Červená Karkulka

O Červené Karkulce

Červená karkulka

Byla jednou, možná dvakrát, prostě nedávno, malá holčička, říkali jí Červená karkulka. Tu přezdívku dostala, protože byla rudoška (indiánka).Jednou jí macecha pověřila, aby došla za nevlastní babičkou, která byla sice fit a bydlela dokonce v potravinářství, ale macecha karkulku nepotřebovala, neboť její otec miliardář už ležel na místním hřbitově. Proto macecha podplatila i dobráka vlka, aby dívku snědl. Šlo to lehce, vlk totiž díky maceše viděl kost naposled při otevřené zlomenině. I babička si chtěla přividělat, a svolila tedy, že vlk může ležet v její posteli. Karkulka se vydala na cestu. Po hlavní ulici se šlo docela dobře a kupodivu i auta se jí vyhýbala. Ale nebála se, zjistila totiž, že se dá jít i po chodníku. Aby nebylo podezřelé, že vlk zná cestu, musel jí zastavit a na cestu se jí zeptat. Nejdříve se ovšem zeptal, jestli ho karkulka slyší. Ta, poučená pohádkou řekla, že vlci přece nemluví. Vlk se jí přesto zeptal na nejkratší cestu k místu, kam karkulka jde. Karkulka mu, zmatená tím, že vlk se nenachytal, nakreslila plánek, aby nezabloudil. Konec pohádky totiž neznala, protože poslední stránky macecha nechala vytrhat a spálit. Vlk šel zkratkou, protože věděl, že karkula jde oklikou. Přijel k babiččině oknu, zaťukal smluvené znamení a byl vpuštěn dovnitř. Mezitím, co se vlk zahrabával pod peřinu a babička soukala pod postel, karkulka procházela obchodem k zadní komůrce, ve které babička bydlela. Když karkulka vešla, začala babička zpod postele povídat a vlk při tom žvýkal tuhou kůži od macechy. Vypadal skoro i jako babička, byl také tak zšedlý. Karkulka vlkovi dala košík i s teď už menším kusem ledu.Ten karkulka nesla, aby měla nějakou motivaci necourat se. Vlk se už už chystal dívku sežrat, když vtom se ve dveřích objevilo něco, s čím macecha nepočítala. To něco bylo totiž ve skutečnosti někdo. A to ten, od koho by to kdokoliv čekal nejméně.

Byl to osobní strážce macechy! Karkulka se mu už od začátku líbila, a když mu karkulčina macecha po jejím odchodu řekla svůj plán a začala se hystericky smát, vymluvil se na bolest břicha a šel si jako koupit projímadlo. Ve skutečnosti si koupil tučnou kýtu s kostí a vyrazil za babičkou. Dorazil právě včas. Vlk už měl otevřenou tlamu a chystal se uhryznout kus karkulčiny hlavy. Bodyguard hodil kýtu na podlahu a vlk se na ni vrhl, protože byla chutnější, než úplatek od macechy (kůže z děravé rukavice) a voněla lépe, než dva týdny nemytá karkulka. Vlka hned omráčil a později ho v krabici poštou poslal maceše (česká pošta je spolehlivá, takže se balík někde ztratil), babičce pod postelí stačilo pohrozit stejným trestem, jaký čekal vlka a přestala ihned otravovat. Karkulku si rychle získal, když jí řekl, co se s ní mělo stát. Ochotně pro něj proto začala vydělávat na silnici s označením E55.

Konec

~A. Past

Poděkování: Děkuji všem, kteří tohle dokázali celé přečíst.

1999 A. Past

All of the charakters in this file are fictitious and any resamblance to actual persons, living or dead, is purely coincidental.