Jirka a jeho nejlepší kamarádi

Prapodivný začátek

Tenhle příběh začíná asi jako většina jiných, ale doufám, že vás to neodradí. Takže jdem na to…..

„Zmlkni budíku pitomej!“ Vykřikl Jirka. „A kolik je vlastně hodin? COŽE????? 9:55??????

JÁ JSEM ZASPAL! Honem, ať tam ještě nějakej pokémon zůstane!“ Čapnul batoh a seběh dolů po schodech. Jeho máma už byla v práci. V batohu měl 5 pokéballů a 3greatbally. Bylo tam ještě 5 potionů, 3 super potiony, pokénav, trochu peněz a lísteček, na kterém bylo blahopřání k 11. narozeninám. „No jo, „ řekl si Jirka, když si to v běhu prohlížel. Když doběhl do laboratoře, nečekalo ho nic moc příjemného. Prof. Birch mu řekl, že už nikoho nemá. Jirka posmutněl. „Ale jestli chceš, právě mi volal jeden můj kolega, prof. Veron, že má nějaké Pokémony, které by byl ochoten dát začínajícím trenérům. Jestli chceš, můj Swellow tě tam donese.“ „Samozřejmě že chci!“ vyhrkl Jirka. za 10 min. již byl u pana Verona. „Aha, takže na tebe už nikdo nezbyl, viď?“ „No, právě že ne.“ „A kterého bys chtěl? Buď můžeš mít Raltse, nebo Oddise a nebo tady je taky Minun, Plusle, Natu, Psyduck a Magikarp.“ „Já si vezmu toho Magikarpa. Sice je slabej, ale chytím si nějakého divokého, a když Magikarp nebude zvládat, tak mu ten druhej pomůže. A třeba se mi potom vyvine na Gyaradose.“ „No, je to tvoje volba. Tady ho máš…“ A podal mu Pokéball. „Tak hodně štěstí Jirko.“ Jirka šel k osamělému jezírku, aby tam Magikarpa vypustil ven. „Tak pojď ven Magikar…“ Ale nedořekl to. Místo Magikarpa se světlo vycházející z Pokéballu vytvarovalo do podoby……………………. Latiose!!!!! Jirka pohotově vytáhl Pokédex: „Latios, bratr Latias, legendární pokémon. O tomto pokémonovi se téměř nic neví, až na to, že dokáže komunikovat s lidmi.“ „Takže ty mi teď rozumíš?“ „Ano.“ řekl Latios. „Ale jak to, že jsi byl Magikarpem, když tě chytili?“ „Protože se dokážu přeměnit v jakéhokoliv pokémona.“ „Ale to je neuvěřitelný. A jaký ovládáš útoky?“ „Psychic, Fly, Rest a Dragon rage.“ (jenom pro informaci - to že se umí přeměnit v jakéhokoliv Pokémona je schopnost, nikoliv útok transform) „To je fakticky skvělý. Ale co mám teď říct panu Veronovi, a profesoru Birchovi?“ „Nic, řeknu jim to sám…“ „Tak dobře. Nejprve zaletíme k panu Veronovi, pak k prof. Birchovi.“ Když ho pan Veron uviděl, vykulil oči, spustil bradu a zmohl se jenom na „óóó“ Vypadal asi takhle: :-o „Ten je tvůj? Musíme za prof. Birchem, protože to je neuvěřitelný!“ Latios podotkl: „Velice mi to lichotí…“ Pak vyletěli za prof. Birchem. Ten vypadal podobně jako Veron, ale řekl (spíš vykoktal): „Čí……čí je ten la…latios? Te…te….ten je tvů…tvů…….tvůj Jirko?“ „Ano profesore. Nemusíte koktat. Latios vám to vysvětlí sám.“ „Společně s Latias (to je jeho mladší sestra, jenom pro nevědoucí) jsme prchali před Deoxysem.“ začal Latios „Nevím proč, ale chce nás zabít. Proto jsem se proměnil v Magikarpa a Latias v Feebase. Ale nevím, kde je, protože ji proud odnesl pryč, a ona ani já jsem s tím nemohl nic dělat, protože Deoxys právě prolétal okolo a zabil by nás. Ale já ji musím najít, než ji Deoxys chytí. Doufám, že to jako vysvětlení stačí…..“ „To ano,“ řekl již normálně prof. Birch. „Takže vás prosím, aby jste mě nechal u Jirky, protože pokud mám trenéra, tak na mě Deoxys nemůže.“ „Ale to je samozřejmé. Jinak Jirko, prosímtě, půjč mi tvůj Pokédex. Já si jenom okopíruji záznam o Latiosovi.“ „Můžu Latiosi?“ Latios mlčky přikývl. „Tak dobře.“ „Díky“ Za chvíli se pan prof. Birch vrátil i s Pokédexem. Podal ho Jirkovi, popřál hodně štěstí ve hledání Latias a poté již Jirka odletěl.„No jo, ale není to trochu divný, když tady jen tak poletí Latios, a na něm nějakej trenér?“ poznamenal Jirka. „Asi máš pravdu.“ řekl Latios, a přistál v lese. „Ale co kdybych se přeměnil do podoby nějakého Pokémona, a v té bych zůstal?“ „Jo, to je dobrej nápad. Tak co třeba…………………co třeba…………á, už to mám. Změň se do podoby Mightyeny. Ty jsem vždycky chtěl mít……“ „No jo, ale nebude trochu divný, když tady bude Mightyena, která umí útok fly?“

