pár vteřinách čekání vyšel kousek ode mě... S ostnatým démonem v ruce... Tito otravní tvorové mají hřbet pokrytý ostnami které mohou vystřelovat... Bloody řekl že se dají jíst... Věřil jsem mu... Vyznal se tam líp než já... Když jsme rozdělali oheň, opekli démona a pojedli šli jsme spát... Na stráži zůstaly kostřičky a golem... Večer už nás naštěstí nic nepotkalo... Ale ráno nás čekalo překvapení... Zbudil jsem se dřív a tak jsem to viděl první...

Vedle nás seděla jedna lučištnice... Když uviděla že jsem se vzbudil trochu se usmála... Představila se jako Ashya a řekla že jí poslala Kashya- vedoucí rošťaček... Zřejmě nám věřila... Ashya také řekla že všechny rošťačky mají jméno končící na shya... A také že je tu pro ochranu před zkaženými rošťačkami... to byli jejich (pokrevní) sestry... Ale podlehli peklu... Já bych řekl že Ashya byla pěkná... Když jsem ji uviděl myslel jsem že je to anděl... A v boji byla taky velmi dobrá... Bloody se vzbudil tak půl hodiny po mě... Když uviděl Ashyu hned šahal po zbrani... Tohle gesto ukázalo jak umí být barbaři i přes svou neohebnost hbití... Ashya byla zřejmě zvyklá na rychlé pohyby a tak se ani nehla... Usmála se na Bloodyho (ten úsměv byl na ní snad to nejhezčí) a pozdravila ho... Bloody i Ashya mě tehdy doprovázeli dál... Když jsem se začal zvedat od ohně k mé oblíbené rozcvičce Ashya mě zadržela... ,, To...To...To brnění...Je tvoje???" Zeptala se... Já jsem souhlasil...

Ashya mě chytla... ,, Viděl jsi toho komu patřilo???" já už začal tušit problémy... Teď jsem nemohl souhlasit... ,,Co to je za brnění???" zněla moje otázka... Ashya mi řekla krátký příběh o legendární Amazonce... A to brnění prý patřilo jí... Také že mělo přidávat lučištnicím sílu do boje... Ashya ho ode mě chtěla získat... Ale já jsem neměl moc chutí se ho zbavovat... Ashya pochopila moji snahu udržet si tělo kryté a někam odběhla... Já si zatím dopřál rozcvičku a koupel... Když se Ashya vrátila měla u sebe nejlepší brnění které mohla ve vesnici najít... Mě se hodně líbilo a tak jsem ho vyměnil... Ashya mě k němu dala nějaký ten peníz a jeden amulet... Oba jsme byli štastní... Bloody se také rozcvičil a během našeho rozhovoru a následovné výměny uběhl tak pět kilometrů... V fyzických disciplínách se barbarům nemohl nikdo rovnat... Než jsme se rozcvičili, umyli, oblékli stihly moje kostry trénink v boji jedna/jedna... A když jsme mohli vyrazit tak se stihly ještě vylepšit... No a já??? Já jsem si trochu přečetl z knížky kterou jsem dostal... Potom jsme vyrazili... Celá naše skupina vyvraždila pár Zombie, Čertíků a ostatních pekelných přisluhovačů... Ale to už nám na cestě stál Brloh zla... Byla to velká a tmavá jeskyně... Měl jsem pocit jako v strašidelném domě... No ale jak vyřešit tu tmu??? Ashya to vyřešila bravurně...

Použila zápalný šíp.... Obmotala ho jistým druhem obvazu a byla tu pochodeň... Kostry a Golem světlo nepotřebovaly a tak šli přímo do tmy...Ze tmy se ozívaly jen vzdychy nepřátel a lámání kostí... Já měl zrovna dobrou náladu tak jsem skusil vykouzlit další kostru... Do teď jsem měl tři... Čtvrtá už byla velmi náročná na psychiku... Ale ten den jsem se překonal a udělal i čtvrtou...

Když jsme postupovali dál Brlohem, uslyšeli jsme takový divný zvuk... (později se ten zvuk objevil i jinde takže teď už vím co znamená...) bylo to 7 Zombie... Ale byli jakísi silní.... Zvláště jeden... Všechny i když pomalu jsme zabili... (byli to Nohsledové a jeden velitel...) U velitele jsem našel zvláštní prsten... Zatím jsem si ho nechal... Asi se bude hodit... Bloody se ale začal hrabat v nějakém Zombie a vytahoval mu různé orgány... Chtěl si udělat lahvičku... A taky se mu povedla... Bylo to nechutné... Ale Bloody byl zvyklý.... Já jsem se chtěl vyblít... No... Když jsme vybili celou jeskyni, pomalu jsme se vraceli do města... Úkol nám zabral skoro celý den... A tak když jsme se odebrali z jeskyně nazpět do města byl už večer... Tehdy jsme měli chuť být co nejdřív ve městě... A tak jsme s celou skupinkou vyrazili dál... (do města)

Do města jsme se dostali bez problémů... Večer pekelní posluhovači mírnili útoky... A do města jsme dorazili během půl hodiny... Ve městě nás uvítala Akara... Hned se nás ptala jak to dopadlo... Když jsme jí řekli že v doupěti zla už nikdo nezbyl na chvilku odešla a po chvíli přišla a v náručí měla holbu piva a prsten... Já jí dal prsten který jsem našel u Vůdce Zombie... Akara mi o něm řekla že díky něku mohu vyvolat auru trny.... Tuto Auru ovládají Paladinové... A je docela dobrá... Takže jsem si prsten hned nasadil... A ten prsten co mi dala Akara jsem dal Bloodymu... Stejně mě byl na nic... No když jsme se domluvili s Akarou co zítra odešli jsme do hostince objednat si pokoj....

Dnes už jsem napsal dost snad zítra...