„Jo, to asi jo.“ „Ale má další schopnost je, že se dokážu provizorně naučit nějaké přirozené útoky toho pokémona, ve kterého se proměním. To by stačilo ne?“ „Určitě…..“ „Takže bych uměl Bite, Crunch, Growl a Faint Attack. Vyhovující?“ „Naprosto.“ řekl rozhodně Jirka se sebejistým výrazem ve tváři.“ „Tak OK.“ Po těchto slovech se rozzářil, jako když se pokémon vyvíjí, a záře konečně dostala svou stálou podobu;podobu Migtyeny. „A jak ti mám říkat? Asi nebudu říkat Mightyeně Latiosi…..“ „Tak mi říkej mým jménem.“ „A to zní?“ „Lukas. A Latios je Lena.“ „Tak dobře. Můžeme jít…..mimochodem, ty se tu určitě vyznáš, kde je první stadion?“ zeptal se Jirka. „Je nedaleko, za tímhle lesem. Ale když už jsem ta Mightyena, tak si chytni nějakého nového Pokémona, ne?“ „OK. Ale koho chytit?“zeptal se Jirka. „Tak půjdeme do toho lesa, a pokusíme se někoho najít, jo?“ navrhl Lukas. „Hele, koukej, co to je za pokémona?“ zeptal se Jirka. „No, pokud se nemýlím, tak je to Poochyena, z níž se vyvine Mightyena, jako jsem já. Ale je hnědá, a ne černá. Takže to asi bude shiny…..“ „Teda já mám štěstí…. Nejdřív dostanu za startovního Latiose, a pomáhám mu najít stracenou sestru, pak se změní v Mightyenu, kterou jsem vždycky chtěl, a teď najednou shiny Poochyena…..“ pomyslel si Jirka. Ale hned řekl Lukasovi: „Lukasi, Bite a hned potom Faint Attack.“ Lukas poslech, a nic netušící Poochyena se ocitla na zemi. Lukas ji chvíli držel, až Jirka vytáhl Greatball, protože nechtěl nic nechat náhodě, a mrštil jím po Poochovi. Lukas chytře uhnul a Poocha to vtáhlo dovnitř. Chvíli se zmítal, ale pak se uklidnil. „Jo, mám shiny Poochyenu!“ potom ji vypustil ven. Byla unavená, a proto na ni stříkl Potion. Hned byla v pořádku. Lukas se nabídl, že bude tlumočit. Dozvěděl se, že ten Pooch je holka, a že umí útoky Growth, Bite a Tackle. Jirka ji nazval Polly. „Tak ale teď bych měl trénovat. Chceš si taky zabojovat Lukasi?“ zeptal se Jirka. „Jasně. Přece nebudu lenošit.“ Pak postoupili dále do lesa. „Tak dobře. Ale Polly nejdříve. Polly, támhle je Wurmple. Zkus Tackle.“ Polly poslechla, a prudce narazila do Wurmpla. Ten jenom zapištěl. Ale pak začal vypouštět malá vlákénka, a Polly úplně zamotal. „Polly, bite!“ přikázal sebevědomě Jirka. Polly se prokousala vlákýnkama a pak kousla Wurmpla. Ale ten byl tak silný, že se ještě vzpamatoval. „Ten je silný, toho si chytím.“ Pomyslel si Jirka. „Tak dobře Polly, growl, a potom Tackle!“ Polly nejdříve zavyla tak hrůzostrašně, že Wurmpla vyděsila, a ten na chvíli strnul. Tu chvíli využila Polly k použítí nárazového útoku, takže Wurple spadl na zem. Ještě se chtěl zvednout, ale už to nedokázal. V tu chvíli hodil Jirka Pokéball. Wurmple se již z něho nedostal. „Město už není daleko, a ve městě je pokécentrum, můžeme k němu. Ten Wurmple je hodně oslabený.“ Řekl Lukas. „To je pravda. Polly, pojď zpět. Tak honem.“ Sebral Pokéball s Wurmplem a utíkal, co mu nohy stačili za Lukasem. Za 7.min byli u pokécentra. Dal sestře na vyléčení Polly i Wurmla, kterého nazval Willy. Byl to totiž kluk. Sestra mu za chvíli podala Pokéball s Polly a řekla, že si musí Willyho ještě nechat, protože je dost zraněný. Jirka se tedy vydal do města. Byla to spíše vesnice. Zato se nad všemi budovami tyčil obrovský stadion. „Místní Gym leader Tomáš používá travní a jedovatý pokémony.“ Informoval Lukas. „Je to jeden z největších stadionů. A právě tento obrovský stadion toto malé město proslavil…..“ „Vidím, že se vyznáš.“ Řekl uznale Jirka. „A je tu Pokémart?“ „Jo, je, kousek od Pokécentra.“ „Super, tak to si nakoupím nějaké léčivé předměty…..“ vykřikl Jirka a rozběhl se k Pokémartu, který mu Lukas ukázal. Tak si nakoupil několik léků proti paralýze, uspání, otrávení atd. Pak se vrátil do Pokécentra. Čekal ještě 5min. Pak mu sestra přinesla Willyho. Jirka poděkoval. Pak se vydal ven z města, zpět do lesa. „Teď si všechny vytrénuju, a pak půjdu na stadion.“ rozhodl se Jirka. V lese si trénoval všechny pokémony, i Lukase. Potkával i Zigzagoony. Když usoudil, že jsou všichni dobře vytrénovaní, nechal je všechny vyléčit a pak svérázným krokem vykročil ke GYMu.